26 C 203/2022-384 — Okresní soud v Českých Budějovicích

I. Shrnutí relevantní argumentace stran1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím.2. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne , datum, Dohodu o správě finančních prostředků („dohoda o správě“), na jejímž základě žalované zaslala částku 8 500 000 Kč. Posléze od dohody o správě odstoupila a požaduje vrácení této částky.3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout.4. Investor (, právnická osoba, ) a žalobkyně spolupracovali při výstavbě , Anonymizováno, domu v , adresa, na základě smluv o dílo. Posléze žalobkyně zaslala žalované peněžní prostředky ve výši 8 500 000 Kč na základě dohody o správě. Dne , datum, žalovaná tyto peněžní prostředky zaslala investorovi. Učinila tak k výzvě investora poté, co investor odstoupil od smluv o dílo uzavřených s žalobkyní.5. Namítala, že peněžní prostředky ve výši 8 500 000 Kč nepřestaly patřit investorovi. Bránila se i tím, že dohoda o správě byla uzavřena mezi žalobkyní a investorem s tím, že žalovaná jednala jen jako zástupkyně investora, resp. tím, že dohoda o správě je smlouvou ve prospěch třetí osoby (investora). Nakonec se dovolávala dobrých mravů, zákazu zneužití práva a obecných zásad spravedlnosti, neboť žalobkyně získala od investora peněžní prostředky ve výši 8 500 000 Kč jednáním, které bylo trestné.II. Posouzení věci soudemII. A. Úvodní skutková zjištění6. Investor a žalobkyně spolupracovali při výstavbě , Anonymizováno, domu v , adresa, na základě smluv o dílo [viz shodná tvrzení účastnic: např. žaloba z , datum, (čl. I.) a vyjádření žalované z , datum, (bod 1.)]. Investor žalobkyni uhradil faktury, které vystavila, ve výši , částka, , resp. , částka, [viz čl. 89 až 103; dále viz shodná tvrzení účastnic: protokol o jednání ze , datum, (str. 9 a 10) a z , datum, (str. 6), posléze vyjádření žalované z , datum, (čl. II.) a vyjádření žalobkyně z , datum, (čl. II)].7. Dne , datum, uzavřely žalobkyně a žalovaná dohodu o správě (viz čl. 6). Žalobkyně plnila žalované peněžní prostředky ve výši 8 500 000 Kč (viz čl. 9). Žalovaná s peněžními prostředky fakticky dále nic nečinila, především nehradila žádné subdodávky žalobkyně [viz dohoda o správě, čl. IV., a viz shodná tvrzení účastnic: např. žaloba z , datum, (čl. II.) a vyjádření žalované z , datum, (str. 2)].8. Žalovaná dne , datum, plnila investorovi peněžní prostředky ve výši 8 500 000 Kč (viz čl. 23 a 24). Učinila tak k výzvě investora poté, co investor odstoupil od smluv o dílo uzavřených s žalobkyní (viz čl. 25 a 8).9. Přípisem z , datum, , který byl žalované doručen , datum, , žalobkyně od dohody o správě odstoupila (viz čl. 7).10. Soud projednávanou věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.II. B. K odstoupení od dohody o správě11. Žalobkyně plnila žalované peněžní prostředky ve výši 8 500 000 Kč na základě dohody o správě, od níž posléze odstoupila (viz body 7 a 9 výše).12. Při odstoupení od smlouvy se závazek ruší s účinky ex tunc (§ 2004 odst. 1 občanského zákoníku). Žalobkyně tak má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku).13. Jelikož žalobkyně od dohody o správě odstoupila, čímž zanikl závazek, který na jejím základě vznikl, jsou si účastnice povinny vrátit, co si navzájem plnily. Žalovaná je tudíž povinna žalobkyni vrátit peněžní prostředky ve výši 8 500 000 Kč.14. Soud zdůrazňuje, že žalovaná proti odstoupení od dohody o správě (jako takovému) a zániku závazku v jeho důsledku nic konkrétního nenamítala (nijak je nerozporovala). K výzvě soudu pouze uvedla, že závazek podle jejího názoru zanikl již dříve, a to splněním: plněním peněžních prostředků ve výši 8 500 000 Kč investorovi žalovanou v , Anonymizováno, (viz protokol o jednání z , datum, , str. 10). Tato námitka není důvodná. Existence dluhu žalované vůči investorovi totiž nevyšla v řízení jakkoli najevo, ostatně nebyla žalovanou ani tvrzena.15. Nad rámec projednávané věci soud v této souvislosti poznamenává, že naznačovala-li snad žalovaná, že závazek, který vznikl na základě dohody o správě, zanikl v , Anonymizováno, pro následnou nemožnost plnění (§ 2006 odst. 1 občanského zákoníku), a to v důsledku odstoupení investora od smluv o dílo (viz též dohoda o správě, čl. IV.), měla by i v tomto případě (a aniž by soud jakkoli posuzoval výhrady žalobkyně proti právě zmíněnému odstoupení) žalobkyně právo na vrácení toho, co plnila (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku).16. Z výše uvedeného též plyne, že pro projednávanou věc není podstatné, jakými dalšími (subsidiárními) pravidly se řídil právní poměr účastnic vzniklý na základě dohody o správě.17. Pro úplnost soud dodává, že ke shodnému závěru (viz body 12 a 13 výše) již dospěl i odvolací soud v projednávané věci (viz usnesení Krajského soudu v , adresa, z , datum, , č. j. , spisová značka, , bod 6), přičemž tímto právním názorem je nalézací soud vázán (k tomu viz bod 29 níže).II. C. K námitkám žalované18. Žalovaná nárok žalobkyně odmítla. Byla přesvědčena, že peněžní prostředky ve výši 8 500 000 Kč patří (náleží) investorovi. Proto mu je i zaslala.19. Soud dospěl k závěru, že její námitky nejsou důvodné.20. Za prvé pokud žalovaná namítala, že peněžní prostředky ve výši 8 500 000 Kč nepřestaly patřit investorovi, je její úvaha mylná.21. Investor žalobkyni uhradil faktury ve výši , částka, , resp. resp. , částka, (viz bod 6 výše). Žalobkyni tedy plnil (poskytl plnění), čímž k těmto prostředkům pozbyl vlastnictví, které nabyla žalobkyně [soud poznamenává, že si je vědom toho, že peněžní prostředky na účtu nejsou v majetku majitele účtu, ale peněžního ústavu (viz rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ); jelikož však tato kvalifikace není pro projednávanou věc podstatná, používá soud i v tomto kontextu pro zjednodušení (byť nepřesně) pojem vlastnictví].22. Jestliže žalovaná v této souvislosti upozorňuje, že podle dohody o správě žalobkyně investorovi omylem fakturovala o 8 500 000 Kč více (viz čl. II.), ve skutečnosti její argumentace směřuje k tomu, že investor má v této výši právo na plnění (pohledávku) vůči žalobkyni (nikoli k tomu, že k těmto peněžním prostředkům nepozbyl vlastnictví). Ostatně žalovaná jedním dechem opakovaně uváděla, že se žalobkyně na úkor investora bezdůvodně obohatila [viz již vyjádření k žalobě z , datum, (bod 1.), naposledy protokol o jednání z , datum, (str. 3)].23. Za druhé pokud žalovaná dovozovala, že dohoda o správě byla uzavřena mezi žalobkyní a investorem (přičemž žalovaná jednala jako zástupkyně investora), neodpovídá její úvaha provedenému dokazování.24. Z dohody o správě plyne, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou. Odpovídá tomu nejen její záhlaví, ale i ty části dohody, které zmiňují investora: pokud by totiž byl stranou dohody, pozbývaly by smysl (viz především čl. IV.). Z pouhé existence plné moci (na níž žalovaná upozorňovala, viz čl. 22), nelze dovodit, že osoba vystupuje v konkrétním právním poměru v postavení zástupce.25. Již jen právě uvedené (viz bod 24 výše) vylučuje, že by zastoupení bylo zřejmé. I to vede k závěru, že žalovaná jednala vlastním jménem (viz nevyvratitelná právní domněnka podle § 436 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku).26. Nakonec i sama žalovaná od této argumentace v posledku patrně sama ustoupila (viz protokol o jednání z , datum, , str. 3).27. Pokud žalovaná dovozovala, že dohoda o správě je smlouvou ve prospěch třetí osoby (investora), je její argumentace vnitřně rozporná (srov. bod 23 výše). Především však není patrné, s jakými navazujícími důsledky žalovaná tuto argumentaci spojovala. Na zániku závazku v důsledku odstoupení od dohody o správě (viz část II. B. výše) by se totiž nic nezměnilo. Již jen proto není ani tato její výhrada důvodná.28. Za třetí na tomto místě soud připomíná, že vnímal faktické důvody, pro něž žalovaná investorovi (na jeho výzvu) peněžní prostředky ve výši 8 500 000 Kč zaslala. Nejen to. Dospěl (zcela nad rámec právní argumentace žalované) k předběžnému právnímu závěru, že žalovaná tím zapravila dluh za žalobkyni, přičemž (vedle jiného) vycházel (výslovně) z toho, že se žalovaná stala vlastnicí peněžních prostředků ve výši 8 500 000 Kč (viz protokol o jednání z , datum, , čl. I.). Tento závěr však odvolací soud odmítl. Dospěl k závěru, že z dohody o správě „nelze dovodit, že předmětných 8 500 000 Kč byly finanční prostředky žalované“ (viz usnesení č. j. , spisová značka, , bod 6).29. Zmíněným (v podstatě kasačním) právním názorem odvolacího soudu je nalézací soud v projednávané věci přísně vázán [§ 226 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), per analogiím]. Nalézací soud si je vědom toho, že právní názor odvolacího soudu byl učiněn v rámci přezkumu rozhodnutí o přerušení řízení. To však nic nemění na tom, že je nalézací soud v dalším průběhu řízení vázán nejen výrokem, ale též (a především) právním názorem odvolacího soudu, tedy jeho závěrem o aplikaci a interpretaci práva (přiměřeně srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu z , datum, , č. j. ,