28 C 173/2021-18 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 65 352,58 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 65 352,58 Kč za dobu od 21. 2. 2020 do zaplacení, a to z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným s využitím prostředků komunikace na dálku prostřednictvím webového portálu provozovaného právní předchůdkyní žalobkyně, když pohledávka shora uvedené společnosti byla následně smluvně postoupena žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně bezhotovostně poskytla žalovanému dne 20. 2. 2019 částku 40 000 Kč, žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak tento ve stanovené lhůtě splatnosti, 20. 2. 2020, neuhradil, na tento ničeho neuhradil ani po postoupení pohledávky žalobkyni. Žalobkyně s nárokem na zaplacení jistiny ve výši celkem 65 352,58 Kč uplatnila rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Pokud by se soud neztotožnil s právním závěrem žalobkyně o existenci jejího nároku z titulu shora uvedené smlouvy, domáhala se případně uložení povinnosti žalovanému žalovanou částku s příslušenstvím uhradit z titulu bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, při splnění podmínek bylo rozhodnuto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) bez nařízení jednání. 3. Žalovaný netvrdil a neprokázal skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o existenci a oprávněnosti žalobou uplatněného nároku, nesplnil tak svoji povinnost dle § 101 odst. 1 o. s. ř. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložených listinných důkazů. Soudem byl ze žalobkyní předložených listinných důkazních prostředků zjištěn následující skutkový stav. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla za použití prostředků komunikace na dálku prostřednictvím internetových stránek právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa] uzavřena dne 20. 2. 2019 smlouva o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [číslo] na základě předchozí žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla bezhotovostně částku 40 000 Kč, kterou žalovanému poukázala dne 20. 2. 2019 na jeho účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo], kdy sdělením [právnická osoba] ze dne 13. 12. 2021, které bylo opatřeno k návrhu žalobkyně, bylo prokázáno, že majitelem předmětného účtu byl v rozhodné době žalovaný a předmětná částka byla dne 21. 2. 2019 na účet žalovaného připsána. Uvedenou částku spolu s poplatkem za poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 25 352,58 Kč se žalovaný zavázal uhradit do 12 měsíců, a to měsíčními splátkami po 5 665 Kč, úhrada první splátky měla být provedena ke dni 20. 3. 2019. Zápůjční úroková sazba činila 12 % ročně, roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (dále jen„ RPSN“) 197,18 % Smlouvou byla rovněž sjednána smluvní pokuta pro žalovaného ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je v prodlení, s horní limitací všech smluvní pokut dosahující poloviny úvěru. Pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 1. 2021, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 6. 4. 2021. Pokud žalobkyně dluh žalovaného vyčíslila tak, že se sestává z jistiny ve výši 40 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 25 352,58 Kč a úroků z prodlení, toto tvrzení žalobkyně nebylo žalovaným nijak zpochybněno. 4. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 6. 4. 2021. Žalovaný dluh neuhradil. 5. Při hodnocení právního vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným se soud zabýval tím, zda je možno tento posoudit jako právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), a to podle obsahu této smlouvy určující vzájemná práva a povinnosti účastníků smlouvy, kdy z těchto ustanovení vyplývá povinnost žalovaného vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednaný poplatek za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Je nutno poukázat na skutečnost, že za poskytnutí částky 40 000 Kč na jeden rok je požadována úhrada poplatku ve výši 25 352,58 Kč. Žalovaný měl tak uhradit právní předchůdkyni žalobkyně za dobu 12 měsíců jistinu navýšenou o více než 63%, rovněž i výše RPSN byla samotnou smlouvou vyčíslena na 197,18 %, kdy se jedná o sazbu, která se naprosto vymykala výši roční procentní sazbě nákladů zápůjček či úvěrů, za jaké i v době realizace úvěru byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské zápůjčky a úvěry. 6. V případě předmětné smlouvy se jedná o smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle ust. § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle ust. § 1841 a násl. o. z., přičemž podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Při posuzování této smlouvy soud vycházel z právního názoru z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2017, č. j. 25 Co 132/2017 – 77 týkajícího se nepřiměřené výše úroků a poplatků za poskytnutí peněžních prostředků, přičemž tato skutečnost vede k posouzení předmětné smlouvy jako neplatné, kdy od tohoto právního názoru neměl soud důvod se odchýlit. Soud s ohledem na výše uvedené skutečnosti hodnotil předmětnou smlouvu ve vztahu k žalovanému jako značně nevýhodnou, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ust. § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou, kdy v souladu s ust. § 588 o. z., k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, tedy žalovaného. Ostatně přiznání uplatněného nároku z titulu vydání bezdůvodného obohacení navrhovala případně i samotná žalobkyně. V takovém případě má žalobkyně v souladu s ust. § 2991 o. z., dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, přičemž bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, právo pouze na vydání toho, co právní předchůdkyně žalobkyně sama plnila na základě smlouvy, která nebyla platná. 7. Pakliže bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 40 000 Kč, kdy žalovaný ničeho neuhradil, vyhověl soud žalobkyni co do požadavku na úhradu částky 40 000 Kč s požadovaným zákonným úrokem z prodlení dle § 1968 a násl. o.z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měla žalobkyně ve věci úspěch v rozsahu 61 %, žalovaný pak 39 %, proto má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu, tedy 22 %, když tato před podáním žaloby rovněž splnila zákonný požadavek zasláním předžalobní upomínky žalovanému. Náklady řízení žalobkyně se sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 615 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kdy podle § 7, § 11 odst. 1, odst. 2 a § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, činí odměna za zastoupení advokátem za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) po 3 740 Kč, za sepis jednoduché výzvy k plnění ½ z 3 740 Kč, tedy 1 870 Kč, náhrada hotových výdajů činí 3x 300 Kč; vše vyjma soudního poplatku spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokát je registrován jako plátce DPH, přičemž poměru úspěch a neúspěchu ve věci odpovídá částka 3 304 Kč O místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.