9 C 322/2021-66 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 7. 7. 2021 domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřela [název smlouvy] [anonymizováno 6 slov] [číslo] (dále jen„ smlouva“) ze dne [datum], na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaný se zavázal žalobkyni za tyto služby řádně platit ceny vyúčtované v souladu s Všeobecnými podmínkami společnosti [právnická osoba] [anonymizováno] a Ceníku služeb, které byly nedílnou součástí předmětné smlouvy. Součástí smlouvy byla také kupní smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému koncové zařízení typu [název a typ zařízení] [anonymizována tři slova]) a žalovaný se zavázala k úhradě jeho kupní ceny, ze které mu byla žalobkyní poskytnuta tzv. podmíněná sleva ve výši 1 000 Kč, podmínkou pro slevu bylo dodržení sjednané doby trvání smlouvy a pro případ předčasného ukončení smlouvy bylo mezi stranami ujednáno, že žalovanému vznikne povinnost částku odpovídající poskytnuté slevě žalobkyni vrátit. Žalovaný svou povinnost neplnil a vyúčtované služby řádně nehradil. Žalovaný neuhradil cenu za poskytnuté služby ve výši 75 Kč vyúčtované Vyúčtováním [číslo] se splatností dne 3. 6. 2020 a cenu za poskytnuté služby ve výši 95 Kč vyúčtované Vyúčtováním [číslo] se splatností dne 4. 7. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost neplnil a vyúčtované služby řádně nehradil, došlo v souladu s ustanovením smlouvy a rovněž v souladu se Všeobecnými podmínkami k ukončení smluvního vztahu mezi žalovaným a žalobkyní a žalobkyně vyúčtovala žalovanému vyúčtováním [číslo] k zaplacení poskytnutou slevu ve výši 1 000 Kč a vyúčtováním [číslo] k zaplacení všechny zbylé splátky zařízení, na tato vyúčtování žalovaný dosud ničeho neuhradil. Celkem žalovaný dluží žalobkyni částku 1 610 Kč. Žalobkyně žalovaného dne [datum] písemně vyzvala k úhradě předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), přičemž žalovaný dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne [datum] [název smlouvy] [anonymizováno 6 slov] [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky společnosti [právnická osoba] [anonymizováno], Ceník služeb a kupní smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému koncové zařízení typu [název a typ zařízení] [anonymizována tři slova]) – černý, IMEI [číslo] a žalovaný se zavázal k úhradě jeho kupní ceny, ze které mu byla žalobkyní poskytnuta tzv. podmíněná sleva ve výši 1 000 Kč, podmínkou pro slevu bylo dodržení sjednané doby trvání smlouvy 24 měsíců a pro případ předčasného ukončení smlouvy bylo mezi stranami ujednáno, že žalovanému vznikne povinnost částku odpovídající poskytnuté slevě žalobkyni vrátit. Žalobkyně splnila svůj závazek, když poskytla žalovanému předmětné zařízení a poskytovala mu sjednané služby, žalovaný však porušil svou povinnost a nehradil řádně a včas vyúčtovaní za služby, konkrétně ty, které byly vyúčtovány Vyúčtováním [číslo] za období od 20. 4. 2020 do 19. 5. 2020, splatným dne 3. 6. 2020 a Vyúčtováním [číslo] za období od 20. 5. 2020 do 19. 6. 2020, splatným dne 4. 7. 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost neplnil a vyúčtované služby řádně nehradil, došlo v souladu s ustanovením smlouvy a rovněž v souladu se Všeobecnými podmínkami společnosti [právnická osoba] [anonymizováno] na základě výpovědi smlouvy žalobkyní ze dne 17. 8. 2020 k ukončení smluvního vztahu mezi žalovaným a žalobkyní. Smluvní vztah mezi žalovaným a žalobkyní byl tedy předčasně ukončen a tím byla naplněna podmínka pro vrácení částky 1 000 Kč, jež byla žalovanému žalobkyní poskytnuta jako podmíněná sleva. Částka 1 000 Kč byla žalovanému vyúčtována Vyúčtováním [číslo] ze dne 6. 10. 2020, splatným dne 20. 10. 2020. Dále vznikl žalobkyni nárok na zaplacení dosud neuhrazených splátek zažízení ve výši 440 Kč, k jejichž úhradě vyzvala žalobkyně žalovaného Vyúčtováním [číslo] ze dne 29. 9. 2020, splatným dne 13. 10. 2020. Žalovaný svém dluhu dosud ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 7. 6. 2021. 6. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným soud posoudil jako vztah vyplývající ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, kterou lze podřadit pod nepojmenované smlouvy podle § 1746 odst. 2 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), za podmínek stanovených zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve vztahu k poskytovaným elektronickým službám, podle kterých vznikla žalobkyni povinnost poskytovat tyto služby a žalovanému hradit jejich cenu. Mezi žalobkyní a žalovaným byla současně uzavřena kupní smlouva dle § 2079 a násl. o. z. o koupi movité věci se slevou z kupní ceny, která byla vázaná rozvazovací podmínkou ve smyslu § 548 odst. 2 o. z., že smluvní vztah ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací musí trvat sjednanou dobu. Protože tato podmínka nebyla splněna, žalobkyni vzniklo právo na doplacení kupní ceny ve výši rozdílu mezi cenou skutečně žalovaným zaplacenou a cenou bez slevy. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, a žalobkyni proto vzniklo právo žádat po něm od prvního dne prodlení úrok z prodlení nepřevyšující výši dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 600 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, když podaná žaloba je žalobou formulářového typu. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.