15 C 238/2021-12 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení celkové částky 24 458,25 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřel dne 9. 8. 2018 s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce smluvní podmínky. Právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, kdy posoudil schopnost žalovaného splácet půjčku na základě informací o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, které byly poznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny dokumenty, zejména pracovní smlouvou výplatními páskami za 3 předcházející měsíce a nájemní smlouvou. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované zápůjčku ve výši 14 000 Kč. Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se dále zavázala zaplatit i poplatek ve výši 12 283 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 504 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč. Celkovou dlužnou částku, odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku, se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 439 Kč. Žalovaná neuhradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 9. 10. 2018. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky ve výši 24 458,25 Kč, která činila na dlužné jistině půjčky částku 13 801,85 Kč a na dlužném poplatku částku 10 656,40 Kč. Žalobce dále požaduje po žalované zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 1 211,88 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 590,66 Kč z dlužné částky půjčky do postoupení, úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 801,85 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši 13 801,85 Kč od 12. 1. 2020 do zaplacení. Předmětnou pohledávku se všemi právy s ní spojenými společnost [právnická osoba] postoupila žalobci, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno písemně dopisem. Žalobce požaduje po žalované zaplacení dlužné částky 24 458,25 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 13801,85Kč a poplatku ve výši 10656 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 211,88 Kč a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 590,66 Kč, úroků ve výši 29 % ročně a zákonný úrok z prodlení v zákonné výši 9% ročně, oba počítány z částky 13 801,85 Kč, ode dne 21. 1. 2020. 2. Žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila a k žalobě se nevyjádřila. Předvolání k ústnímu jednání společně s žalobou jí bylo doručeno s účinky doručení ke dni 2. 12. 2018. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované a podle důkazů založených ve spise, a to v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 2 o.s.ř. 3. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 4. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 5. Žalobce soudu prokazoval svá skutková tvrzení v žalobě smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne 9. 8. 2018, listinou označenou jako Tabulka umoření, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, oznámením o postoupení pohledávky z téhož dne a podacím lístkem, seznamem postupovaných pohledávek, a to str. 77; předžalobní upomínkou a podacím lístkem. 6. V této věci bylo nesporně prokázáno, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce platné ujednání o poskytnutí půjčky ve výši 14 000 Kč. Soud shledal platným i ujednání o úhradě úroku z půjčky, který byl vyjádřen kapitalizovanou částkou 2 504 Kč. Soud shledal, že sazba 29 % ročně není nepřiměřenou sazbou a nárok je v souladu s hmotným právem tedy [číslo] OZ. Soud považuje dále za důvodný nárok žalobce na úhradu poplatku představujícího kapitalizovaný úrok z půjčky, a to ve výši 1 150 Kč, Soud tedy uložil žalované povinnost k úhradě dlužné jistiny 13 801 Kč. Poplatek ve výši kapitalizovaného úroku soud přiznal ve výši 877,40 Kč (celková výše poplatku 2 504 Kč minus uhrazená částka 1 626,60 Kč). Soud rovněž shledal důvodným nárok žalobce na úhradu úroku z půjčky počítaného z jistiny 13 801 Kč, v sazbě 29 %, tj. úhrada kapitalizovaného úroku za období od 4. 10. 2019 do 20. 1. 2020 ve výši 1 211,88 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 29 % ročně z částky 13 801 Kč od 17. 10. 2019 do 20. 1. 2020 v kapitalizované výši 1 590,66. Nakonec soud vyhověl nároku žalobce na úhradu zákonného úroku z prodlení v zákonné sazbě 9 % ročně a 29 % ročně, oba počítány z jistiny 13 801 Kč od 20. 1. 2020. 7. Ve výroku II. soud zamítl nárok žalobce na zaplacení částky 9 779 Kč, tj. nároku na zaplacení poplatků v uvedené výši, když soud považuje za důvodný pouze poplatek za kapitalizovaný úrok. Soud neshledal důvodným nárok na zaplacení odměny za administrativní zpracování půjčky a flexibilní splácení a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Toto ujednání je dle názoru soudu neplatné, protože se zjevně příčí dobrým mravům, jak je uvedeno v citovaném § 580 OZ. Pokud by poplatky měly představovat výši nějakých účelně vynaložených nákladů na administrativní zpracování a hotovostní inkaso, měly by být nějak specifikovány a doloženy. Jak je soudu známo ze své úřední činnosti, tedy z jiných žalob uplatňovaných žalobcem v obdobných věcech, tak výše takových poplatků je v každém jednotlivém případě různá, zřejmě se odvíjí od výše půjčené částky. Za této situace nelze dovodit, že by se poplatky byly stanoveny podle faktických nákladů vynaložených na administrativní činnost či provádění hotovostního inkasa. Lze těžko dovodit, že by se faktické náklady lišily podle výše sjednaných finančních částek řádově o několikatisícové částky. Soud dospěl k závěru, že žalobce, resp. jeho právní předchůdce takovýmto způsobem obcházel zákon a takto navyšoval své profity ze smlouvy o zápůjčce. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy dle úspěchu ve věci účastníků. 8. V této věci měl převážný procesní úspěch žalobce v rozsahu 60 % a po započtení procesního úspěchu žalované v rozsahu 40 %, má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 20 %. Na náhradu nákladů řízení byla přiznána odměna právního zástupce za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), 3 x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle 14b vyhl. 177/1996 Sb. o advokátním tarifu (dále jen a.t.) odměna za účast právního zástupce při ústním jednání dne 5. 10. 2021 a paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč. Nakonec byla přiznána náhrada za DPH VE VÝŠI 756 Kč a soudní poplatek 979 Kč Celkem činí náklady řízení částku 5 335 Kč a žalobci bylo přiznáno 20 %, tj. částka 1 067 Kč.