12 C 308/2022-16 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobci domáhali zaplacení částky 12 262 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobci a žalovaným dne [datum] žalovaný užíval byt [číslo] v bytovém domě na adrese [adresa], náležející do společného jmění žalobců. Nájemní vztah skončil ke dni [datum], přičemž žalovaný přes výzvu žalobců těmto dosud neuhradil částku 570 Kč za úklid a elektrickou energii za období od června 2021 do srpna 2021, částku 8 000 Kč představující nájemné za srpen 2021, částku 3 692 Kč na základě faktury [číslo] 2021, celkem tedy částku 12 262 Kč. Žalovaný dne 29. 8. 2021 uznal shora uvedený dluh co do důvodu a výše a zavázal se dlužnou částku uhradit nejpozději do 31. 8. 2021, což dosud neučinil. 2. Soud pak za situace, kdy žalovaný, kterého rovněž podle § 101 odst. 1 OSŘ tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní, nevyvracel žalobní tvrzení, ze žalobci předložených listinných důkazních prostředků zjistil, že žalobci jako pronajímatelé a vlastníci bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] postaveném na pozemku parc.č. st. [číslo], v katastrálním území a obci [obec] (dále jen„ předmětný byt“) uzavřeli se žalovaným jako nájemcem dne [datum] nájemní smlouvu, na jejímž základě žalobci jako vlastníci přenechali žalovanému k užívání předmětný byt (dále jen„ nájemní smlouva“). Nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou od 1. 6. 2021 do 31. 8. 2021. Žalovaný se dle čl. III. nájemní smlouvy zavázal hradit měsíční nájemné ve výši 8 000 Kč, splatné patnáctého dne běžného měsíce, dle čl. III. odst. 3. nájemní smlouvy se žalovaný zavázal společně s nájemným hradit za spotřebu elektrické energie a úklid společných prostor částku 170 Kč, dále zálohu na vodné a stočné ve výši 300 Kč na osobu a měsíc. Žalovaný prohlášením ze dne 29. 8. 2021 uznal vůči žalobcům dluh co do částky 12 262 Kč sestávající z platby za úklid a elektrickou energii za období od června 2021 do srpna 2021 ve výši 570 Kč, nájemného ve výši 8 000 Kč za srpen 2021 a částky 3 692 Kč dle faktury [číslo] 2021, přičemž se zavázal dlužnou částku v celkové výši 12 262 Kč uhradit nejpozději do 31. 8. 2021. Fakturou [číslo] 2021 ze dne 29. 8. 2021 žalobce a) vyúčtoval žalovanému částku v celkové výši 3 692 Kč sestávající z přeúčtování vodného a stočného za období od 1. 6. 2021 do 25. 8. 2021 v částce 94,05 Kč, sjednané ceny za nevyčištěný kotel ve výši 700 Kč a škody způsobené rozbitím skla u vchodových dveří v částce 2 898 Kč. Předžalobní výzvou, která se dostala do dispoziční sféry žalovaného dne 25. 11. 2021, vyzvali žalobci žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by na dlužnou částku něčeho uhradil, byť důkazní břemeno s ohledem na uznání dluhu ve smyslu ust. 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), leželo na něm. 3. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav zhodnotil v době uzavření nájemní smlouvy dle ust. § 2201 OZ, dle něhož nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Žalovaný byl v rozhodném období povinen hradit nájemné, zálohy na služby a nedoplatky vyúčtování služeb dle ust. § 2217 odst. 1 a § 2247 odst. 1 OZ, což v rozsahu uplatněném žalobou nečinil. Pokud se jedná o náhradu škody způsobenou žalobcům (způsobená škoda rozbitím skla u vchodových dveří – faktura [číslo] 2021 v částce 2 898 Kč), posoudil soud nárok žalobců dle ust. § 2913 odst. 1 OZ a § 2952 OZ. Soud tak podané žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu prodlení žalovaného dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 4. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ, podle něhož je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. Žalobci byli ve věci plně úspěšní, soud jim proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a v nákladech zastoupení žalobců advokátem, kde odměna zástupkyně žalobců činí 4 860 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění) po 1 620 Kč za jeden úkon poskytnuté právní služby dle § 7 bod 5 AT, náhrada hotových výdajů zástupkyně žalobců představuje částku 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem částky 6 560 Kč O místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ.