2 C 87/2023-19 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhá zaplacení částky ve výši 31 630 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 13. 12. 2021. 2. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o. s. ř., neboť žalobkyně s takovým postupem vyslovila souhlas, žalovaný pak ve lhůtě k tomu soudem stanovené nereagoval na řádně doručenou výzvu, zda s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů založených ve spisovém materiálu, a to konkrétně ze smlouvy o zápůjčce ze dne 13. 12. 2021 a z potvrzení o platbě, bylo zjištěno, že dne 13. 12. 2021 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o zápůjčce v elektronické podobě s využitím prostředků komunikace na dálku. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč, přičemž zmíněnou částku převedla na jeho účet dne 13. 12. 2021. Žalovaný se zavázal finanční prostředky včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 550 Kč vrátit žalobkyni do 12. 1. 2022. Poněvadž žalovaný neuhradil dlužnou částku řádně a včas, vzniklo žalobkyni právo na náhradu dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, právo na zaplacení poplatku ve výši 4 550 Kč, právo na náhradu smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z dlužné jistiny od 13. 1. 2022 do 2. 1. 2023 ve výši 7 080 Kč a konečně právo na náhradu nákladů na upomínání ve výši 2 500 Kč. 4. Na výslovný dotaz soudu stran specifikace způsobu prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že žádná další skutková tvrzení dokládat nebude, v této souvislosti současně navrhla, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit jí bezdůvodné obohacení představované zapůjčenou jistinou, a to včetně zákonného úroku z prodlení. Obsahově vzato lze popsané podání žalobkyně hodnotit jako částečné zpětvzetí žaloby co do smluvní pokuty ve výši 7 080 Kč a poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 550 Kč. 5. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 29. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Potřeba připomenout, že v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jest úvěrující povinen prověřit schopnost úvěrovaného spotřebitele poskytovaný úvěr splatit. Nesmí se přitom jednat o postup toliko formální, leč úvěrující musí opatřit takové informace, aby komplexně prověřil platební schopnosti úvěrovaného spotřebitele. In concreto tedy musí v míře, kterou na něm lze s ohledem na konkrétní okolnosti případu spravedlivě požadovat, prošetřit sociální a majetkové poměry úvěrovaného, a to jednak s využitím dat získaných z dostupných databází a registrů, jednak vycházeje z toho, co spotřebitel uvede v žádosti o konkrétní úvěrový produkt. 13. Pakliže úvěrující podnikatel shora sneseným postulátům nedostojí, je následně uzavřená smlouva sankcionována neplatností, přičemž v souladu s recentní judikaturou se jedná o neplatnost absolutní, jakkoliv dikce zákona ve znění účinném do 28. 5. 2022 by mohla naznačovat, že jde o neplatnost„ toliko“ relativní. Jedná se o konstantní judikaturní závěry přijaté dokonce na unijní úrovni (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C [číslo]) a reflektované právní úpravou v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. účinnou od 29. 5. 2022 (zákon č. 96/2022 Sb.) 14. V předmětné věci žalobkyně neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného řádně prověřila, na což sama zareagovala částečným zpětvzetím žaloby s tím, že požaduje vrácení pouze jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení. 15. Popsaný aktualizovaný žalobní požadavek odpovídá právní kvalifikaci nároku žalobkyně jakožto bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., neb soudem dovozená absolutní neplatnost úvěrové smlouvy naplňuje skutkovou podstatu plnění z právního důvodu, který odpadl. 16. S ohledem na shora snesené tudíž soud v souladu s § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení co do částky ve výši 11 630 Kč (7 080 Kč + 4 550 Kč) částečně zastavil, ve zbývající části pak žalobě vyhověl, jelikož jistina ve výši 20 000 Kč byla žalovanému dne 13. 12. 2021 prokazatelně poskytnuta převodem na bankovní účet. Z ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. konečně vyplývá právo žalobkyně na náhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % z dlužné jistiny 20 000 Kč. 17. Pokud se týče práva na náhradu nákladů řízení, pak v části týkající se smluvní pokuty ve výši 7 080 Kč a poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 4 550 Kč bylo řízení na návrh žalobkyně zastaveno, ve zbývající části zahrnující jistinu ve výši 20 000 Kč naopak žalobkyně procesně uspěla. Celkově se žalobkyně domáhala částky 31 630 Kč (20 000 Kč na jistině, 7 080 Kč na smluvní pokutě a 4 550 Kč na poplatku), úspěšná byla v rozsahu 63,23 %, neúspěšná pak v rozsahu 36,77 %, čistý úspěch tudíž reprezentuje hodnota 26,46 % Náklady řízení představuje jednak zaplacený soudní poplatek ve výši 1 266 Kč, jednak náklady právního zastoupení, které tvoří odměna advokátky za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění) ve výši 1 500 Kč a tři režijní paušály ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Výslednou částku nákladů právního zastoupení ve výši 1 800 Kč pak nutno navýšit o 21 % sazbu DPH, jejíž je advokátka žalobkyně plátkyní. 18. Po vynásobení celkové sumy nákladů ve výši 3 444 Kč koeficientem 0, [číslo], jenž vyjadřuje čistý úspěch ve věci, náleží žalobkyni náhrada nákladů řízení v částce 911,28 Kč. 19. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.