16 C 253/2023-22 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku uvedenou pod bodem I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, dne 26. 9. 2022 smlouvu o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr až do výše 13 900 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s volitelnými poplatky dle čl. II. smlouvy o úvěru a čl. 2 Sazebníku, a to poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 430 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ spočívající v možnosti odkladu splatnosti úvěru o dva měsíce ve výši 220 Kč, a to do 9. 11. 2022. Žalovaná čerpala úvěr postupně, a to dne 26. 9. 2022 částku 11 000 Kč, dne 6. 10. 2022 částku 1 000 Kč a dne 11. 10. 2022 částku 1 400 Kč. Žalovaná zaplatila dne 13. 3. 2023 na jistině částku 91,68 Kč. Žalovaná dlužnou částku ani přes písemnou upomínku žalobkyně nezaplatila.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud při jednání provedl k důkazu žalobkyní předložené listiny a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru s postupným čerpáním č. , číslo, ze dne 26. 9. 2022 vyplývá, že žalobkyně a žalovaná jednaly o uzavření předmětné smlouvy, nicméně soud nemá její uzavření za prokázáno, když absentuje podpis žalované. Na místě určeném pro podpis se nachází jen prohlášení – zjevně vepsané samotnou žalobkyní – že žalovaná smlouvu přečetla, s jejím obsahem souhlasí a tímto podepisuje, nicméně samotný podpis žalované chybí. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy s tím, že v opačném případě bude soud vycházet z toho, že smlouva uzavřena nebyla. O možnost vyslechnout si toto poučení a adekvátně na něj procesně reagovat se žalobkyně svojí neúčastí u jednání připravila.4. Soud nad rámec výše uvedeného podotýká, že i pokud by měl předmětnou smlouvu za uzavřenou, shledal by ji rozpornou s dobrými mravy, a proto absolutně neplatnou ve smyslu § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), a to pro její celkovou koncepci, ujednání o nepřiměřeně vysokém poplatku za poskytnutí úvěru a ujednání o smluvní pokutě, a to i navzdory tomu, že tyto nejsou v řízení nárokovány.5. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.6. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno stran uzavření úvěrové smlouvy, avšak soud má ze sdělení , Anonymizováno, za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované v období od 26. 9. 2022 do 10. 11. 2022 peněžní prostředky v souhrnné výši 13 400 Kč. S ohledem na absenci právního základu, na jehož podkladě byly peněžní prostředky žalované poskytnuty, posoudil soud nárok žalobkyně podle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 OZ. Protože žalovaná obdržela peněžní prostředky bez právního důvodu, obohatila se na úkor žalobkyně, a je podle § 2991 odst. 1 OZ povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. Žalovaná na svém dluhu uhradila, dle tvrzení žalobkyně, částku 91,68 Kč. Žalovanou nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by zaplatila více, soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně a žalovanou zavázal k zaplacení částky 13 308,32 Kč, která odpovídá rozdílu získaného majetkového prospěchu na straně žalované a částek již žalovanou zaplacených. Žalobkyni dále vzniklo právo na úrok z prodlení podle § 1970 OZ, neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od 21. 7. 2023 do zaplacení. Žalobkyně totiž prokázala, že dne 14. 7. 2023 zaslala žalované (předžalobní) výzvu k zaplacení dluhu, přičemž tato byla žalované v souladu s § 573 OZ doručena třetí pracovní den po odeslání, tedy 17. 7. 2023. Ve výzvě byla žalované poskytnuta lhůta k plnění v délce tří dnů, která počala běžet dnem obdržení výzvy. Od 21. 7. 2023 tak nastalo prodlení na straně žalované, proto byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení od tohoto data. , adresa, k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.8. Výrokem pod bodem II. pak soud zamítl nárok žalobkyně v rozsahu rozdílu žalobkyní požadovaného úroku z prodlení a úroku z prodlení přiznaného dle výroku pod bodem I., a to s odkazem na absenci právního základu žalovaného nároku, když předmětná úvěrová smlouva nebyla uzavřena, a proto také splatnost žalované částky nenastala dne 9. 11.2022, nýbrž až dne 20. 7. 2023 na podkladě výzvy žalobkyně.9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení. V projednávané věci měla žalobkyně neúspěch pouze v rozsahu 9 %, a proto má dle shora citovaného ustanovení ve spojení § 142a o. s. ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem. V případě podané žaloby se jedná o standardní žalobu formulářového typu, kdy podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) činí odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) po 300 Kč, dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu činí paušální náhrada k úkonům právní služby 3 x 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku dle § 137 odst. 3 OSŘ spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokát je registrován jako plátce DPH; o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ.