8 C 109/2024-18 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím, uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný s její právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřel dne 8. 8. 2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s částkou 10 614 Kč, představující kapitalizovaný úrok pro sjednanou dobu řádného trvání smlouvy v částce 6 372 Kč, částku za zpracování ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 742 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit v 52 týdenních splátkách po 512 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 7. 8. 2022. Žalovaný neplnil své povinnosti, když nehradil řádně a včas sjednané splátky. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem 6 190 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného dotazy na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a ověřením těchto údajů oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Žalobkyně se domáhá částky 20 424 Kč (jistina 13 181,31 Kč, poplatek 7 242,69 Kč), kapitalizovaných úroků 15 810,62 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení 2 711,32 Kč a úroků a úroků z prodlení z jistiny od 15. 12. 2022 do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil přes žalobkyninu písemnou předžalobní upomínku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud má za prokázané, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřeli dne 8. 8. 2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s částkou 10 614 Kč, představující kapitalizovaný úrok pro sjednanou dobu řádného trvání smlouvy v částce 6 372 Kč, částku za zpracování ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 742 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit v 52 týdenních splátkách po 512 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 7. 8. 2022. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem 6 190 Kč. Poté již navzdory žalobkynině výzvě neuhradil nic, předžalobní výzvě navzdory. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného dotazy na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a ověřením těchto údajů oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. V srpnu 2021 činila obvyklá výše úroku ze spotřebitelského úvěru 7,67 % ročně.4. Skutkový stav v bodě 4. prokazují tyto listinné důkazy: zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 8. 8. 2021, Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne 8. 8. 2021 a smluvní podmínky, záznam o opravě písemné chyby ve smluvní dokumentaci ze dne 10. 8. 2021, Tabulka umoření, smlouva o postoupení pohledávek a seznam pohledávek, oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, poštovní podací lístek ze dne 27. 10. 2023, předžalobní výzva ze dne 15. 2. 2024, poštovní podací lístek ze dne 15. 2. 2024, výpis z databáze , anonymizováno, za srpen 2021.5. Bylo na žalovaném, aby ve smyslu § 101 OSŘ tvrdil a prokázal, že uhradil více, než uvádí žalobkyně, resp. tvrdil a prokázal jiné skutečnosti, které by mohly zčásti či zcela vyvrátit oprávněnost žalobkynina nároku. Žalovaný tak však neučinil a soud má tudíž za to, že je pravdivé žalobkynino tvrzení o výši úhrad ze strany žalovaného.Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“). Při výši zapůjčené částky 16 000 Kč a splatnosti 52 týdnů (1 rok) byl sjednán úrok v pevné výši 6 372 Kč za situace, kdy v téže době obvyklá úroková sazba ze spotřebitelského neúčelového úvěru činila 7,67 % ročně. Takto vysoký úrok však nebyl sjednán sám o sobě, ale současně s ním byly sjednány ještě částka za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení (komfortní poskytnutí a splácení 694 Kč, flexibilní splácení 2 048 Kč). Odměna za komfortní splácení je cena služby, která spočívá v činnosti pověřené osoby, která za žalobkyni dochází či dojíždí do místa bydliště žalovaného, aby každý měsíc inkasovala splátku, takže se jedná o službu nad rámec standardního úvěrového vztahu, přičemž platba za jednu návštěvu činila 13 Kč, což je výše, která není nijak vysoká. Tzv. služba flexibilního splácení se dle smlouvy rozumí garance celkové ceny, splátkové prázdniny a garance neuplatnění pohledávky pro případ úmrtí, což jsou opět služby nad rámec standardního úvěrového vztahu, přičemž jejich cena 2 048 Kč není v poměru k výši úvěru nikterak nízká (činí 12,8 %), na druhou stranu nelze přehlédnout, že minimálně možnost dílčích splátkových prázdnin není běžným ujednáním úvěrových smluv a nese s sebou určitou cenu. Avšak tzv. odměna za zpracování 1 500 Kč není ničím jiným, než pod jiným názvem skrytý pevný úrok z úvěru. Skutečný výše úroku ze zápůjčky ve výši 16 000 Kč tak činí 7 872 Kč (úrok 6 372 Kč + poplatek 1 500 Kč), tj. 49,2 % za rok. Reálný úrok, který měl žalovaný podle smlouvy zaplatit tak dosahuje 6,4 násobku výše obvyklé úrokové sazby ve výši 7,67 % ročně. Nelze pak přehlédnout ani smluvní ujednání o smluvní pokutě za prodlení se splácením ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, tj. 36,5 % ročně, kdy tento nárok je též předmětem tohoto řízení. Stejně tak jsou zde poplatky ve výši 300 Kč za upomínací návštěvy, kterých může být až 8. Výše úroku, která převyšuje hranici 4 násobku obvyklé úrokové sazby, je podle ustálené judikatury již považována za rozpornou s dobrými mravy. Výše úroku, která převyšuje hranici 4 násobku obvyklé úrokové sazby, která je podle ustálené judikatury již považována za rozpornou s dobrými mravy, ve spojení se smluvní pokutou za prodlení zakládají ve svém spojení významnou smluvní nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, a to takového rázu, že vedou až k závěru o neplatnosti smlouvy jako celku dle § 588 OZ pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když se jedná o neplatnost absolutní s ohledem na narušení veřejného pořádku.6. Nutno dodat, že s ohledem na to, že se jedná o vztah podnikatele v oblasti půjčování peněz na straně jedné a spotřebitele na straně druhé, nepřichází v úvahu moderace výše sjednaného úroku a je nutné na ujednání o úroku hledět bez dalšího jako na neplatné (k povinnosti soudu ve spotřebitelských právních vztazích dovozovat absolutní neplatnosti nepovolených ujednání blíže výklad článku 6 odst. 1 směrnice 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách v rozsudku Soudního dvora Evropské unie C-618/10 ze dne 14. 6. 2012, ECLI:EU:C:2012:349, resp. CELEX: 62010CA0618).7. Nepřichází také v úvahu, aby soud nekonstatoval absolutní neplatnost celé smlouvy, ale toliko absolutní neplatnost ujednání o výši úroku podle § 580 a § 588 OZ a následně úrok stanovil ve smyslu § 577 OZ ve výši určené podle § 1802 OZ, tj. ve výši požadované obvykle za zápůjčky, resp. úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy. Takový postup by vedl jen k témuž výsledku jako moderace výše úrokové sazby a odporoval by základnímu smyslu právních předpisů k ochraně spotřebitele, které se snaží motivovat podnikatele k chování ke spotřebiteli v souladu s dobrými mravy právě tím, že chování nemravné toliko nenapravují, ale též sankcionují a mají tudíž odrazující účinek (k témuž například bod 30 a 31 odůvodnění rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020, ECLI:EU:C:2020:167, resp. CELEX:62018CJ0679). Pokud by soud stanovil úrok dle § 577 OZ ve spojení s § 1802 OZ, nastala by situace, kdy podnikatel zneužívající své postavení vůči spotřebiteli sjednáním úroků ve výši, která je v hrubém rozporu s dobrými mravy, by za své chování nebyl nikterak sankcionován, byl by ve stejné situaci jako mravně se chovající podnikatel. Nemravné chování by tak bylo fakticky odměněno, neboť nemravnému podnikateli by buď spotřebitel dobrovolně uhradil nemravně mnoho, anebo by soud přiznal takovému podnikateli to, na co měl podle práva nárok. Nikdy by tak na své nemravnosti nemohl takový podnikatel prodělat. Poskytovat soudní ochranu takovémuto přístupu k právu tudíž nelze, jak pro rozpor se základní zásadou evropského spotřebitelského práva (že za své protiprávní chování má být podnikatel sankcionován), tak pro rozpor s dobrými mravy.8. Protože je smlouva o zápůjčce pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatná, ale bylo prokázáno poskytnutí finanční částky