9 C 305/2022-21 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 29. 6. 2022 domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr měsíčními splátkami po 3 468,90 Kč spolu s úrokem ve výši 19,90 % ročně vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem [datum]. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, dostal se s plněním svého dluhu do prodlení a právní předchůdce žalobkyně dluh žalovaného v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami právního předchůdce žalobkyně ke dni [datum] zesplatnil. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina celkem 68 244,54 Kč. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným Splátkovou dohodu, která obsahovala též uznání dluhu žalovaným. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. Postoupní pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 6. 2020. Po postoupení pohledávky uhradil žalovaný na svůj dluhu částku ve výši 12 000 Kč. Žalobkyně žalovaného dne 29. 6. 2020 písemně vyzvala k úhradě předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), žalovaný dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ze dne [datum], na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným dohodu o uznání dluhu a splátkovém kalendáři, v níž žalovaný uznal vůči právnímu předchůdci žalobkyně dluh ve výši 207 374 Kč co do důvodu i výše. Žalovaný se v dohodě o uznání dluhu zavázal tento dluh uhradit právnímu předchůdci žalobkyně v 58 měsíčních splátkách po 3 500 Kč s tím, že právní předchůdce žalobkyně byl oprávněn požadovat v případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky okamžité splacení celého dluhu. Ke dni [datum] činila pohledávka právního předchůdce žalobkyně vůči žalovanému celkem 103 232,57 Kč, tato pohledávka včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2020. Po postoupení pohledávky uhradil žalovaný na svůj dluhu částku ve výši 12 000 Kč, přičemž tuto částku žalobkyně započtla na dlužnou jistinu, která ke dni zesplatnění dluhu právním předchůdcem žalobkyně ([datum]) činila 68 244,54 Kč. Dluh žalovaného tak odpovídá částce 56 224,54 Kč. Žalobkyně žalovaného dne 29. 6. 2020 písemně vyzvala k úhradě předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 o. s. ř., žalovaný dosud ničeho neuhradil. 5. Vzhledem k tomu, že Smlouva o úvěru i Splátková dohoda, v níž došlo k uznání dluhu žalovaným, byla uzavřena do 31. 12. 2013 postupoval soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dřívější právní úpravy, na níž uvedená právní norma odkazuje, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, dále jen„ starý obč. zák.“ Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 6. Podle § 558 starého obč. zák. uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení. 7. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka. Věřitel tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a to zejména předložením uznání dluhu podepsaným žalovaným, a vzhledem k tomu, že žalovaný právní domněnku založenou předloženým uznáním dluhu nikterak nevyvracel, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě zcela vyhověl. Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní. S ohledem na skutečnost, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do splatnosti, dostal se s placením dluhu do prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ustanovení § 517 odst. 2 starého obč. zák. ve výši jež neodporuje nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 9. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 2 250 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 3 380 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) dle § 7 bod 5. AT v celkové výši 10 140 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.