5 C 20/2026-31 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně: Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 21. 11. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 11 912,19 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 10. 2023, kterou uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . Na základě této smlouvy dluží žalovaná žalobkyni částku 11 912,19 Kč s příslušenstvím. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek.2. Platební rozkaz: Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento byl pro nedoručení žalované zrušen, když se jednalo o platební rozkaz EPR , č. účtu, -5 ze dne 12. 12. 2025.3. Předžalobní výzva: Před podáním žaloby byla žalované řádně odeslána předžalobní výzva, a to dne 10. 10. 2025.4. Rozhodování bez nařízení jednání: Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého „K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednáním souhlasí“. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila k žalobě ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř., ačkoliv byla poučena, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání.5. Postoupení pohledávky: Pohledávka za žalovanou byla převedena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025. Žalovaná byla o postoupení vyrozuměna. Na postoupení pohledávky dopadá § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabyla žalobkyně také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.6. Skutková zjištění soudu: Žalobkyně v řízení prokázala předloženými listinnými důkazy, zejména smlouvou o poskytnutém úvěru, sazebníkem poplatků, dokladem o čerpání úvěru a platební historií, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřela s žalovanou dne 11. 10. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr do výše 150 000 Kč, který mohla žalovaná čerpat opakovaně, nedílnou součástí smlouvy byl sazebník poplatků. Žalovaná na úvěr vyčerpala částku 8 591 Kč a zavázala se zaplatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 26,82 % ročně v 11měsíčních splátkách po 886 Kč. Na tento úvěr však ničeho nezaplatila, nezaplatila ani první splátku splatnou dne 15. 11. 2023. Žalovaná měla možnost čerpat úvěr opakovaně, další úvěr však již nečerpala. Celková žalovaná částka ve výši 11 912,19 Kč je tvořena jistinou ve výši 8 591 Kč, dlužnými poplatky ve výši 1 000 Kč (400 Kč za první upomínku a 600 Kč za druhou upomínku), smluvní pokutou ve výši 1 500 Kč splatnou při ukončení smlouvy pro porušení povinností žalovanou. Žalobkyně také žádá úroky z úvěru v kapitalizované výši k datu odstoupení od smlouvy 9. 5. 2024 ve výši 821,19 Kč. Požaduje také zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 8 591 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení.7. Zkoumání úvěruschopnosti: Soud po seznámení se s listinnými důkazy vyzval žalobkyni, aby předložila a označila důkazy o prověření příjmů a výdajů žalované za období před poskytnutím úvěru, posouzení závazků žalované a jejich plnění, posouzení celkové majetkové situace žalované. Žalobkyně v podání ze dne 31. 3. 2026 tvrdila, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Ve skutečnosti však vycházela pouze z tvrzení žalované, že její čistý měsíční příjem činí 18 500 Kč měsíčně, když toto tvrzení žalobkyně žádným způsobem neověřila. Neověřila ani výdaje žalované, která tvrdila, že náklady na bydlení činí 5 000 Kč, je rozvedená a bez vyživovací povinnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy řádným způsobem nepřezkoumala úvěruschopnost žalované, když řádně nepřezkoumala její příjmy ani výdaje, závazky, nezohlednila celkovou majetkovou situaci žalované. Za této situace soud s ohledem na zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), dospěl soud k závěru, že žalobkyně ve smyslu § 86 odst. 1, 2 řádně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele.8. Skutkový závěr soudu: Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaná dluží žalobkyni z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., a žalovanou, dne 11. 10. 2023, částku poskytnuté jistiny ve výši 8 591 Kč, neboť žalovaná na úvěr nesplatila vůbec nic. Co do zbývající žalované částky soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, když posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou a žalovaná je povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Z titulu bezdůvodného obohacení žalované tak bylo vyhověno žalobě co do částky 8 591 Kč. Žaloba byla zamítnuta co do dlužných poplatků ve výši 1 000 Kč (400 Kč za první upomínku a 600 Kč za druhou upomínku), smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč splatné při ukončení smlouvy pro porušení povinností žalovanou, co do úroků z úvěru v kapitalizované výši k datu odstoupení od smlouvy 9. 5. 2024 ve výši 821,19 Kč a také co do zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny 8 591 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně.9. Právní posouzení: Po právní stránce soud vychází z § 2991 odst. 1 o. z., dle něhož „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Podle § 2991 odst. 2 o. z. „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám“.10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy“.12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem“.13. Podle § 87 odst. 2 téhož ustanovení „Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům“.14. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn.33 Cdo 2178/2018 „Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná“