28 C 128/2021-27 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 389 Kč s úrokem z prodlení, částečně kapitalizovaným, a to z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru poskytnutého žalobkyní žalovanému. 2. Žalovaný se k podané žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, při splnění podmínek bylo rozhodnuto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) bez nařízení jednání. 3. Podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Předmět řízení byl vymezen žalobou. Žalovaný netvrdil a neprokázal skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o existenci a oprávněnosti žalobou uplatněného nároku, nesplnil tak svoji povinnost dle § 101 odst. 1 o. s. ř. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložených listinných důkazů. Soudem byl ze žalobkyní předložených listinných důkazních prostředků zjištěn následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla za použití prostředků komunikace na dálku prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa] uzavřena dne 20. 12. 2016 smlouva o úvěru [číslo] na základě předchozí žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru poté, co se na uvedených internetových stránkách zaregistroval a uvedl požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. Byla ověřena rovněž jeho totožnost, účet žalovaného. Na základě uzavřené smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla částku 4 500 Kč, kterou žalovanému zaslala dne 20. 12. 2016 na jeho účet č. [bankovní účet], doba splatnosti byla sjednána do 17. 1. 2017, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 639 Kč se žalovaný zavázal splatit žalobkyni celkem částku 6 139 Kč. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (dále jen„ RPSN“) činila 5632 %. Následně žalobkyně se žalovaným sjednali prodloužení splatnosti úvěru do 20. 2. 2017 Smlouvou byl sjednán úrok z prodlení ve výši 1% dlužné částky, počínající běžet prvního dne následujícího po sjednaném termínu splatnosti úvěru po dobu následujících třiceti kalendářních dnů, poté navazoval zákonný úrok z prodlení. V případě prodlení žalovaného byly sjednány rovněž jednorázové a opakující se smluvní pokuty ve výši 10 % a 20 % z jistiny půjčeného úvěru žalovanému. Žalovaný nesplatil poskytnutý úvěr, za období od 21. 2. 2017 do 5. 7. 2018 uplatnila žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 2 250 Kč, a to s ohledem na limitaci dle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dále uplatnila nárok spočívající v zákonném úroku z prodlení z nesplacené jistiny, a to za dobu od 21. 2. 2017 do 28. 5. 2021 kapitalizovaný. Pokud žalobkyně dluh žalovaného vyčíslila tak, že se sestává z jistiny ve výši 4 500 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 639 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 545,33 Kč a ze smluvní pokuty za prodlení žalovaného ve výši 2 250 Kč, ani toto tvrzení žalobkyně žalovaný nijak nezpochybňoval. 5. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 17. 5. 2021. Žalovaný dluh neuhradil. 6. Soud dospěl zhodnocením zjištěného skutkového stavu k závěru, že právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným by bylo namístě posoudit jako právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), a to podle obsahu této smlouvy určující vzájemná práva a povinnosti účastníků smlouvy, kdy z těchto ustanovení vyplývá povinnost žalovaného vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednaný poplatek za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Přestože předmětná smlouva o úvěru je smlouvou transparentní, je nutno poukázat na skutečnost, že za poskytnutí částky 4 500 Kč na 28 dní (i přes následné prodloužení splatnosti) je požadována úhrada poplatku ve výši 1 639 Kč, kdy dále byly sjednány úhrady dalších nepřiměřených sankcí v případě prodlení žalovaného se splacením úvěru, a to včetně nepřiměřených smluvních pokut. Pokud soud hodnotil uzavřenou smlouvu jako celek, žalovaný měl uhradit žalobkyni za velmi krátkou dobu jistinu navýšenou o více než 37%, rovněž i výše RPSN byla samotnou smlouvou vyčíslena na 5632 %, kdy se jedná o sazbu, která se naprosto vymykala výši roční procentní sazbě nákladů zápůjček či úvěrů, za jaké i v době realizace úvěru byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské zápůjčky a úvěry. 7. V případě předmětné smlouvy se jedná o smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle ust. § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle ust. § 1841 a násl. o. z., přičemž podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Soud s ohledem na výše uvedené skutečnosti hodnotil předmětnou smlouvu ve vztahu k žalovanému jako značně nevýhodnou, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ust. § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou, kdy v souladu s ust. § 588 o. z., k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, tedy žalovaného. V takovém případě má žalobkyně v souladu s ust. § 2991 o. z., dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, přičemž bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, právo pouze na vydání toho, co žalobkyně sama plnila na základě smlouvy, která nebyla platná. Pokud bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 4 500 Kč, kdy žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, vyhověl soud žalobkyni co do požadavku na úhradu částky 4 500 Kč s požadovaným zákonným úrokem z prodlení dle § 1968 a násl. o.z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí [obec] národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala, kdy tento byl z části kapitalizovaný. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měla žalobkyně ve věci úspěch v rozsahu 54 %, žalovaný pak 46 %, proto má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu, tedy 8 %, když tato před podáním žaloby rovněž splnila zákonný požadavek zasláním předžalobní upomínky žalovanému. Náklady řízení žalobkyně se sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kdy podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby) činí 3 x 200 Kč, k těmto přísluší paušální částka jako náhrada výdajů dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu dalších 3 x 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokátka je registrována jako plátce DPH, přičemž poměru úspěch a neúspěchu ve věci odpovídá částka 119 Kč O místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.