12 C 248/2021-23 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje dluh ze smlouvy o úvěru. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena dne 22.9.2017 smlouva, na základě které byl žalované žalobcem poskytnut úvěr ve výši 26 550 Kč,„ skládající se z půjčené částky 15 000 Kč a souhrnného poplatku 11 550 Kč“ Celkovou částku 26 550 Kč se žalovaná zavázala uhradit po 443 Kč týdně, uhradila však pouze 16 500 Kč. Ze zbývající částky 10 050 Kč požaduje žalobce přiznání zákonných úroků až od doby ve smlouvě sjednané splatnosti, tedy od 16. 11. 2018. 2. Žalovaná, ač řádně obeslána, se k jednání nedostavila a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 104 zák. č. 257/2016Sb. o spotřebitelském úvěru vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 – 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] že byla uzavřena mezi účastníky 22. 9. 2017 ohledně úvěru ve výši 15 000 Kč, podpisem smlouvy potvrdila žalovaná převzetí této částky v hotovosti. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci ještě úrok ve výši 5 250 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru 3 000 Kč a 3 300 Kč za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku 26 550 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 60 splátkách po 443 Kč týdně s tím, že první splátka bude zaplacena 29. 9. 2017 a každá další splátka 7 dní po datu splatnosti předchozí splátky. Ve smluvních podmínkách k uvedené smlouvě, v odstavci„ Splácení Úvěru“, bod 4. je stanoveno, že veškeré peněžní částky zaplacené klientem, budou společností započítány nejprve a) na úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, b) dále na úhradu sjednaných a vyměřených smluvních pokut, c) dále na úhradu poplatků za prodlení se splácením úvěru, d) na úhradu poplatků za zpracování a doručení úvěru, e) na úhradu poplatku za hotovostní inkaso splátek, f) na úhradu jistiny úvěru dílem ve výši 74,074 % a na úrok za poskytnutí úvěru dílem ve výši 25,926 %. 5. Z formluláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru z 22. 9. 2017 je zřejmé, že žalobce poskytl žalované informace o poskytnutém úvěru. Z evidenční karty klienta – žalované soud zjistil, že dne 22. 9. 2017 žalovaná poskytla žalobci údaje o svých finančních poměrech. Z tabulky umoření předmětného dluhu vyplývá, že žalovaná uhradila žalobci na předmětný dluh 16 500 Kč. 6. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce se právem domáhá po žalované úhrady poskytnutého úvěru a také sjednaných úroků z úvěru. Pokud je ve smlouvě účastníků stanoveno, že z provedených plateb bude na jistinu započítáno 74,074 %, pak z částky 16 500 Kč bylo na jistinu zaplaceno 12 222,21 Kč a na úrok 4 277,79 Kč (ve smlouvě stanovených 25,926 %). Na jistině tedy zbývá zaplatit 2 777,79 Kč a v této části byla žaloba shledána důvodnou a bylo jí vyhověno. Z uvedené částky byly přiznány také zákonné úroky z prodlení, a to dle požadavku žalobce od 6. 11. 2018, což je den následující po dni, kdy měl být splátkami uhrazen celý dluh. Výrok o úrocích z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Z částky úroků 5 250 Kč po započtení 4 277,79 Kč zbývá na sjednané úroky zaplatit 972,21 Kč. Ohledně této částky bylo žalobě rovněž vyhověno. Z této částky však nebyly přiznány požadované úroky z prodlení, neboť nebyly splněny podmínky dle § 1806 občanského zákoníku, když úroky z úroků nebyly účastníky sjednány, ani se nejedná o pohledávku z protiprávního činu, proto byla zamítnuta žaloba ohledně přiznání úroku z prodlení z přisouzené částky úroku. 8. Pokud žalobce žádal o přiznání částek 3 000 Kč za zpracování a doručení úvěru a 3 300 Kč za hotovostní inkaso splátek, hodnotí soud toto ujednání jako neplatné, neboť se příčí dobrým mravům a odporuje zákonu. Rozpor s dobrými mravy spatřuje soud ve výši těchto poplatků, neboť představují 42 % z částky úvěru a neadekvátním způsobem tak navyšují částku, kterou je účastník smlouvy povinen zaplatit. Dle názoru soudu tyto poplatky představují další úroky, které v případě řádného sjednání představují příjem, který podléhá daňové povinnosti. Zahrnutí dalších úroků pod„ poplatky“ dle názoru soudu představuje také obcházení zákona. Soud proto požadavek na úhradu těchto částek z důvodu neplatnosti zamítl. S ohledem na neplatnost ujednání o těchto platbách, nebyl žalobce oprávněn započítat z platby žalované 16 500 Kč na tyto poplatky. 9. Oba účastníci měli ve věci pouze částečný úspěch, proto soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. o nákladech řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.