31 C 158/2024-19 — Okresní soud v Chebu

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou, a na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, který měl být splacen v 65 pravidelných týdenních splátkách. Společně s částkou úvěru se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru v částce 1500 Kč. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do data splatnosti , datum, poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalované dne , datum, . Žalovaná neuhradila ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení částky, resp. že je zde jiná skutečnost, kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a § 120 odst. 1 o.s.ř. na žalované. Žalovaná tedy ani jednu z těchto povinností nesplnila.3. Za splnění podmínek podle § 115a o. s. ř., soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Ze žádosti žalované o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že touto požádala žalovaná o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč.5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaná čerpala v hotovosti. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit uvedené společnosti spolu s jistinou a poplatkem ve výši 15 168 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 9 817 Kč a odměny za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč. Strany si dále sjednaly službu komfortního a flexibilního splácení za sjednanou dobu trvání ve výši 3 851 Kč. Dále bylo sjednáno pojištění za částku 1 950 Kč. Celková dlužná částka činila 32 118 Kč. Úvěr se žalovaná zavázala uhradit v pravidelných 65 týdenních splátkách po 495 Kč týdně s tím, že poslední splátka činila 438 Kč. Dle předmětné smlouvy činí úrok 88 % ročně a RPSN činilo 167,56 %. Z obsahu smlouvy bylo dále zjištěno, že pro případ prodlení žalovaného byla v bodu 6.1 smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a také byly v bodu 6.2. ve spojený s body 6.3 a 6.4 sjednány paušální náhrady výdajů spojených s upomínáním ve výši 300 Kč a 1 000 Kč. Převzetí peněžních prostředků bylo žalovanou stvrzeno podpisem úvěrové smlouvy.6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení, byla postoupena na žalobkyni.7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že touto právní předchůdkyně žalobkyně měla oznámit postoupení pohledávky na žalobkyni.8. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě do tří dnů s tím, že výzva byla dle podacího lístku odeslána , datum, .9. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, . Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaná čerpala v hotovosti. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit uvedené společnosti spolu s jistinou a poplatkem ve výši 15 168 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 9 817 Kč a odměny za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč. Strany si dále sjednaly službu komfortního a flexibilního splácení za sjednanou dobu trvání ve výši 3 851 Kč. Dále bylo sjednáno pojištění za částku 1 950 Kč. Celková dlužná částka činila 32 118 Kč. Úvěr se žalovaná zavázala uhradit v pravidelných 65 týdenních splátkách po 495 Kč týdně s tím, že poslední splátka činila 438 Kč. Dle předmětné smlouvy činí úrok 88 % ročně a RPSN činilo 167,56 %. Z obsahu smlouvy bylo dále zjištěno, že pro případ prodlení žalovaného byla v bodu 6.1 smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a také byly v bodu 6.2. ve spojený s body 6.3 a 6.4 sjednány paušální náhrady výdajů spojených s upomínáním ve výši 300 Kč a 1 000 Kč. Převzetí peněžních prostředků bylo žalovanou stvrzeno podpisem úvěrové smlouvy. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení, byla postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána dopisem odeslaným dne , datum, , a to do 3 dnů. Žalovaná neuhradila ničeho.10. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.15. Shora zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Soud shledal, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. V předmětné smlouvě si smluvní strany sjednaly vedle úroku ve výši 88 % rovněž další poplatky za zpracování úvěru a za splácení úvěru, přičemž konečná výše RPSN tak činila 167,56 %. Dle názoru soudu se však nejedná o poplatek odpovídající reálně poskytnutým službám, nýbrž jde o odměnu za poskytnutí peněžních prostředků. Tento poplatek lze tedy ve své podstatě považovat za cenu poskytnutých peněz, a tedy za úrok. Dle názoru soudu se jedná o výši nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům, přičemž se jedná o takovou výši úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Soud proto došel k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva je neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 a 588 zákona občanského zákoníku absolutně neplatná. Pro úplnost lze dodat, že ke stejnému závěru došel i Krajský soud v Plzni v rozhodnutí ze dne 4. 11. 2020, č.j. 25 Co 279/2020-47, jež se týká právní předchůdkyně žalobkyně za zcela obdobných podmínek. Na výše uvedeném nic nemění ani skutečnost, že se žalobkyně procesně domáhá toliko částky 16 500 Kč. Soud tedy dospěl k závěru, že vztah účastníků je nutno posoudit dle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně částku 15 000 Kč a nezaplatila dle tvrzení žalobkyně ničeho. Její povinností je tedy vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši uvedené ve výroku I. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 o.z., neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobkyni přiznal v jí požadované výši, dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od 23. 2. 2024 do zaplacení. Žalobkyně totiž prokázala, že dne , datum, zaslala žalované výzvu k plnění, přičemž tato byla žalované doručena v souladu s § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po odeslání, tedy , datum, . Žalované byla poskytnuta lhůta k plnění v délce tří dnů, která počala běžet dnem následujícím po obdržení výzvy. S přihlédnutím k § 607 občanského zákoníku dne 23. 2. 2024 tak nastalo prodlení na straně žalované, proto byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení od