9 C 381/2025-17 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se podáním došlým soudu dne 4. 9. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit 24 380 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 24 380 Kč od 4. 2. 2025 do zaplacení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČ , IČO, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 1. 12. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v původní výši 10 000 Kč, žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 3. 2. 2025. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný se dostal prokazatelně do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný načerpaný úvěr do data splatnosti nesplatil a dostal se do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 4 380 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 24 380 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč a ze smluvního úroku 4 380 Kč nejpozději splatných dne 3. 2. 2025, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 2024-12-01 převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného , č. účtu, . Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 19. 6. 2025.2. Žalobkyně byla soudem vyzvána k tomu, aby doplnila svá skutková tvrzení o tom, jak bylo postupováno při posuzování úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele, z jakých údajů bylo vycházeno a jaký byl účinný závěr posouzení ohledně celkových sociálních a majetkových poměrů žadatele o úvěr. Zároveň byla žalobkyně vyzvána k tomu, aby prokázala, že žalovaný skutečně čerpal částku 20 000 Kč, když z důkazů, které žalobkyně předložila, vyplývá, že mu bylo poskytnuto pouze 15 000 Kč. Na tuto výzvu žalobkyně nereagovala.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem účastníků rozhodnul soud podle § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.) bez nařízení jednání.4. Smlouva o úvěru č. , hodnota, z 1. 12. 2024 prokazuje, že se v ní právní předchůdce žalobkyně zavazuje žalovanému poskytnout úvěr ve výši 10 000 Kč, Dodatkem č. 1 ze dne 6. 12. 2024 se zavazuje poskytnout 15 000 Kč a dodatkem č. 2 se zavazuje poskytnout 20 000 Kč. Jak prokazují výpisy z účtu žalobkyně, poskytnul právní předchůdce žalobkyně dne 2. 12. 2024 žalovanému částku 10 000 Kč a dne 6. 2. 2024 částku 5 000 Kč na účet žalovaného , č. účtu, uvedený v úvěrové smlouvě. Smlouva o postoupení pohledávek z 12. 12. 2024 prokazuje, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní a na jejím základě pak byla pohledávka vzniklá za žalovaným postoupena na žalobkyni.5. Skutkovým závěrem soudu je, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČ , IČO, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 1. 12. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v původní výši 10 000 Kč, žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru až do výše 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 3. 2. 2025. Žalovaný úvěr čerpal výši pouze 15 000 Kč, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný se dostal prokazatelně do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný načerpaný úvěr do data splatnosti nesplatil a dostal se do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 4 380 Kč. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 19. 6. 2025.6. Žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na tuto smlouvu je třeba použít také ustanovení § 86-89 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.10. Pokud žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce majetkové výdělkové a další majetkové poměry žalovaného zkoumal, způsobuje to neplatnost smlouvy o úvěru podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně má tedy nárok pouze na jistinu ve výši 15 000 Kč, kterou žalovanému poskytnula a ten ji žalobkyni nevrátil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nevyjádřil se tedy ani k tomu, jaké jsou jeho možnosti vrátit poskytnutou jistinu. Soud proto stanovil lhůtu s ohledem na výši žalované částky a dobu prodlení žalovaného s jejím zaplacením. Další složky nároku sjednané ze smlouvy jsou tedy neoprávněným nárokem, který soud zamítnul ve výroku II. tohoto rozsudku.11. V případě nákladů řízení soud aplikoval § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu bezpochyby naplňuje pojem "formulářová žaloba", vymezený např. v rozhodnutí Ústavního soudu ČR (nález ze dne 29. března 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11). O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. Pokud by byl žalobce ve věci plně úspěšný a náleželo by mu právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna za právní zastoupení advokátem ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby po 400 Kč (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby), náhrada hotových výdajů 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč a soudní poplatek 976 Kč. Celkem činí náklady řízení 2 476 Kč. Soud žalobě vyhověl do částky 15 000 Kč, což je úspěch v 62 %. Do částky 9 380 Kč byla žaloba zamítnuta, což je neúspěch ve 38 %. Žalobci tak náleží právo na náhradu nákladů ve výši 24 % (rozdíl úspěchu 62% a neúspěchu 38%) z částky 2 476Kč, tedy částka 594,24 Kč. Lhůta k plnění nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.