8 C 133/2024-21 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím, uvedených v bodě I. a II. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný s její právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřel dne 2. 3. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s částkou 6 691 Kč, představující kapitalizovaný úrok pro sjednanou dobu řádného trvání smlouvy v částce 4 550 Kč, částku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 621 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit v 52 týdenních splátkách po 264 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 1. 3. 2023. Žalovaný neplnil své povinnosti, když nehradil řádně a včas sjednané splátky. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem 550 Kč, poté již nic. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného dotazy na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a ověřením těchto údajů oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Žalobkyně se domáhá částky 12 681,05 Kč (jistina 6 450 Kč, poplatky 6 231,05 Kč), kapitalizovaných úroků 684,02 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení 1 193,65 Kč a úroků a úroků z prodlení z jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil přes žalobkyninu písemnou předžalobní upomínku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud má za prokázané, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřeli dne 2. 3. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s částkou 6 691 Kč, představující kapitalizovaný úrok pro sjednanou dobu řádného trvání smlouvy v částce 4 550 Kč, částku za zpracování ve výši 3 570 Kč, částku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 621 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit v 52 týdenních splátkách po 264 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 1. 3. 2023. Žalovaný neplnil své povinnosti, když nehradil řádně a včas sjednané splátky. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem 550 Kč, poté již nic. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného dotazy na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a ověřením těchto údajů oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. V březnu 2022 činila obvyklá výše úroku ze spotřebitelského neúčelového úvěru 8,20 % ročně.4. Skutkový stav v bodě 3. prokazují tyto listinné důkazy: zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 2. 3. 2022, Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne 2. 3. 2022 a Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 2. 3. 2022, Tabulka umoření, Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, fragmenty seznamu postoupených pohledávek, oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, podací lístek ze dne 27. 10. 2023, předžalobní výzva ze dne 28. 3. 2024, poštovní podací lístek ze dne 2. 4. 2024, informace České národní banky z databáze ARAD za březen 2022.5. Bylo na žalovaném, aby ve smyslu § 101 OSŘ tvrdil a prokázal, že uhradil více, než uvádí žalobkyně, resp. tvrdil a prokázal jiné skutečnosti, které by mohly zčásti či zcela vyvrátit oprávněnost žalobkynina nároku. Žalovaný tak však neučinil a soud má tudíž za to, že je pravdivé žalobkynino tvrzení o výši úhrad ze strany žalovaného.6. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“). Při výši poskytnuté částky 7 000 Kč a splatnosti 52 týdnů (tj. 1 rok) byl sjednán úrok v pevné výši 3 570 Kč za situace, kdy v téže době obvyklá úroková sazba ze spotřebitelského neúčelového úvěru činila 8,20 % ročně. Úrok nebyl sjednán sám o sobě, ale současně s ním byly sjednány ještě částka za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částka komfortní splácení 725 Kč a částka za flexibilní splácení 396 Kč. Odměna za komfortní splácení je cena služby, která spočívá v činnosti pověřené osoby, která za žalobkyni dochází či dojíždí do místa bydliště žalované, aby každý měsíc inkasovala splátku, takže se jedná o službu nad rámec standardního úvěrového vztahu, přičemž platba za jednu návštěvu činila 14 Kč, což je výše, která není ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Odměna za flexibilní splácení je platbou za možnost odložit si po smluvně sjednanou dobu splácení dluhu, kdy z textu smlouvy nevyplývá, že by sjednání této služby bylo nutné k získání úvěru, a tedy bylo věcí žalované, zda si tuto službu za uvedenou cenu sjedná, či nikoliv. Úrok tak činí 3 570 Kč z jistiny 7 000 Kč, tedy 51 % ročně. Sjednaná výše úroku tak dosahuje 6,2 násobku výše obvyklé úrokové sazby ve výši 8,20 % ročně. Nelze pak přehlédnout ani smluvní ujednání o smluvní pokutě za prodlení se splácením ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, tj. 36,5 % ročně, byť tento nárok je též předmětem tohoto řízení, a ujednání o poplatcích za zasálání upomínek 300 Kč, přičemž těchto upomínek může být zasláno v případě uvedené sjednané doby splácení úvěru až 8 a ujednání o „poplatku za zahájení vymáhání dluhu“ ve výši 1 000 Kč. Výše úroku, která převyšuje hranici 4 násobku obvyklé úrokové sazby, která je podle ustálené judikatury již považována za rozpornou s dobrými mravy, ve spojení s poplatky za upomínky a smluvní pokutou za prodlení zakládají ve svém spojení významnou smluvní nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, a to takového rázu, že vedou až k závěru o neplatnosti smlouvy jako celku dle § 588 OZ pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když se jedná o neplatnost absolutní s ohledem na narušení veřejného pořádku.7. Nutno dodat, že s ohledem na to, že se jedná o vztah podnikatele v oblasti půjčování peněz na straně jedné a spotřebitele na straně druhé, nepřichází v úvahu moderace výše sjednaného úroku a je nutné na ujednání o úroku hledět bez dalšího jako na neplatné (k povinnosti soudu ve spotřebitelských právních vztazích dovozovat absolutní neplatnosti nepovolených ujednání blíže výklad článku 6 odst. 1 směrnice 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách v rozsudku Soudního dvora Evropské unie C-618/10 ze dne 14. 6. 2012, ECLI:EU:C:2012:349, resp. CELEX: 62010CA0618).8. Nepřichází také v úvahu, aby soud nekonstatoval absolutní neplatnost celé smlouvy, ale toliko absolutní neplatnost ujednání o výši úroku podle § 580 a § 588 OZ a následně úrok stanovil ve smyslu § 577 OZ ve výši určené podle § 1802 OZ, tj. ve výši požadované obvykle za zápůjčky, resp. úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy. Takový postup by vedl jen k témuž výsledku jako moderace výše úrokové sazby a odporoval by základnímu smyslu právních předpisů k ochraně spotřebitele, které se snaží motivovat podnikatele k chování ke spotřebiteli v souladu s dobrými mravy právě tím, že chování nemravné toliko nenapravují, ale též sankcionují a mají tudíž odrazující účinek (k témuž například bod 30 a 31 odůvodnění rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020, ECLI:EU:C:2020:167, resp. CELEX:62018CJ0679). Pokud by soud stanovil úrok dle § 577 OZ ve spojení s § 1802 OZ, nastala by situace, kdy podnikatel zneužívající své postavení vůči spotřebiteli sjednáním úroků ve výši, která je v hrubém rozporu s dobrými mravy, by za své chování nebyl nikterak sankcionován, byl by ve stejné situaci jako mravně se chovající podnikatel. Nemravné chování by tak bylo fakticky odměněno, neboť nemravnému podnikateli by buď spotřebitel dobrovolně uhradil nemravně mnoho, anebo by soud přiznal takovému podnikateli to, na co měl podle práva nárok. Nikdy by tak na své nemravnosti nemohl takový podnikatel prodělat. Poskytovat soudní ochranu takovémuto přístupu k právu tudíž nelze, jak pro rozpor se základní zásadou evropského spotřebitelského práva (že za své protiprávní chování má být podnikatel sankcionován), tak pro rozpor s dobrými mravy.9. Protože je smlouva o spotřebitelském úvěru pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatná, ale bylo prokázáno poskytnutí finanční částky žalovanému, a to bez právního důvodu, má žalobkyně dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), právo na vrácení bezdůvodného obohacení, jehož se dostalo žalovanému, a to včetně úroku z prodlení ve smyslu § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný obdržel částku 7 000 Kč a u