Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření úvěrové smlouvy č. , identifikace, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit ve 20ti měsíčních splátkách ve výši 1 800 Kč spolu s úrokem z úvěru ve výši 21,64 % ročně se splatností k 20. dni v měsíci. Jelikož žalovaný svou povinnost hradit sjednané splátky řádně a včas neplnil, žalobkyně přistoupila ke dni 25. 3. 2026 k zesplatnění celého úvěru s příslušenstvím. Žalobkyně se v řízení domáhala po žalovaném úhrady nesplacené jistiny úvěru ve výši 28 740 Kč, vč. úroku z prodlení v zákonné výši, úroku ve výši 2 080 Kč (dlužné úroky z neuhrazených splátek ke dni zesplatnění úvěru), dále upomínacích nákladů ve výši 300 Kč za 3 upomínky (upomínky ze dne 25. 1. 2026, ze dne 25. 2. 2026 a zesplatňující výzva z 25. 3. 2026) a též smluvní pokuty, jednak ve výši 1 497 Kč za prodlení s úhradou dlužných splátek v období ledna až března 2026, jednak za prodlení s úhradou peněžitých závazků ve výši 0,1 % denně z částky 30 820 Kč za období od 26. 3. 2026 do 25. 4. 2026 ve výši 955 Kč.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Se souhlasem stran soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání.Provedeným dokazováním dospěl soud ke skutkovým závěrům odpovídajícím žalobním tvrzením. Z uvěrové smlouvy č. , hodnota, plyne, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, a to jednak převodem částky 27 500 Kč na účet žalovaného a jednak převodem částky 2 500 Kč na účet zprostředkovatele úvěru, a žalovaný se zavázal jej splatit ve 20ti měsíčních splátkách po 1 800 Kč, včetně úroku ve výši 21,64 % ročně. Dle čl. IV.1 úvěrové smlouvy docházelo k automatickému zesplatnění úvěru, jakmile se žalovaný dostal do prodlení s úhradou jedné splátky (byť zčásti) po dobu delší než 2 měsíce. Dále se žalovaný v čl. IV.2 smlouvy pro případ prodlení s plněním sjednaných splátek zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč a dále se žalovaný zavázal v případě prodlení s úhradou zesplatněného úvěru zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Sazebníkem poplatků ve spojení s čl. IV.4 úvěrové smlouvy žalobkyně prokázala vznik povinnosti žalovaného uhradit poplatek za upomínání ve výši 100 Kč za každou písemnou upomínku a zaslání 3 upomínek pak upomínkami z dat shora uvedených. Potvrzení , právnická osoba, . pak prokazuje čerpání úvěru dne 11. 11. 2025. Zesplatnění úvěru bylo oznámeno dopisem ze dne 25. 3. 2026, jehož obsahem byla učiněna i předžalobní výzva. Z přílohy posouzení úvěruschopnosti, přehledu příjmů a výdajů spotřebitele, potvrzení o provedení úhrady, výplatní pásky a výpisu z běžného účtu je pak zřejmé, že žalobkyně provedla podrobné a řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy současně žalovaným uvedené údaje v dostatečné míře prověřovala.Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Ve věci bylo žalobkyní prokázáno, že na základě platné úvěrové smlouvy ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit ve sjednaných splátkách, včetně úroku z úvěru. Současně prokázala ujednání stran a vznik povinnosti žalovaného uhradit sjednaný poplatek ve výši 100 Kč za každou zaslanou upomínku a dále smluvní pokutu v případě prodlení s úhradou jednotlivých splátek, jak je uvedena shora, i v případě prodlení s úhradou zesplatněného úvěru. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně splacení takto vzniklých závazků, případně ohledně jiných skutečností oslabujících či vyvracejících nároky žalobkyně spočívala na žalovaném, který však v řízení zůstal zcela nečinný, proto soud žalobou uplatněným nárokům vyhověl v rozsahu uplatněné jistiny, sjednaného úroku, poplatků, úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši stanoveném ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po zesplatnění a dále v rozsahu uplatněné smluvní pokuty.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení na straně žalobkyně sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 679 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 4 920 Kč za dva účtované úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále odměny zástupce žalobkyně ve výši 1 230 Kč za poloviční úkon právní služby (předžalobní výzva) podle § 7 a § 11 odst. 2 advokátního tarifu, paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby celkem ve výši 1 350 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrady 21% DPH ve výši 1 575 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Celková výše nákladů na straně žalobkyně tak činí 10 784 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně.