51 C 228/2021-28 — Okresní soud v České Lípě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ žaloba“), který byl soudu doručen dne 6. 4. 2021, ve znění doplnění ze dne 15. 9. 2021, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 26.559,09 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ věřitel“) a žalovaným dne [datum] distančním způsobem, předmětem smlouvy měl být úvěr ve výši 14.500 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru (včetně úroku z úvěru) ve výši 4.359,09 Kč. Úvěruschopnost žalovaného měla být řádně přezkoumána. Žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnutý úvěr spolu s poplatkem, žalovaný se měl nicméně dostat do prodlení se splácením poplatku včetně dohodnutého poplatku, neměl ničeho vrátit ani na základě výzvy věřitele (poplatek za 3 upomínky, 3x 150 Kč). Žalobkyně se po žalovaném taktéž domáhá smluvní pokuty ve výši 7.250 Kč (ve výši 0,1 % denně z částky 19.309,09 Kč za dobu od 3. 5. 2019 do 6. 4. 2021, jedná se pouze o polovinu částky 13.593,60 Kč). Pohledávka za žalovaným měla být postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno] a dále na současnou žalobkyni. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo nařízeno jednání [datum]. Zástupce žalobkyně se z účasti na jednání řádně a včas omluvil, o odročení jednání bez dalšího nežádal. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se řádně a včas neomluvil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. U obou účastníků byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru spolu s úvěrovými podmínkami soud zjistil, že se jedná o dokument označený jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] jejími účastníky je věřitel – společnost [právnická osoba], [IČO], jako poskytovatel spotřebitelského úvěru a žalovaný jako klient. Žalovaný je označen osobními údaji – mimo jiné adresou trvalého bydliště, která odpovídá adrese doručovací. Smlouva není podepsána věřitelem, za žalovaného je připojena doložka„ [anonymizováno], [jméno] [příjmení], rodné číslo…, potvrzuji, že jsem tuto smlouvu přečetl a s jejím obsahem souhlasím. Na důkaz toho, podpisem poveden elektronickým kódem [číslo]“. Pod uvedené je dále připojeno, že dokument byl podepsán [datum], 9.08 hod., autorizačním kódem [číslo], nahrazujícím fyzický podpis. Z potvrzení o provedené platbě je za zjištěný převod peněžních prostředků ve výši 14.500 Kč ve prospěch žalovaného dne 4. 4. 2019. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], pravomocné odsouzení žalovaného pro spáchání trestného činu – přečinu úvěrového podvodu a dále podvodu, mimo jiné i pro spáchání skutku, který je předmětem tohoto řízení. Měl mimo jiné zamlčet při žádosti o úvěru podstatné údaje o výši závazků po lhůtě splatnosti, přičemž na základě takto zamlčených údajů mu měl být úvěr schválen a vyplacena částka 14.500 Kč, tím měl poškozené [právnická osoba] [jméno] [příjmení] způsobit přímou škodu 14.500 Kč. Žalovanému však nebyla v adhezním řízení uložena povinnost k náhradě této škody. Ze znění výroku o náhradě škody je zřejmé, že uvedená společnost se s nárokem na náhradu škody do trestního řízení nepřihlásila, neučinil tak ani žádný z jejich právních nástupců. Z upomínek soud zjistil upomenutí žalované e-mailem o úhradu vyčísleného dluhu ze dne 9. 5. 2019 a 19. 5. 2019, součástí je i upozornění na poplatek za upomínku. Ze smluv o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla nejprve postoupena [právnická osoba] [anonymizováno] (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]) a následně současné žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Z předžalobní výzvy je zjištěna výzva žalobkyně k úhradě částky 28257,00 Kč. Je odkazováno na uzavření smlouvy o úvěru blíže nespecifikovaného data či číselného označení smlouvy. Výzva byla dne 25. 3. 2020 odeslána na e-mailovou adresu [email]. Z dokumentů týkajících se posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil kompletní kopii OP žalovaného (sic!!!), potvrzení zaměstnavatele o zaměstnání žalovaného, výplatní pásku s čistým příjmem 19.587 Kč, dále vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného, ze závazků jsou pouze předtištěny závazky bance a hypoteční závazky, ničeho není předtištěno u závazků vůči nebankovním poskytovatelům spotřebitelských úvěrů. 4. Z provedeného dokazování má soud pouze za prokázané poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 14.500 Kč věřitelem a opakované postoupení pohledávky za žalovaným až na současnou žalobkyně, přičemž za prokázání postoupení pohledávky soud považuje doručení žaloby žalovanému, když v řízení nebyla doložena oznámení o postoupení pohledávky. Soud nezjistil, že by mezi účastníky řízení došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Předložený text smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] stejně tak i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sice obsahují způsob vzniku tvrzeného závazkového vztahu, nicméně zvolený elektronický způsob uzavření nijak negarantuje ani neosvědčuje identitu osoby na straně žalovaného v průběhu uzavírání smluvního vztahu. Identitu osoby uzavírající tvrzenou smlouvu nelze mít za prokázanou předložením osobních údajů zákazníka, zejména kompletní kopie OP, a doložení zaslání peněžních prostředků na účet uvedený v textu smlouvy. Není totiž zřejmé, jaké konkrétní smluvní podmínky byly s žalovaným (pokud by bylo prokázáno, že smlouva byla uzavřena právě s žalovaným) skutečně ujednány, zvolený způsob elektronické komunikace neautentizuje a neidentifikuje osobu uzavírající tvrzenou smlouvu o úvěru důvěryhodným způsobem. I pokud by takovou osobou byl reálně žalovaný, není prokázáno, k jakému konkrétnímu znění smlouvy o spotřebitelském úvěru, tj. k jakým konkrétním smluvním ujednáním, se vztahují poskytnuté peněžní prostředky, tj. jaké konkrétní podmínky byly předloženy žalovanému, s čím žalovaný vyjádřil souhlas a zda se jedná o totožná smluvní ujednání, které jsou předloženy soudu jako důkaz prokazující tvrzení žalobkyně o právním důvodu vztahu ze smlouvy o úvěru. Chybí zde garance nezměnitelnosti elektronicky uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru k určitému časovému okamžiku (okamžik předložení textu žalovanému elektronickým způsobem), který by dostatečně zaručil, že od takového časového okamžiku již nedošlo ke změně textu smlouvy o spotřebitelském úvěru. Předložený text smlouvy však žádnou takovou garanci neposkytuje, jedná se o dokument, který lze velice snadno vytvořit v textovém editoru, včetně odpovídající podpisové doložky žalovaného v podobě elektronického kódu [číslo]. Aby mohla být smlouva o spotřebitelském úvěru s ohledem na požadavek písemné formy odpovídajícím způsobem podepsána (vlastnoručním podpisem), muselo by se nezbytně jednat o kvalifikovaný elektronický podpis, nikoliv o prostý elektronický podpis, za který by mohl být považováno i připojení elektronického kódu. Nárok žalobkyně však bylo možné posoudit jako částečně důvodný nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) v rozsahu zaslané částky 14.500 Kč jako peněžní prostředky poskytnuté na účet žalovaného. Soud proto s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl pouze částečně v částce 14.500 Kč včetně úroku z prodlení, žalovaný je totiž v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 2291, § 1970 o.z.). Ve zbývající části soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť v řízení nebylo prokázáno ujednání o uhrazení poplatku za poskytnutí úvěru, poplatků a smluvní pokuty (a to ani v ústní formě). 5. Stran kvalifikovaného elektronického podpisu, který je dle názoru soudu nezbytný při tvrzené smlouvě o spotřebitelském úvěru, soud uvádí následující: Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 7 zákona č. 597/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný t