8 C 137/2020-69 — Okresní soud v Chebu

<b>žaloba</b> 1. Žalobce se žalobou domáhal od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím, uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s jeho právním předchůdcem, společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] Úvěrovou smlouvu [číslo] v rámci které mu byl následně poskytnut revolvingový úvěr [číslo]. Uzavřením úvěrové smlouvy žalovaný odsouhlasil také úvěrové podmínky, které byly součástí smlouvy. Žalovaný na základě revolvingové smlouvy čerpal prostřednictvím úvěrové karty revolvingový úvěr, který mu byl poskytnut za podmínek stanovených v hl. 9 úvěrových podmínek. Sjednaný úvěrový rámec činil 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet řádně a včas v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, určené v úvěrových podmínkách či sazebníku poplatků a odměn, podle nějž mu byly účtovány poplatky specifikované v hl. 10 § 5 úvěrových podmínek a v hl. 13 § 3 úvěrových podmínek. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal částku 22 300 Kč, uhradil částku 35 867,20 Kč, která byla započítána na úrok, poplatky a jistinu, jak je patrné ze splátkového kalendáře. Jelikož žalovaný porušil svoji povinnost hradit úvěr řádně a včas, využil právní předchůdce žalobce svého oprávnění dle hl. 7 § 3 úvěrových podmínek a úvěr zesplatnil ke dni 21. 1. 2008, když dopisem z téhož dne vyzval žalovaného ke splacení celého úvěru. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávky postoupena žalobci, což bylo žalovanému oznámeno v rámci předžalobní výzvy k plnění. Jelikož žalovaný uhradil po zesplatnění na dluh pouze částku 29 467,20 Kč, má žalobce za žalovaným pohledávku ve výši 13 553,84 Kč, představující nesplacenou část jistiny, dále žalovaný dluží 50 498,69 Kč na kapitalizovaném úroku ve výši 26,64 % ročně za období od 22. 1. 2008 do 12. 2. 2020 z částky 13 553,84 Kč a 14 113,34 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 10,5 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut za období od 1. 4. 2008 do 12. 2. 2020, jakož i úrok a úrok z prodlení od 13. 2. 2020 do budoucna. 2. Žalobce podal ve vztahu k předmětné pohledávce dne 4. 11. 2010 žalobu ke [právnická osoba] Následně po vydání rozhodčího nálezu sp. zn. [spisová značka] [anonymizováno] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], podal žalobce dne 13. 4. 2011 exekuční návrh. Exekuci vedl soudní exekutor [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] pod sp. zn. [spisová značka]. V důsledku změny rozhodovací praxe týkající se rozhodčích doložek, soudní exekutor [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], pro formální nevykonatelnost exekučního titulu exekuci zastavil. Rozhodnutí o zastavení exekuce bylo žalobci doručeno dne 28. 1. 2020. Žalobce tak analogicky s § 16 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích <b>vyjádření k žalobě</b> 3. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě uvedl, že nárok neuznává. Odkázal na exekuční řízení, které bylo zastaveno pro procesní pochybení žalobce, vznesl námitku promlčení nároku a navrhl zamítnutí žaloby. <b>žalobcova replika</b> 4. Žalobce s žalovaného argumentací nesouhlasil. Poukázal na skutečnost, že nárok byl zesplatněn dne 21. 1. 2008, takže 4roční promlčecí doba dle § 397 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ ObchZ“), běžela od 22. 1. 2008, avšak její běh se stavěl po dobu běhu rozhodčího řízení a následného exekučního řízení. Ode dne 23. 1. 2020, kdy došlo k zastavení exekučního řízení, začala znovu běžet 4letá promlčecí doba, z níž dosud uplynulo 1 045 dní, a protože žalobce dne 17. 2. 2020 uplatnil pohledávku u soudu, není pohledávka promlčena. Odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2016 sp. zn. 23ICdo 19/2015 a nálezy Ústavního soudu ze dne 4. 6. 2019 sp. zn. II ÚS 996/18 a ze dne 17. 7. 2019 sp. zn. I. ÚS 1091/19. <b>žalovaného duplika</b> 5. Žalovaný žalobcovu argumentaci ohledně počítání běhu promlčecí lhůty odmítl. Zopakoval, že exekuční řízení bylo zastaveno z důvodu žalobcovy procesní chyby, který sám takto dlouhé vedení řízení zavinil. <b>předchozí rozhodnutí nalézacího soudu</b> 6. Okresní soud v Chebu ve věci již jednou rozhodl, když rozsudkem ze dne 15. 1. 2021, č.j. 8 C 137/2020-35, žalobu zamítl, neboť dospěl k závěrům, že jednak je nárok promlčen a dále nebylo prokázáno postoupení pohledávky žalobci. K žalobcovu odvolání Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 8. 6. 2021 č.j. 64 Co 124/2021-55 rozsudek nalézacího soudu zrušil. Vyslovil právní názor, že nárok promlčen není, protože není správná úvaha nalézacího soudu, že po publikaci rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek došlo k pokračování v běhu promlčecí lhůty, která se začala stavět zahájením exekučního řízení k vymožení nároku přiznaného rozhodčím nálezem, vydaným na základě neplatné rozhodčí doložky. Dále odvolací soud vyslovil závěr, že žalobcovu aktivní věcnou legitimaci sám žalovaný nezpochybňoval, nepopíral, že mu postoupení pohledávky bylo oznámeno, což také nepřímo potvrdil ve vyjádření k odvolání. S ohledem na to, že žalobcova žalobní tvrzení jsou příliš kusá a nejsou v souladu s důkazy, uložil odvolací soud nalézacímu soudu odstranit tento nedostatek a ve věci znovu rozhodnout. <b>skutkový stav a z něj planoucí právní závěry soudu</b> 7. Z listinných důkazů (výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], výpis z obchodního rejstříku [název žalobkyně], úvěrová smlouva [číslo] ze dne [datum], úvěrové podmínky společnosti [právnická osoba], výpis čerpání, splátek a úhrad, plná moc [právnická osoba] [jméno] [příjmení zmocněnce] ze dne [datum], plná moc [právnická osoba] [anonymizováno] [titul] [jméno] [příjmení zmocněnce] ze dne [datum], splacení celého úvěru s výzvou k úhradě ze dne 21. 1. 2008, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní upomínka ze dne 16. 6. 2010, usnesení soudního exekutora [titul] [jméno] [jméno] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]) a shodných tvrzení obou stran má soud za prokázaný následující skutkový stav. 8. Žalovaný uzavřel s [právnická osoba], [IČO], dne [datum] Úvěrovou smlouvu [číslo]. Současně byla mezi žalovaným a [právnická osoba] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] s rámcem a podmínkami dle hl. 9, 10, 11 a 12 Úvěrových podmínek. Uzavřením úvěrové smlouvy žalovaný odsouhlasil také úvěrové podmínky, které byly součástí smlouvy. Žalovaný na základě revolvingové smlouvy čerpal prostřednictvím úvěrové karty revolvingový úvěr, který mu byl poskytnut za podmínek stanovených v hl. 9 úvěrových podmínek. Sjednaný úvěrový rámec činil 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet řádně a včas v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, určené v úvěrových podmínkách či sazebníku poplatků a odměn, podle nějž mu byly účtovány poplatky specifikované v hl. 10 § 5 úvěrových podmínek a v hl. 13 § 3 úvěrových podmínek. Z„ výpisu čerpání, splátek a úhrad“ a listiny„ splacení celého úvěru s výzvou k úhradě“ vyplývá zesplatnění dne 21. 1. 2008, a to v částce 23 667 Kč. Odeslání oznámení o zesplatnění žalovanému není prokázáno. [právnická osoba] s odkazem na to, že žalovaný měl porušit své povinnost hradit úvěr řádně a včas, využil své oprávnění dle hl. 7 § 3 úvěrových podmínek a úvěr zesplatnil ke dni 21. 1. 2008, když dopisem z téhož dne vyzval žalovaného ke splacení celého úvěru. 9. Z [jazyk] psaného originálu a českého překladu výpisu z obchodního rejstříku [název hospodářské komory] [anonymizována dvě slova] je prokázáno, že v [země] existuje od [datum] právnická osoba nazvaná [název žalobkyně], číslo v obchodním rejstříku [číslo], která se fúzí s účinností ke dni 17. 10. 2016 stala právním nástupcem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]., číslo v obchodním rejstříku [číslo] (tedy výše uvedené původní [právnická osoba] [anonymizována dvě slova].), a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. 10. Žalobce tvrdil, že v průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal částku 22 300 Kč, uhradil částku 35 867,20 Kč. Dále žalobce tvrdil, že žalovaný uhradil po zesplatnění částku 29 467,20 Kč, takže stále existuje dluh žalovaného 13 553,84 Kč na nesplacené části jistiny, 50 498,69 Kč na kapitalizovaném úroku ve výši 26,64 % ročně za období od 22. 1. 2008 do 12. 2. 2020 z částky 13 553,84 Kč a 14 113,34 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 10,5 % ročně z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut za období od 1. 4. 2008 do 12. 2. 2020, jakož i na úroku a úroku z prodlení od 13. 2. 2020 do budoucna. Bylo na žalovaném, aby ve smyslu § 101 OSŘ v případě svého nesouhlasu s tvrzenou výší dluhu, uvedl skutečnosti, jimiž žalobní tvrzení zpochybní (např. tvrzení o vyšších úhradách apod.), a označil důkazy k jejich prokázání. Protože tak žalovaný neučinil, soud vychází z toho, že žalobní tvrzení o výši dluhu je správné. 11. Po doplnění skutkových tvrzení žalobcem podáním ze dne 17. 1. 2022 soud nes