15 C 346/2021-32 — Okresní soud v Chebu

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně, uplatněný rozkazní žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 7. července 2021, na zaplacení částky 34 420 Kč jakožto nedoplatku pohledávky, představující podle žalobkyně jednak nevrácený úvěr v částce 28 401 Kč (žalobkyní označováno také jako jistina), neuhrazené splátky v částce 3 150 Kč, účelně vynaložené náklady za odeslání upomínek v částce 300 Kč a smluvní pokuty v částkách 1 497 (za prodlení s úhradou dlužných splátek) Kč a 1 072 Kč (za prodlení s úhradou peněžitých závazků). Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném dále zaplacení úroku v poměru 21,05 % a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z nevráceného úvěru 28 401 Kč ročně za období od 31. května 2021 do zaplacení. Platební povinnosti žalovaného dovozovala žalobkyně ze smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] uzavřené mezi účastníky dne [datum]. Na základě smlouvy měla žalobkyně poskytnout žalovanému 30 000 Kč, a to 27 500 Kč na účet žalovaného a 2 500 Kč jako provize na účet zprostředkovatele úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit a zaplatit žalobkyni úrok z úvěru ve výši 21,05 % ročně se splatností k 20. dni v měsíci. Úvěr a úrok měl žalovaný splácet v 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč. Žalovaný však žalobkyni dosud nezaplatil žalované částky jistiny, dlužných splátek, účelně vynaložené náklady (zřejmě jejich náhradu) za odeslání upomínek, smluvních pokut a úroku v žalované výši podle výroků I. a II. z nevráceného úvěru. S ohledem na nesplnění peněžité povinnosti žalovaného se žalobkyně dále domáhala zaplacení uvedeného úroku z prodlení z nevráceného úvěru. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 20. června tr. K jednání se nedostavil žádný z účastníků, ani zástupce žalobkyně, když pouze neúčast žalobkyně byla předem omluvena. 3. Dokazováním soud zjistil, že došlo ke sjednání uváděné smlouvy o úvěru a smluvních pokutách. [Potvrzení "právnická osoba"] pak prokazovalo poskytnutí úvěru dne [datum] podle žalobních tvrzení a dopis žalobkyně ze dne 30. května 2021 s výzvou k doplacení celého úvěru, smluvní pokuty 1 497 Kč a náhrady 300 Kč za upomínání. 4. Dále soud vycházel z tvrzení žalobkyně (písemnost označená jako bonita), že žalovaný neuhradil splátky úvěru za měsíc březen až květen 2021. 5. Soud naopak nezjistil, že došlo ze strany žalobkyně k odeslání upomínek a nebyl zjištěn ani jejich obsah. Písemnosti označené v této souvislosti k důkazu jsou jen žalobkyní provedeným sepisem jejích tvrzení. Žalovaný v řízení jinak neosvědčoval správnost jejich obsahu, a proto z nich nemohl soud při zjišťování skutkového stavu vycházet ve smyslu § 565 zákona č. 89/212 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) a v souladu s § 120 odst. 3 věta druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“). Proto nemohlo být žalobě na placení částky 300 Kč vyhověno pro neunesení důkazního břemene žalobkyní (§ 120 odst. 1 OSŘ). 6. Jak již bylo uvedeno, oznámení o zesplatnění obsahovalo pouze výzvu k zaplacení dlužné částky 31 551 Kč (tedy nevráceného úvěru v částce 28 401 Kč a neuhrazených splátek v částce 3 150 Kč), náhrady nákladů za odeslání upomínek v částce 300 Kč a smluvní pokutu v částce 1 497 Kč (za prodlení s úhradou dlužných splátek). Neobsahovalo však výzvu k zaplacení smluvní pokuty v částce 1 072 Kč (za prodlení s úhradou peněžitých závazků). Podle čl. IV. odst. 2 smlouvy nevznikl žalobkyni automaticky nárok na smluvní pokutu, nýbrž jen právo na její placení. Podle § 1958 OZ byla proto splatnost smluvní pokuty vázána na výzvu žalobkyně k placení, když ani žalobkyní nebylo tvrzeno sjednání lhůty pro její zaplacení. Protože ani u žaloby, jež by mohla být hmotněprávní výzvou k placení, nebylo zjištěno převzetí žalovaným, resp. to, že by se žaloba dostala do jeho dispoziční sféry, nelze dosud právně hodnotit dospělost nároku na placení smluvní pokuty 1 072 Kč. Žaloba je proto v tomto rozsahu předčasná a tudíž nedůvodná. 7. Soud tedy posoudil ujednání žalobkyně a žalovaného jako platně uzavřenou smlouvu o úvěru, jejíž režim podléhá § 2395 a násl. OZ. Podle této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet a zaplatit sjednaný úrok. Zatímco žalobkyně svou povinnost splnil, žalovaný nikoli v rozsahu žalovaných částek 28 401 Kč a 3 150 Kč s poměrným úrokem. S ohledem na porušení smluvní povinnosti žalovaným a ujednání o stvrzení tohoto závazku smluvní pokutou ve smyslu § 2048 OZ, je žalovaný také povinen zaplatit žalobkyni částku 1 497 Kč. Výrokem I. proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl. 8. Stejným výrokem soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dále úrok z prodlení, k jehož placení je žalovaný povinen podle § 1970 OZ, jehož žalovaná výše odpovídá ustanovení § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož oznámení o zesplatnění bylo odesláno k poštovní přepravě dne 30. května 2021, došlo do dispozice žalovaného ve smyslu § 573 OZ třetí pracovní den po odeslání, tedy 3. června 2021. Žalovaný byl povinen platit bez zbytečného odkladu, tedy 4. června 2021 a do prodlení se tak mohl dostat nejdříve 5. června 2021. Výrokem I. bylo proto vyhověno žalobě na placení úroku z prodlení od této doby až do zaplacení. Výrokem II. pak soud ve zbytku žalobu zamítl jako nedůvodnou. 9. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů ve smyslu § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého je kritériem poměr procesního úspěchu ve věci. Žalobkyně byla procesně úspěšná ohledně částek v součtu 33 048 Kč s dalším poměrným příslušenstvím, jež v den vyhlášení rozsudku dosáhlo 8 768,16 Kč, v součtu tedy 41 816,16 Kč. Žalovaný byl procesně úspěšný ohledně částek v součtu 1 372 Kč s dalším poměrným příslušenstvím, jež v den vyhlášení rozsudku dosáhlo 38,52 Kč, v součtu tedy 1 410,52 Kč. Poměr procesního úspěchu žalobkyně z takto zjištěné celkové částky předmětu řízení činí ~ 97 % a poměr procesního úspěchu žalovaného ~ 3 %. Žalobkyni tedy přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatnění jejího práva před soudem v poměru ~ 94 %. 10. Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto účtované náklady na: Soudní poplatek v částce 1 377 Kč v souladu s § 137 OSŘ; Odměnu svého zástupce, který je advokátem, počítanou v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu České republiky vyjádřeným například v jeho rozsudku ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, zveřejněným ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2013, část občanskoprávní a obchodní, (všechna zde uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz) podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za dva úkony právní služby (1. převzetí a příprava věci, 2. sepis žaloby) podle § 6 odst. 1, § 7, § 11 odst. 1 písmena a) a d) advokátního tarifu po 2 460 Kč, tj. v součtu 4 920 Kč a za jen úkon právní služby (3. výzva k plnění) podle § 6 odst. 1, § 7, § 11 odst. 2 písmena h) advokátního tarifu v částce 1 230 Kč; Provozní výdaje tohoto zástupce v paušální výši za uvedené úkony právní služby ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč, a to v souladu se závěry vyjádřenými v usnesení Nejvyššího soudu České republiky, tentokráte například ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001, tj. v součtu 900 Kč; náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, zaokrouhleno podle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. 11. Celkem jde o částku 9 908 Kč, z niž je žalovaný povinen žalobkyni nahradit poměr ~ 94 %, tedy 9 314 Kč O splatnosti k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.