12 C 27/2022-20 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedených částek, které představují dluh ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 4. 1. 2019 právním předchůdcem žalobce (firmou [právnická osoba]) a žalovaným. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že žalovaný se zavázal touto smlouvou zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 17 075 Kč, což je v hotovosti vyplacená zápůjčka 9 000 Kč a poplatek 8 075 Kč. Poplatek je tvořen kapitalizovanými úroky za půjčené peněžní prostředky 1 610 Kč, odměnou za zpracování doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 3 812 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 2 653 Kč. Žalovaný se zavázal 17 075 Kč uhradit v 60 splátkách po 285 Kč týdně. Žalovaný právnímu předchůdci žalobce část dluhu zaplatil. Tato částka byla částečně započtena na jistinu, částečně na sjednaný poplatek. Žalobce žádá přiznání 8 100 Kč na jistině a 7 101,60 Kč na poplatku. Žalobce se domáhal také přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z částky 8 100 Kč (nesplacený zůstatek zápůjčky) od 18. 1. 2019 do 18.12.2020 ve výši 1 537,82 Kč a přiznání kapitalizovaných smluvních úroků (ve výši 29 % ročně) z částky 8 100 Kč za období od 29. 2. 2020 do 18. 12. 2020 ve výši 1 918,35 Kč. Dále žádal přiznání zákonných i smluvních úroků z této částky od 19. 12. 2020 do zaplacení. Smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupila společnost [právnická osoba] tuto pohledávku za žalovaným žalobci. Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (101 odst.3 o.s.ř.). 3. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce [číslo] že byla uzavřena dne 4. 1. 2019 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným ohledně poskytnutí zápůjčky ve výši 9 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit za tuto zápůjčku ještě poplatek 8 075 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že poplatek je vypočten jako„ součet následujících kalkulačních položek“: úrok 1 610 Kč, částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 3 812 Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 2 653 Kč. Celkovou částku 17 075 Kč měl žalovaný splácet v 60 splátkách po 285 Kč týdně od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný, že mu částka 9 000 Kč byla předána v hotovosti. Ve smlouvě o zápůjčce je sjednána úroková sazba ze zápůjčky ve výši 29 % ročně. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 18.12.2020 a ze seznamu postoupených pohledávek (předmětná pohledávka se nachází na straně 60 pod položkou číslo 5250) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo] žalobci. Soud konstatoval rovněž oznámení firmy [právnická osoba] žalovanému o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021. Žalobce doložil také svou předžalobní výzvu žalovanému z 28.6.2021 s poštovním podacím lístkem. 6. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 9 000 Kč a tuto částku tedy měl žalovaný z titulu zápůjčky vrátit. Pokud žalovaný zaplatil 1 873,40 Kč (rozdíl mezi částkou, kterou měl žalovaný dle smlouvy zaplatit, a částkou, která je žalována), zbývá mu doplatit (po postoupení pohledávky žalobci) zápůjčku částkou 7 126,60 Kč. V této části byla tedy žaloba shledána důvodnou a bylo jí vyhověno. 7. Ve smyslu § 1970 občanského zákoníku soud přiznal žalobci z částky 7 126,60 Kč zákonné úroky z prodlení, a to od 23. 2. 2019 do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení. Žalovaný se do prodlení se splácením s ohledem na zaplacených 1 873,40 Kč dostal uplynutím lhůty pro zaplacení 7. sjednané splátky, tedy dnem 23. 2. 2019 (žalovaný zaplatil necelých 7 sjednaných týdenních splátek). Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č.351/2013 Sb. Z částky 7 126,60 Kč za období od 23. 2. 2019 do 18. 12. 2020 se jedná o 1 265,90 Kč. Pokud žalobce žádal přiznání zákonných úroků z prodlení od 18.1. 2019 do 18.12.2020 ve výši 271,92 Kč v té části byla žaloba zamítnuta, neboť byla žalobcem vypočtena z částky 8 100 Kč a již od 18. 1. 2019. S úhradou této částky žalovaný od 18. 1. 2019 v prodlení nebyl, jak bylo uvedeno shora v odůvodnění počátku prodlení a jak je dále uvedeno v odůvodnění zamítavé části rozsudku, týkající se žalobcem požadovaného„ poplatku“. Z těchto důvodů byla zamítnuta žaloba také ohledně přiznání zákonných úroků z prodlení z částky 973,40 Kč (rozdíl mezi žalobcem požadovanou a soudem přiznanou částkou jistiny zápůjčky) od 19. 12. 2020 do zaplacení. 8. Soud přiznal žalobci z přisouzené částky 7 126,60 Kč také účastníky sjednaný úrok ze zápůjčky ve výši 29 % ročně, a to dle požadavku žalobce od 29. 2. 2020 do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení. Za období od 29. 2. 2020 do 18. 12. 2020 se jedná o 1 664,60 Kč. Pokud žalobce žádal přiznání smluvních úroků od 29. 2. 2020 do 18. 12. 2020 ve výši 253,75 Kč, v té části byla žaloba zamítnuta, neboť byla žalobcem vypočtena z částky 8 100 Kč a tuto částku žalovaný v uvedeném období již žalobci nedlužil. Z těchto důvodů byla zamítnuta žaloba také ohledně přiznání smluvních úroků z částky 973,40 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 9. Pokud se týká částky 8 075 Kč, která byla ve smlouvě označena jako„ poplatek“ s rozpisem částek, kterými je tvořen, je dle názoru soudu ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit tuto částku neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu shora citovaného ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku. Rozpor s dobrými mravy spatřuje soud ve výši tohoto poplatku (ten činí přes 89% z částky zápůjčky) a také ve způsobu tohoto ujednání. Částka 1 610 Kč je uvedena jako úrok, který však je zároveň sjednán ve smlouvě o zápůjčce sazbou 29 % ročně. Zahrnutí dalšího úroku pod tzv. poplatek je tak dle soudu zavádějící ve vztahu ke skutečné výši úroků ze zápůjčky. Také částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 3 812 Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 2 653Kč představují neadekvátní navýšení částky, kterou má vydlužitel v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zapůjčiteli zaplatit. 10. Dle názoru soudu se jedná u poplatku sjednaného v předmětné smlouvě o skryté úroky ze zápůjčky a tedy o obcházení zákona, neboť úroky představují příjem věřitele, který podléhá daňové povinnosti. O tom, že poplatek ve skutečnosti představuje úroky, svědčí i ta skutečnost, známá soudu z jiných obdobných sporů, že čím je částka zápůjčky vyšší, tím vyšší jsou i náklady na administrativní činnost, na splácení, na vedení zákaznického účtu atd. S ohledem na neplatnost ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit spolu se zápůjčkou ještě sjednaný poplatek, byla žaloba ohledně částky převyšující nesplacený zůstatek zápůjčky zamítnuta. Vzhledem k neplatnosti ujednání o tomto poplatku, nebyl právní předchůdce žalobce ani žalobce oprávněn započítat platbu žalovaného ani částečně na tento poplatek. 11. Oba účastníci měli ve věci pouze částečný úspěch, proto soud ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. o nákladech řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozsudku.