9 C 217/2025-100 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se domáhal zaplacení 11 535,14 Kč s odůvodněním, že žalobce poskytl žalovanému úvěr do výše 42 400 Kč, čerpáno na tento úvěr bylo v říjnu 2024 celkem 5 000 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel řádně, žalobce úvěr zesplatnil. Žalovaná částka se skládá z jistiny 4 999,46 Kč, poplatku za vyplacení úvěru 98,96 Kč, smluvního úroku 6 373,34 Kč. Dále se žalovaná částka skládá ze smluvní pokuty 63,38 Kč jako smluvní pokuty 0,1% denně z dlužné částky po dobu od 22.12.2024 do 22.3.2025. Dále žalobce požadoval příslušenství, a to úrok z prodlení v procentní výši. Žalovaný zaplatil částku 160,93 Kč. Byla posouzena úvěruschopnost žalovaného, jeho příjem byl 25 000 Kč.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným ze dne 18.11.2024, je prokázáno, že žalovaný ji podepsal elektronicky, když právní předchůdce žalobce posléze zaplatil žalovanému na jeho účet celkem částku 5 000 Kč (prokázáno z přehledu bankovních transakcí č.l. 46 a potvrzení ČSOB č.l. 86. ) Smlouva byla uzavřena na částku 42 400 Kč, který lze čerpat opakovaně, splatnost do 5/2026, úrok 1,066% denně, ročně tedy 389,09%, RPSN 1990,52 %. Poplatek za vyplacení úvěru je 1,99% z čerpané částky.4. Soud hodnotil listinu nazvanou identifikované příjmy, z této listiny nejsou prokázány rozhodné skutečnosti, když se nejedná o výpis z účtu žalovaného, pouze print screen žalobce, kde žalobce uvádí, že ověřil příjmy žalovaného z bankovního výpisu. Ani z Bank ID výpisu nezjistil soud rozhodné skutečnosti, neboť jde o bianko (nevyplněnou) listinu.5. Z přehledu bankovních transakcí č.l. 46 a potvrzení ČSOB č.l. 86 je prokázáno, že žalovaný čerpal celkem částku 5 000 Kč. Z předžalobní výzvy č.l. 14 je prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu, a z potvrzení Zelené pošty (společnost ZPC Group, s.r.o. č.l. 15) je prokázáno, že výzva byla podána k poštovní přepravě 21.7.2025. Tvrzený dřívější email o zesplatnění žalobce neprokázal. Z dalších důkazů soud nezjistil rozhodné skutečnosti.6. K úvěruschopnosti: Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti č.l. 37 je prokázáno, že žalovaný má půjčky se splátkou 6 000 Kč měsíčně, výdaje na bydlení 9 500 Kč měsíčně a uvedl čistý příjem 25 000 Kč měsíčně. Žalobce uvedl, že ověřil příjem žalovaného 31 849 Kč měsíčně. Soud však nemá za prokázáno, že žalobce ověřil příjem žalovaného, výpis z účtu žalovaného ani potvrzení o jeho příjmu není součástí spisu, pouze print screen obrazovky žalobce, kde uvádí, že příjmy ověřil.7. Žalobce tvrdil, že žalovaný zaplatil 160,93 Kč, žalovaný se nevyjádřil, proto soud vycházel z této částky. Z dalších důkazů soud nezjistil rozhodné skutečnosti.8. Závěr o skutkovém stavu je tento: Dne 18.11.2024 prostřednictvím internetových stránek uzavřel žalobce jako úvěrující se žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru na částku na částku 42 400 Kč, který lze čerpat opakovaně, splatnost do 5/2026, úrok 1,066% denně, ročně tedy 389,09%, RPSN 1990,52 %. Poplatek za vyplacení úvěru je 1,99% z čerpané částky. Dluh byl čerpán ve výši 5 000 Kč.9. Dluh byl zesplatněn (tj žalovaný byl vyzván k zaplacení), výzva byla dána k poštovní přepravě 21.7.2025. Výzva emailem nebyla prokázána. Žalovaný zaplatil 160,93 Kč.10. Právní jednání účastníků posoudil soud jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a následující občanského zákoníku.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Soud posoudil úvěruschopnost žalovaného když v době žádosti o úvěr žalobce neprokázal, že by přezkoumal příjem žalovaného, k tomu předložil pouze print screen obrazovky, kde toto uvádí. Smlouva je tedy neplatná již pro neprokázání úvěruschopnosti. Smlouva byla neplatná i z dalšího důvodu, pro vysoký úrok, jak je uvedeno níže.14. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu zjevně narušuje veřejný pořádek. Sjednaný úrok jako cena peněz (RPSN) byl 1 990,52 %, bez ohledu na to, jak byl nazván. (z toho úrok 389,09%).15. Nárok na úrok 1 990,52%, (popř. 389,09%) ročně je ve zjevném rozporu s dobrými mravy a pro rozpor s výše uvedenými § 580 odst. 1 NOZ a 588 občanského zákoníku.16. Soud vycházel z judikatury NS, zejména z 21 Cdo 1484/2004 a porovnal sjednanou úrokovou sazbu s obvyklými úrokovými sazbami uplatňovanými bankami. Obvyklé úrokové sazby byly v roce 2023, tedy v době uzavření smlouvy cca 8,53%,(soudu známo z úřední činnosti ČNB-ARAD). Při srovnání s tímto je sjednaný úrok cca téměř čtyřicetinásobný (233násobný dle RPSN) a soud má zato, že je zjevně v rozporu s dobrými mravy.17. Pro nemravný úrok je v rozporu s dobrými mravy celá smlouva o úvěru a úrok nelze oddělit od jistiny a posoudit smlouvu pouze jako částečně neplatnou dle § 576 občanského zákoníku, vzhledem k tomu, že předmětem podnikání žalobce jsou úvěrové smlouvy za nemravný úrok.18. Ze všech těchto důvodů soud nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.19. Podle § 2991 odst. 2 NOZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Žalobce zaslal žalovanému bez právního důvodu 5 000 Kč, žalovaný zaplatil 160, 93 Kč, žalovaný má žalobci zaplatit 4 839,07 Kč. Proto soud tuto částku přiznal.21. Soud přiznal úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., když ke splatnosti došlo den následující po doručení výzvy k úhradě. (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníka). Soud přiznal úrok z prodlení pouze z přiznané částky od doručení výzvy.22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., z větší části byl úspěšný žalovaný, žádné náklady mu nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.