28 C 164/2021-38 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou podanou dne 30. 7. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 900 Kč s úrokem za dobu od 14. 10. 2017 do 18. 12. 2020 z částky 4 190,59 Kč ve výši 19,70 % ročně, který vyčíslila částkou 3 919,58 Kč, s úroky ve výši 19,70 % ročně z částky 4 190,59 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení za dobu od 21. 10. 2017 do 18. 12. 2020 ve výši 2 122,19 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 190,59 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to z titulu nesplacené zápůjčky poskytnuté žalované na základě smlouvy ze dne 13. 11. 2015, [číslo] právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ postupitel“), který následně pohledávku za žalovanou postoupil žalobkyni. 2. Žalovaná je neznámého pobytu. Postupem podle ustanovení § 29 odst. 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) jí byla pro řízení ustanovena opatrovnice. Tato v podaném vyjádření uvedla, že se nemůže vyjádřit ke skutkovým okolnostem tudíž ani k případnému uznání nároku. 3. Při splnění podmínek bylo rozhodnuto podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, kdy byl dán souhlas k tomuto postupu soudu oběma účastníky řízení. 4. Podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložených listinných důkazů. Soudem byl ze žalobkyní předložených listinných důkazních prostředků zjištěn následující skutkový stav. Dne 13. 11. 2015 uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] podle níž žalované poskytl v hotovosti částku 34 000 Kč, kdy poskytnutou částku se žalovaná zavázala splatit spolu s úroky v kapitalizované výši 7 350 Kč, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 8 582 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 19 322 Kč, a to ve 100 týdenních splátkách po 693 Kč, když poslední splátka činila 647 Kč, celkem tak měla právnímu předchůdci žalobkyně uhradit částku 69 254 Kč, a to do 13. 10. 2017. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 53 %. Žalovaná splátky řádně nehradila, když na těchto měla dle tvrzení žalobkyně uhradit 63 254 Kč, poslední splátku měla takto uhradit 22. 1. 2018. Pohledávku za žalovanou postupitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, což postupitel žalované oznámil dopisem ze dne 6. 1. 2021. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaná ke dni postoupení pohledávky dlužila na jistině částku 4 190,59 Kč, na poplatcích částku 1 709,41 Kč, úroky a úrok z prodlení, jak uvedeno shora, toto tvrzení žalobkyně žalovaná nevyvracela. 6. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2021. Žalovaná dluh neuhradila. 7. Soud při hodnocení shora uvedené smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou zvažoval, zda je namístě posoudit tuto smlouvu jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to podle obsahu této smlouvy určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy (právního předchůdce žalobkyně jako zapůjčitele a žalované jako vydlužitele), kdy z těchto ustanovení vyplývá povinnost žalované vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednané úroky a poplatky. Předmětná smlouva představuje předtištěný formulář, do kterého byly vepsány osobní údaje o žalované, o výši zápůjčky, úroku a poplatků, o celkové částce, která měla být žalovanou právnímu předchůdci žalobkyně zaplacena, a o výši a počtu týdenních splátek celkové dlužné částky. Při posuzování této smlouvy soud vycházel z právního názoru z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2017, č. j. 25 Co 132/2017 – 77, rovněž č. j. 25 Co 360/2020-84, a č.j. 25 Co 84/2021-120, týkajícího se nepřiměřené výše úroků a poplatků za poskytnutí peněžních prostředků, přičemž tato skutečnost vede k posouzení předmětné smlouvy jako neplatné. S odkazem na uvedený právní názor, od kterého soud neměl důvod se odchýlit, je nutno uvést, že v případě poskytnuté jistiny 34 000 Kč byly sjednány úroky vyčíslené částkou 7 350 Kč, avšak spolu s těmito úroky do dluhu žalované byly zahrnuty další částky z důvodu dalších sjednaných poplatků v celkové výši 35 254 Kč. Z posouzení obsahu smlouvy jako celku vyplývá, že žalovaná měla v souhrnu uhradit právnímu předchůdci žalobkyně za dobu necelých dvou let jistinu navýšenou o více než 103 %, což je výše, která se vymykala výši roční procentní sazbě nákladů zápůjček či úvěrů, za jaké i v době realizace zápůjčky byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské zápůjčky a úvěry, přičemž výše roční procentní sazby nákladů byla samotnou smlouvou vyčíslena na 53 %. 8. V případě předmětné smlouvy se jedná o smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. o. z., přičemž podle § 1813 o. z., se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. I při respektování smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy, je nutno uvést, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. 9. Soud z hodnocení předmětné smlouvy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je ve vztahu k žalované značně nevýhodná, proto je nutno ji hodnotit jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou, kdy v souladu s ustanovením § 588 o. z., k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, tedy žalované. 10. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle ustanovení § 2992 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žalobkyně by měla právo z titulu bezdůvodného obohacení pouze na vydání toho, co právní předchůdce žalobkyně plnil na základě smlouvy, která nebyla platná. Pokud však bylo soudem zjištěno, že žalovaná převzala na základě uzavřené smlouvy částku 34 000 Kč a uhradila již právnímu předchůdci žalobkyni částku 63 254 Kč, plnila tak v podstatně větším rozsahu, než v jakém jí bylo právním předchůdcem žalobkyně plnění poskytnuto, byla proto soudem žaloba zcela zamítnuta. 12. Ve věci byla žalované pro řízení ustanovena opatrovnice, advokátka. Tato za výkon opatrovnictví vyúčtovala odměnu ve výši 3 630 Kč, a to dle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb za dva úkony dle § 7, §11 odst. 1 písm. b,d po 1 200 Kč a 2x paušální náhradu po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, vše včetně DPH 21%, kdy odměna ve vyúčtované výši jí byla přiznána usnesením Okresního soudu v Chebu ze dne 16. 12. 2021, č.j. 28 C 164/2021- 36. Dle § 149 odst. 2 o. s. ř. zastupoval- li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování; totéž platí v případě ustanoveného opatrovníka účastníka. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, proto přisouzená náhrada nákladů řízení, spočívající v odměně opatrovnice pro řízení, byla žalobkyni uložena zaplatit státu, a to na účet Okresního soudu v Chebu.