10 C 33/2023-13 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 516 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalovaný dne 6. 6. 2020 cestoval linkou městské hromadné dopravy provozovanou Dopravním podnikem [územní celek], a. s. (dále jen„ dopravce“), bez platného jízdního dokladu. Žalovaná částka se skládá z jízdného ve výši 16 Kč a z přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za jízdu bez jízdního dokladu. Dopravce smlouvou postoupil pohledávku žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. 2. Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen„ soud“) ve věci vydal dne 10. 12. 2022 pod čj. EPR [číslo] elektronický platební rozkaz, který žalovanému doručil do vlastních rukou dne 11. 1. 2023. Dne 20. 1. 2023 žalovaný proti elektronickému platebnímu rozkazu podal odpor, čímž se podle § 174a odst. 3 ve spojení s § 174 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), bez dalšího ex lege platební rozkaz ruší. 3. V elektronickém platebním rozkazu soud žalovaného vyzval, aby se v případě, že podá odpor, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu vyjádřil ve věci samé a aby ve vyjádření uvedl, zda žalobou uplatněný nárok uznává. Současně soud žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě a ani v této lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu ve vyjádření brání, bude mít soud za to, že žalovaný nárok uplatněný v žalobě uznává, a o věci bude rozhodnuto rozsudkem pro uznání. 4. Jak bylo výše uvedeno, elektronický platební rozkaz byl žalovanému doručen dne 11. 1. 2023. Posledním dnem pro podání odporu byl čtvrtek 26. 1. 2023 Lhůta 30 dnů k podání vyjádření ve věci počítaná od uplynutí lhůty k podání odporu skončila v pondělí 27. 2. 2023. Žalovaný se však nevyjádřil ani soudu nesdělil, zda vůbec a případně co mu ve vyjádření bránilo. 5. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř. platí, že bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. To neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. ř. s.), nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti. 6. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř.: Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. 7. Podle § 153a odst. 3 a 4 o. s. ř.: <i>(3) Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).</i> <i>(4) Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.</i> 8. Soud o věci rozhodl rozsudkem pro uznání, neboť žalovaný ve stanovené 30denní lhůtě nereagoval na výzvu podle § 114b odst. 1 o. s. ř. ani nesdělil soudu, že by mu něco v podání takového vyjádření bránilo. 9. Po právní stránce soud posoudil věc jako porušení smluvních přepravních podmínek dopravce. Soud dále vycházel ze zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ve znění účinném v rozhodné době (dále jen„ zákon o silniční přepravě“), a z § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), dle něhož se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 18a odst. 2 písm. a) zákona o silniční přepravě je cestující povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif. 10. O nárocích z porušení přepravních podmínek dopravce je možno uzavřít smír, o těchto nárocích lze proto rozhodnout i rozsudkem pro uznání. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř., podle nichž má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva. Přiznaná částka 1 368 Kč se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a jednoduchá výzvy k plnění) po 100 Kč (§ 11 odst. 1 a § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů; dále jen„ advokátní tarif“), z odměny za právní zastoupení advokátkou za 2 úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a jeden úkon právní služby za 100 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 a § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 168 Kč. Žalobkyně uplatňuje žaloby na zaplacení jízdného a přirážky v mnoha případech, přičemž žaloby jsou podávány na ustáleném vzoru, v němž se mění pouze identifikační údaje žalovaného a datum jízdy bez platného jízdního dokladu.