11 C 95/2026-17 – Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalovaný dne , datum, uzavřel s předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na jejímž základě úvěrující poskytla žalovanému úvěr do výše 25 000 Kč, který se žalovaný zavázal nepřekročit, splácet vyčerpaný úvěr s úrokem ve výši 18,9 % ročně a dále hradit poplatky za čerpané služby. Z důvodu překročení povoleného debetního zůstatku převedla úvěrující pohledávku z kontokorentu dne , datum, na evidenční účet a vyzvala žalovaného k její úhradě i s úroky, nicméně žalovaný plnil pouze částečně částkou 9 100 Kč. Žalobkyně, která uvedené pohledávky nabyla postoupení od úvěrující, se v řízení domáhala zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 16 960,08 Kč, dále úroků z úvěru kapitalizovaných ke dni 1. 12. 2025 ve výši 1 159,75 Kč a dále ve výši 11,5 % ročně z dlužné jistiny od 2. 12. 2025 do zaplacení, úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni 1. 12. 2025 ve výši 793,38 Kč a dále v zákonné výši z dlužné jistiny od 2. 12. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Se souhlasem stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání.3. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Z předložené úvěrové smlouvy ze dne , datum, plyne, že úvěrující se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky na jeho běžném účtu formou kontokorentu až do výše 25 tis. Kč, které žalovaný mohl průběžně čerpat a současně se zavázal je splatit spolu s úroky ve výši 18,9 % ročně nejpozději do 15. 2. 2012, nepřekročit sjednaný úvěrový limit a současně hradit poplatky za čerpané služby. Splatné úroky a ceny služeb se přitom dle čl. II.4 započítávaly do sjednané výše úvěru (tj. byly připisovány k jistině), přičemž v případě překročení sjednaného úvěrového limitu byly úvěrující oprávnění nepovolený debetní zůstatek úročit sankčními úroky a současně prohlásit celý úvěr a své další pohledávky ze smlouvy za okamžitě splatné (čl. III.3). Podobně pak vyplynulo z obchodních podmínek, které strany učinily součástí úvěrové smlouvy. Čerpání úvěru byla v řízení prokázáno výpisem z běžného žalovaného, z něhož je zřejmé jednak postupné narůstání debetního zůstatku, jednak překročení sjednaného limitu. Postupný vývoj úročení převedené jistiny úvěru je pak zachycen v transakční historii. Postoupení pohledávky z úvěru na žalobkyni bylo v řízení prokázáno notifikací postoupení ze dne 15. 12. 2026 ve spojení s postupní smlouvou a seznamem postoupených pohledávek. Zesplatnění úvěru a současně výzva samotné úvěrující ke splacení závazků z úvěrové smlouvy vyplývá z poslední výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 8. 2025.4. Ve věci bylo žalobkyní prokázáno, že na základě platné úvěrové smlouvy ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku poskytla její právní předchůdkyně žalovanému úvěrový rámec do výše 25 000 Kč, ze kterého žalovaný postupně čerpal a k jehož tíži byly účtovány úroky z úvěru, úroky z prodlení a poplatky za služby na běžném účtu žalovaného, který úvěrující vedla, čímž se žalovaný dostal do nepovoleného prodlení a celý debetní zůstatek běžného účtu se dle ujednání stran stal úvěrovou jistinou. Žalobkyně prokázala i nabytí těchto pohledávek od své právní předchůdkyně. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně splacení takto vzniklých závazků, případně ohledně jiných skutečností vyvracejících nároky žalobkyně spočívala na žalovaném, který však v řízení zůstal zcela nečinný, proto soud žalobou uplatněným nárokům vyhověl v rozsahu uplatněné nesplacené jistiny a sjednaných poplatků, a to včetně sjednaného úroku a zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši stanoveném ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku).5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení Přitom náklady řízení na straně žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 800 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) podle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrady hotových výdajů celkem ve výši 200 Kč dle § 14b odst. 6 advokátního tarifu a náhrady na DPH ve výši 210 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Plnění povinnosti uhradit náklady řízení v celkové výši 2 210 Kč pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně. Za účelně vynaložené soud nepovažoval náklady zástupce žalobkyně na předžalobní výzvu, jestliže k plnění uplatněné pohledávky pod hrozbou podání žaloby k soudu vyzvala žalovaného již sama žalobkyně (dne 3. 8. 2025).