48 C 281/2020-18 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se žalobou (původně v elektronickém rozkazním řízení) doručenou soudu dne 23. 7. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 28 695 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalované půjčku ve výši 12 000 Kč. Tato částka byla žalované vyplacena při podepsání smlouvy. Žalovaná se dále zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek 8 880 Kč sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, úroku ve výši 1 680 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem 21 170 Kč, a to v 58 týdenních splátkách. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, v důsledku čehož se stal závazek splatným, a to v celém svém rozsahu nejpozději v den, kdy se stala splatnou poslední splátka půjčky, tj. dne 8. 8. 2017. Do podání žaloby uhradila žalovaná na tuto zápůjčku 4 950 Kč. Dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalované půjčku ve výši 12 000 Kč. Tato částka byla žalované vyplacena při podepsání smlouvy. Žalovaná se dále zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek 8 880 Kč sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, úroku ve výši 1 680 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem 21 170 Kč, a to v 58 týdenních splátkách. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, v důsledku čehož se stal závazek splatným, a to v celém svém rozsahu nejpozději v den, kdy se stala splatnou poslední splátka půjčky, tj. dne 20. 5. 2017. Do podání žaloby uhradila žalovaná na tuto zápůjčku 8 695 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Žalovaná částka ve výši 28 695 Kč představuje nesplacenou jistinu 21 475,61 Kč a dlužných úhrad 7 219,39 Kč Vedle toho žalobkyně požaduje i úrok z jistiny 23,72% ročně, zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. K ústnímu jednání konanému dne [datum] se žádný z účastníků nedostavil, právní zástupce žalobkyně svoji nepřítomnost omluvil, žalovaná nikoliv. Z uvedeného důvodu postupoval soud dle § 101 odst. 3 o. s. ř. a projednal a rozhodl věc bez přítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Z žalobkyní předložených listinných důkazů (smluv o zápůjčce, smluvních podmínek, karty zákazníka, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky s dokladem o odeslání, předžalobní výzva s podacím lístkem) soud zjistil, že dne [datum] byla uzavřena mezi žalovanou, jako vydlužitelem, a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], jako zapůjčitelem, smlouva o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalované půjčku ve výši 12 000 Kč, žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že tuto částku převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě dále zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek 8 880 Kč sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, úroku ve výši 1 680 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem 21 170 Kč, a to v 58 týdenních splátkách do 8. 8. 2017. Dne [datum] byla uzavřena mezi žalovanou, jako vydlužitelem, a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], jako zapůjčitelem, smlouva o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalované půjčku ve výši 12 000 Kč, žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že tuto částku převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě dále zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek 8 880 Kč sestávající z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, úroku ve výši 1 680 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit celkem 21 170 Kč, a to v 58 týdenních splátkách do 20. 5. 2017. Nedílnou součást smluv tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z karet zákazníka soud zjistil, že žalovaná je svobodná, bez vzdělání, s třemi nezaopatřenými dětmi, s příjmem včetně sociálních dávek cca 20 000 Kč a výdaji cca 15 000 Kč, tedy s minimálními možnostmi splácet úvěr. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že pohledávka přešla na žalobkyni, která tím získala aktivní legitimaci ve sporu. Soud konstatoval také upomínku žalobkyně žalované k zaplacení žalované částky s poštovním podacím lístkem. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaná splatila 8 695 Kč na zápůjčku [číslo] a 4950 Kč na zápůjčku [číslo]. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejnému druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního ujednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud má ze smlouvy o zápůjčce za opodstatněný požadavek na vrácení dlužné jistiny, odpovídající úrok z prodlení a úrok řádný (1 680 Kč, resp. 23,72 % ročně za dobu po splatnosti celého dluhu), i poplatek za administrativní zpracování smlouvy ve výši 2 400 Kč z každé smlouvy. Soud však neshledal důvodným nárok na zaplacení„ souhrnného poplatku“, resp. jeho části ve výši 4 800 Kč u každé smlouvy, která má připadat na úhradu hotovostního inkasa jako dlužníkem vybraného způsobu úhrady dluhu. Toto ujednání je dle názoru soudu neplatné, protože se příčí dobrým mravům, jak je uvedené v citovaném § 580 o.z. Soud spatřuje rozpor s dobrými mravy ve výši těchto poplatků a způsobu jeho ujednání. Jak je soudu známo z jeho úřední činnosti, tedy z jiných žalob uplatňovaných žalobkyní v obdobných věcech, výše takových poplatků je v každém jednotlivém případě různá, zřejmě se odvíjí od výše půjčené částky. Za této situace nelze dovodit, že by se poplatky byly stanoveny podle faktických nákladů vynaložených na administrativní činnost či provádění hotovostního inkasa. Lze těžko dovodit, že by se faktické náklady lišily podle výše sjednaných finančních částek řádově o několikatisícové částky. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce takovýmto způsobem obcházel zákon a takto navyšoval své profity ze smlouvy o zápůjčce, aby znesnadnil spotřebiteli možnost porovnání nákladů půjčky. Pokud by byl souhrnný poplatek považován za úrok, dosahoval by celkový úrok více než 50 % za 58 týdnů, přičemž takový úrok mnohonásobně převyšuje úrok uplatňovaný bankami při poskytování půjček i úvěrů. Soud má tedy v souhrnu za to, že věřitel tímto způsobem obchází zákon, když zastírá dlužníku skutečnou výši nákladů zápůjčky. Žalovaná jako spotřebitel nemá žádnou možnost, pokud ovšem zřejmě není opakovaným klientem věřitele, volit možnost bezhovotostního režimu. Soud se proto domnívá, že takové ujednání zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran ve zjevný neprospěch spotřebitele – žalované, který vedle poplatku za administrativní činnost a úroku, má ještě zaplatit poplatek za hotovostní režim, téměř bez možnosti volby při sjednávání způsobu plnění jeho hlavního závazku ze smlouvy o zápůjčce. Jedná se proto o ujednání, které se zjevně příčí dobrým mravům podle § 588 občanského zákoníku, a ke kterému soud přihlíží i bez návrhu. Soud proto nepřihlížel k ujednání o poplatku za hotovostní režim, které je neplatné. Jestliže tedy žalovaná plnila na zápůjčku a poplatky nějakou částku, jedná se v souladu s ujednanou formou plnění o plnění, které má být započteno na poplatek za poskytnutí půjčky, ovšem bez onoho poplatku za hotovostní inkaso. Na zbývající část poplatku za poskytnutí půjčky však již žalovaná plnila, soud proto částku, kterou žalovaná plnila na poplatku za hotovostní inkaso, započetl na jistinu půjčky, žaloba je proto dále co do částky 9 600 Kč nedůvodná, protože žalovaná v tomto rozsahu na jistinu půjčky již plnila. Z těchto důvodů soud ve výroku I. zamítl nárok žalobkyně na úhradu poplatku ve výši 9 600 Kč, co do zbylé žalované částky (jistina ve výši 19 095 Kč a příslušenství) žalobě vyhověl. Požadovaný úrok z prodlení odpovídá § 1970 o.z. a sazba úroku z prodlení byla stanovena v souladu s vl. nař. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl sou