9 C 351/2021-48 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 7 142 Kč a částky 36 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 142 Kč od 27. 6. 2007 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 27. 6. 2007 do 18. 12. 2020 v částce 7 791,29 Kč a se zákonným úrokem z částky 36 000 Kč od 20. 7. 2007 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 20. 7. 2007 do 18. 12. 2020 v částce 39 049,55 Kč. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 9 296 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v 52 týdenních splátkách po 448 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 2. 2007. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná na pohledávku uhradila pouze částku 16 154 Kč. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou dne [datum] uzavřena smlouva nazvaná Smlouva o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 16 600 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v 52 týdenních splátkách po 800 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 7. 2007. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná na pohledávku uhradila pouze částku 5 600 Kč. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, a to s účinností k 5. 1. 2021. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Po postoupení pohledávek žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila, a to ani po zaslané předžalobní upomínce. 2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. 3. Při uvedené procesní pasivitě žalované, kterou rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., a která v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavila, a za situace, kdy ani žalobkyně nebyla přítomná u nařízeného jednání soudu a ani ona tak nevyužila své možnosti být řádně poučena ze strany soudu ve smyslu § 118a o.s.ř., vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Dne [datum] uzavřel původní věřitel s žalovanou smlouvu nazvanou jako Smlouva o půjčce [číslo] (dále také„ smlouva [číslo]“), podle níž žalované poskytl částku 14 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal věřiteli splatit formou 52 týdenních splátek po 448 Kč, a to spolu s tzv. souhrnným poplatkem ve výši 9 296 Kč, celkem tak v částce 23 296 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila. Celkem žalovaná uhradila 16 154 Kč. Dne [datum] uzavřel původní věřitel se žalovanou smlouvu nazvanou jako Smlouva o půjčce [číslo] (dále také„ smlouva [číslo]“), podle níž žalované poskytl částku 25 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázala věřiteli splatit formou 52 týdenních splátek po 800 Kč, a to spolu s tzv. souhrnným poplatkem ve výši 16 600 Kč, celkem tak v částce 41 600 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila. Celkem žalovaná uhradila 5 600 Kč. Své pohledávky za žalovanou z uvedených smluv věřitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni 5. 1. 2021, což žalované oznámil dopisem ze dne 6. 1. 2021. 4. Vzhledem k tomu, že předmětné smlouvy o půjčkách byly uzavřeny dne [datum] a [datum], postupoval soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dřívější právní úpravy, na níž uvedená právní norma odkazuje, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, dále jen„ obč. zák.“ Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 5. Podle § 3 odst. 1 obč. zák., platí že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 6. Podle § 39 obč. zák je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 7. Podle § 675 obč. zák. platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. platí, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 8. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1,2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění a postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 10. Soud konstatuje, že po posouzení oprávněnosti tzv. souhrnného poplatku u obou předmětných smluv o půjčce (smlouva [číslo] smlouva [číslo]), dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že ze smluv není patrné, z jakých konkrétních částek a z jakých právních důvodů se souhrnný poplatek skládá, ani jaké protiplnění by mělo být za tento poplatek poskytnuto, jedná se o ujednání neurčité, a tudíž jsou smlouva [číslo] i smlouva [číslo] v této části neplatné. Soud poznamenává, že i kdyby měl souhrnný poplatek představovat smluvený úrok, avšak nevyplývá to z textu smlouvy, jednalo by se v obou případech o úrok ve výši 66,4 % jistiny za rok a při takto sjednané výši úroku by se jednalo o částečně neplatný právní úkon, neboť by se výše úroku příčila dobrým mravům, když v době uzavření smlouvy [číslo] byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení do 1 roku včetně cca 16,36 % ročně a v době uzavření smlouvy [číslo] byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení do 1 roku včetně cca 16,89 % ročně. K takovéto výši úroku dospěl soud v případě smlouvy [číslo] přepočtem z celkové splatné částky 23 296 Kč (jistina 14 000 Kč a úrok 9 296 Kč) splatné za 52 týdnů (tj. úrok za dobu trvání smlouvy 1 roku 66,4 %) a v případě smlouvy [číslo] přepočtem z celkové splatné částky 41 600 Kč (jistina 25 000 Kč a úrok 16 600 Kč) splatné za 52 týdnů (tj. úrok za dobu trvání smlouvy 1 roku 66,4 %). Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení dlužné jistiny půjčky ve výši 14 000 Kč (smlouva [číslo]) avšak po odečtení žalovanou dosud uhrazené částky ve výši 16 154 Kč je zřejmé, že žalovaná uhradila žalobkyni více, než činila jistina půjčky. A dále nárok na zaplacení dlužné jistiny půjčky ve výši 25 000 Kč (smlouva [číslo]) po odečtení žalovanou dosud uhrazené částky 5 600 Kč, tedy celkem ve výši 19 400 Kč. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 19 400 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. z částky 19 400 Kč za dobu od 20. 7. 2007 do zaplacení. 11. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřených smluv jakožto částečně neplatných právních úkonů byly další nároky spočívající ve zbývající jistině a ve zbývajících zákonných úrocích nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala. 12. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že převážně úspěšná byla v řízení žalovaná, na jejíž straně soud nezjistil vznik nákladů řízení, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.