7 C 73/2019-684 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 21. 2. 2019 domáhá určení, že je vlastníkem pozemku (dvoru) označeného ve výroku I. tohoto rozsudku s odkazem na geometrický plán č. zakázky [číslo], záznam podrobného měření změn [číslo] který byl vyhotoven dne 3. 8. 1988 Střediskem geodézie [obec], Geodézie n. p., [obec]. Od manželů [příjmení] dne 27. 6. 1997 koupil dům [adresa], na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] se stav. parcelou [číslo] vedenou jako zastavěná plocha o výměře [anonymizováno] m²vk. ú. a obci [obec]. Právní účinky vkladu nastaly ke dni [datum]. V současné době činí výměra předmětné parcely v katastru nemovitostí 161 m². Manželé [příjmení] dne 25. 7. 1994 koupili nemovitosti od města Český Krumlov, jehož vlastnické právo bylo založeno zákonem č. 172/1991 Sb. Právo hospodaření k domu a pozemku svědčilo do 19. 4. 1991 Okresnímu podniku bytového hospodářství [obec]. Žalobce vlastnictví dvoru mezi domy dovozuje z geometrického plánu shora uvedeného, který byl vyhotoven po jeho rekonstrukci tak, aby ze skutečného stavu vlastnictví a užívání jednotlivých pozemků. Tímto geometrickým plánem byla plocha celého dvoru mezi domy [adresa] (st. parc. [číslo]), [adresa] (st. parc. [číslo]), [adresa] (st. parc. [číslo]), [adresa] (st. parc. [číslo]) a [adresa] (st. parc. [číslo]) přisloučena k jeho pozemku (st. parc. [číslo]). [obec] byly vyznačeny zdmi domů. První žalované svědčí dle výpisu z katastru nemovitostí vlastnické právo k pozemku parc. č. st. 22 o výměře 309 m² - zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je [adresa] bytový dům. Nemovitosti nabyla kupní smlouvou ze dne 7. 3. 2013 od [právnická osoba] – [právnická osoba], která (pod dřívějším názvem [právnická osoba]) je koupila od Českokrumlovského rozvojového fondu, spol. s r. o. dne 15. 6. 1994. V nejstarší kupní smlouvě je uvedena plocha 321 m ², v jejím nabývacím titulu 317 m². Dvorek o výměře přibližně 40 m² byl součástí pouze domu [adresa], což je zřejmé z architektonického a konstrukčního řešení obou domů ve fasádách, z celkových rozměrů těchto fasád a dílčích rozměrů zdiva a otvorů z vnější a vnitřní strany. K domu [adresa] přináleží vnitřní dvorek o rozměrech přibližně 20 m². Takto jsou nemovitosti rovněž popsány ve znaleckých posudcích, na které odkazují nabývací tituly. Na předmětný dvůr byl zřízen vchod pouze z jeho domu. Žalobce, s ohledem na kupní smlouvu, jej jako vlastník také celý pro svou potřebu užíval. Tento stav se změnil v průběhu roku 2003, kdy na tento začaly bez jeho svolení docházet osoby z přilehlého domu [adresa]. V předchozím období byla jeho vlastnicí společnost [právnická osoba], dnes jsou jimi [jméno] a [jméno] [příjmení]. Zaměstnanec katastrálního úřadu pan [příjmení] ho dne 5. 8. 2003 informoval o údajném chybném zákresu geometrického plánu [číslo] do katastrální mapy, který byl ke dni 11. 8. 2003, na základě podnětu tohoto zaměstnance, opraven tak, že byl z katastrální mapy vymazán a stav zápisu se vrátil do podoby před rokem 1988. V lednu 2004 proběhlo jednání s [příjmení] s Ing. [příjmení]. Opět byl informován o údajném nesprávném zákresu katastrální mapy v oblasti dotyku hranic pozemků parc. č. st. 22 a 25 a o jeho opravě. Opravou bez podnětu, či návrhu kteréhokoliv z vlastníků došlo k návratu ke stavu dle polního náčtru [číslo] z roku 1953, který ale nijak neodpovídal obsahu nabývacích listin vlastníků předmětných nemovitostí a ani skutečnému stavu v terénu. Úředníci katastrálního úřadu, vědomi si závažných pochybení při uvádění zápisu do katastru nemovitostí, z nichž plynula pro sousední nemovitosti zásadní nejistota ohledně průběhu hranic mezi pozemky, vyvinuli na něho nátlak, jehož výsledkem mělo být„ spravedlivé“ rozdělení dvora na dvě zhruba stejně velké poloviny mezi sousední pozemky. [právnická osoba] ve spolupráci s katastrálním úřadem vyhotovila tzv.„ Návrh na opravu chybného zákresu hranice pozemku“ ze dne 3. 6. 2004. Žalobce ho podepsal za velmi nestandardních okolností a v tísni vyvolané nezákonnými kroky úřadu. Rozhodl se přistoupit na určitý kompromis, který ho sice měl bez náhrady připravit o část dříve legálně nabytého majetku, ale předpokládal, že tím definitivně vyřeší majetkové nejasnosti vztahující se k ploše dvoru. Katastrální úřad návrhu vyhověl a oznámením o opravě chyby ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] opravil dřívější zápis hranice mezi stavebními pozemky [číslo] [číslo] změnil i jejich výměry (st. [parcelní číslo] na 317 m² a st. [parcelní číslo] na 169 m²). Oba pozemky pak byly sousedními vlastníky užívány v souladu s předmětným zápisem. Dne [datum] podala první žalovaná návrh na opravu chyby v katastrálním operátu, ve kterém žádala návrat zápisu v katastru nemovitostí zpět k mapování z roku 1953 s odůvodněním, že oprava z roku 2004 byla provedena v rozporu s katastrálním zákonem. Řízení vedené pod sp. zn. OR [číslo] skončilo rozhodnutím o opravném prostředku Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v [obec] [číslo jednací] CB-O [číslo] ze dne 1. 2. 2019. Odvolací orgán potvrdil, že předchozí řízení o opravě chyby z roku 2004 bylo provedeno v rozporu se zákonem. Podle názoru žalobce nedošlo k faktické změně vlastnického práva žalobce k ploše dvoru tak, jak byla vymezena geometrickým plánem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí a jak ho nabyl kupní smlouvou od prodávajících manželů [příjmení]. Jeho vlastnické právo je zpochybňováno vlastníkem sousedního pozemku a rovněž příslušnými správními orgány, proto má naléhavý právní zájem na určení vlastnictví nemovité věci. Jeho nejisté postavení spočívá v tom, že hranice mezi pozemkem v jeho vlastnictví a pozemkem první žalované je v současné době v katastru nemovitostí vyznačeno jinak, než by mělo být dle nabývacích listin. Pokud by soud dospěl k závěru, že vlastnické právo v rozsahu vymezeném tímto žalobním návrhem nenabyl již vkladem vlastnického práva dle kupní smlouvy z 27. 6. 1997, tvrdí, že vlastnické právo k celému dvoru nabyl vydržením nejpozději ke dni 4. 8. 1998, při započtení doby, po kterou měli věc oprávněné držby jeho právní předchůdci, tedy od 3. 8. 1988 do 11. 8. 2003. 2. První žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení vlastnictví. Nabyl nemovitost na pozemku [číslo] o výměře 156 m², nyní je jeho výměra o 5 m² větší a v žalobě požaduje určení výměry pozemku 189 m². Snaží se uměle zvýšit výměru oproti kupní smlouvě téměř o pětinu. Několik desetiletí trvající spor žalobce řešil prostřednictvím neoprávněných zásahů ze strany katastrálního úřadu. Předmětný geometrický plán neodpovídá současné situaci. Je neplatný a nepoužitelný jako podklad pro zápis do katastru nemovitostí. Byl zadán z důvodu rekonstrukce domů v jeho okolí a změny půdorysu budov (obvodových zdí), nikoliv, aby byla nově vymezena hranice parcel a při tom byl dvorek přislučkován k parcele žalobce. [obec] dvoru byly do pozemkové mapy zakresleny tužkou, tzv. předběžně, nikdy však nebyly potvrzeny majetkoprávním převodem, například hospodářskou smlouvou podle tehdejších právních předpisů. Svědek [příjmení] potvrdil, že hranici (přislučkování ke st. p. č 25, dnes ve vlastnictví žalobce) zakreslil dle své iniciativy a předal k dalšímu řízení tehdejšímu vlastníkovi. Tato skutečnost však nebyla podpořena vkladem převodních listin do evidence nemovitostí, ani dalšími nutnými kroky. Dvorek je historicky zhruba ze ¾ sloučen s parcelou ve vlastnictvím první žalované. Při obnově katastrálních map došlo k omylu spočívajícím v obtažení tužkového zákresu a tento nepodložený zákres hranice se dostal do evidence katastru nemovitostí, respektive katastrální mapa mohla mít dvojí výklad. Žalobce rovněž neprokázal, že kupní smlouvou nabyl dvorek v rozsahu, v jakém jej v žalobě nárokuje. Rovněž nemohl žalobce ani předmětný dvorek vydržet. Držba veřejnými institucemi, nejdříve státem a posléze samosprávou, které vlastnily obě parcely, nelze vyložit jako relevantní držbu. Instituce neměly v podstatě žádnou vůli držet dvorek právě pro jednu ze sporných parcel. O případném počátku vydržecí lhůty lze snad hovořit až od okamžiku privatizace nemovitostí v roce 1994. Avšak minimálně od roku 2000 již žalobce nekontroloval velkou část dvorku, která byla pronajímána právním předchůdcem první žalované vlastníkovi sousedního domu. Současný zákres v katastrální mapě odpovídá skutečnosti i právu, žaloba je tedy nedůvodná. 3. Druhá žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení a k vydržení nedošlo. Pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 402 m² v k. ú. a obci [obec], zapsaný na [list vlastnictví] nabyla na základě kupní smlouvy v roce 1998. Již v době nabytí pozemku byla mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] zeď, která vymezovala hranici mezi nimi. Tato zeď byla podle historického chybného zakreslení hranice na pozemku parc. [číslo]. Vlastnické právo nabyla k části pozemku, který je předmětem žalobního návrhu, v dobré víře na základě dohody o narovnání uzavřené dne 11. 7. 2017 s první žalovanou. Předmětem dohody byla náprava