12 C 172/2022-20 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání částky 23 000, která představuje dluh ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 28. 11. 2018 právním předchůdcem žalobce (firmou [právnická osoba]) a žalovaným. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že žalovaný se zavázal touto smlouvou zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 46 542 Kč, což je v hotovosti vyplacená zápůjčka 25 000 Kč a poplatek 21 542 Kč. Poplatek je tvořen kapitalizovanými úroky za půjčené peněžní prostředky 4 472 Kč, odměnou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 9 700 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 7 370 Kč. Žalovaný se zavázal 46 542 Kč uhradit v 60 splátkách po 776 Kč týdně. Žalovaný právnímu předchůdci žalobce zaplatil 23 542 Kč. Tato částka byla částečně započtena na jistinu, částečně na sjednaný poplatek. Žalobce žádá přiznání 13 527,22 Kč na jistině a 9 472,78 Kč na poplatku. Žalobce se domáhal také přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z částky 13 527,22 Kč (nesplacený zůstatek zápůjčky) od 30. 1. 2020 do 18. 12. 2020 ve výši 1 259,16 Kč a přiznání kapitalizovaných smluvních úroků (ve výši 29 % ročně) z částky 13 527,22 Kč za období od 23. 1. 2020 do 18. 12. 2020 ve výši 3 741,63 Kč. Dále žádal přiznání zákonných i smluvních úroků z této částky od 19. 12. 2020 do zaplacení. Smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupila společnost [právnická osoba] tuto pohledávku za žalovaným žalobci. Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce [číslo] že byla uzavřena dne 28. 11. 2018 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným ohledně poskytnutí zápůjčky ve výši 25 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit za tuto zápůjčku ještě poplatek 21 542 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že poplatek je vypočten jako„ součet následujících kalkulačních položek“: úrok 4 472 Kč, částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 9 700 Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 7 370 Kč. Celkovou částku 46 542 Kč měl žalovaný splácet v 60 splátkách po 776 Kč týdně s tím, že první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný, že mu částka 25 000 Kč byla předána v hotovosti. Ve smlouvě o zápůjčce je sjednána úroková sazba ze zápůjčky ve výši 29 % ročně. Z tabulky umoření předmětného dluhu a z dokladu o úhradách zápůjčky žalovaným má soud za prokázané, že žalovaný zaplatil na předmětný dluh celkem 23 542 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020, ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení firmy [právnická osoba] žalovanému o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo] žalobci. Žalobce doložil také svou předžalobní výzvu žalovanému z 28. 6. 2021 s poštovním podacím lístkem. 6. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 25 000 Kč a tuto částku tedy měl žalovaný z titulu zápůjčky vrátit. Pokud žalovaný zaplatil 23 542 Kč, zbývá mu doplatit (po postoupení pohledávky žalobci) zápůjčku částkou 1 458 Kč. V této části byla tedy žaloba shledána důvodnou a bylo jí vyhověno. 7. Ve smyslu § 1970 občanského zákoníku soud přiznal žalobci z částky 1 458 Kč zákonné úroky z prodlení, a to dle požadavku žalobce od 30. 1. 2020 do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení. Žalovaný se do prodlení se splácením s ohledem na zaplacených 23 542 Kč dostal již před tímto datem, a to den následující po splatnosti 31. sjednané splátky, dnem 26.6.2019 (žalovaný zaplatil necelých 31 týdenních splátek). Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č.351/2013 Sb. Z částky 1 458 Kč za období od 30. 1. 2020 do 18. 12. 2020 se jedná o 129,42 Kč. Pokud žalobce žádal přiznání zákonných úroků z prodlení od 30.1.2020 do 18. 12. 2020 ve výši 1 129,74 Kč, v té části byla žaloba zamítnuta, neboť byla žalobcem vypočtena z částky 13 527,22 Kč a s úhradou této částky žalovaný od 30.1.2020 v prodlení nebyl, jak je dále uvedeno v odůvodnění zamítavé části rozsudku, týkající se žalobcem požadovaného„ poplatku“. Z těchto důvodů byla zamítnuta žaloba také ohledně přiznání zákonných úroků z prodlení z částky 12 069,22 Kč (rozdíl mezi žalobcem požadovanou a soudem přiznanou částkou jistiny zápůjčky) od 19. 12. 2020 do zaplacení. 8. Soud přiznal žalobci z přisouzené částky 1 458 Kč také účastníky sjednaný úrok ze zápůjčky ve výši 29 % ročně, a to dle požadavku žalobce od 23. 1. 2020 do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení. Za období od 23. 1. 2020 do 18. 12. 2020 se jedná o 383,43 Kč. Pokud žalobce žádal přiznání smluvních úroků za toto období ve výši 3 358,20 Kč, v té části byla žaloba zamítnuta, neboť byla žalobcem vypočtena z částky 13 527,22 Kč a tuto částku žalovaný v uvedeném období již žalobci nedlužil. Z těchto důvodů byla zamítnuta žaloba také ohledně přiznání smluvních úroků z částky 12 069,22 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 9. Pokud se týká částky 21 542 Kč, která byla ve smlouvě označena jako„ poplatek“ s rozpisem částek, kterými je tvořen, je dle názoru soudu ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit tuto částku neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu shora citovaného ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku. Rozpor s dobrými mravy spatřuje soud ve výši tohoto poplatku (ten činí přes 86% z částky zápůjčky) a také ve způsobu tohoto ujednání. Částka 4 472 Kč je uvedena jako úrok, který však je zároveň sjednán ve smlouvě zápůjčce sazbou 29 % ročně. Zahrnutí dalšího úroku pod tzv. poplatek je tak dle soudu zavádějící ve vztahu ke skutečné výši úroků ze zápůjčky. Také částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 9 700 Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 7 370 Kč představují neadekvátní navýšení částky, kterou má vydlužitel v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zapůjčiteli zaplatit. Dle názoru soudu se jedná o skryté úroky ze zápůjčky (soudu je z úřední činnosti známo, že poplatky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení se liší podle výše zápůjčky; čím vyšší částka zápůjčky, tím jsou tyto poplatky vyšší). Tak je obcházen zákon, neboť řádně sjednané úroky představují příjem věřitele, který podléhá daňové povinnosti. S ohledem na neplatnost ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit spolu se zápůjčkou ještě sjednaný poplatek, byla žaloba ohledně částky převyšující nesplacený zůstatek zápůjčky zamítnuta. Vzhledem k neplatnosti ujednání o tomto poplatku, nebyl právní předchůdce žalobce ani žalobce oprávněn započítat platbu žalovaného ve výši 23 542 Kč ani částečně na tento poplatek. 10. Žalovaný měl ve věci převažující úspěch, měl by tedy ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o nákladech řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozsudku.