12 C 394/2021-77 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje nesplacený zůstatek úvěru. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že mezi účastníky byla dne 25.7.2005 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, za základě které žalobce vyplatil na účet žalovaného 56 910 Kč. Tento úvěr měl být žalovaným splacen spolu s úrokem za jeho poskytnutí ve 24 měsíčních splátkách po 4 084 Kč, počínaje srpnem 2005. Dodatkem ke smlouvě o úvěru z 26.10.2005 byl dohodnut odklad druhé a třetí splátky, které se žalovaný zavázal žalobci zaplatit včetně smluvní odměny, jako tzv. odložené splátky č. 25, 26, 27 a 28. Žalovaný na předmětný úvěr zaplatit žalobci v období od 31.8.2005 do 6.9.2007 celkem 17 384 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto byl úvěr žalobcem zesplatněn a pohledávka z něj byla uplatněna v rozhodčím řízení. Rozhodčím nálezem č.j. [spisová značka] ze dne 1.3.2006 bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci 153 679 Kč. Exekuce vedená na základě tohoto rozhodčího nálezu pak byla usnesením KS v Ústí nad Labem ze dne 19.8.2020, č.j. [číslo jednací] zastavena z důvodu„ údajného“ nedostatku pravomoci rozhodce k vydání rozhodčího nálezu. Žalobce tak nemá exekuční titul k vymožení předmětné pohledávky. Vzhledem k tomu, že žaloba v dané věci byla podána do 30 dnů od právní moci usnesení o zastavení exekuce, není jeho nárok promlčen (v této souvislosti citoval judikaturu NS ČR). Žalobce dále uvedl, že po zastavení exekuce„ přehodnotil“ své nároky ze smlouvy účastníků o úvěru a„ přepočítal“ uvedený úvěr, jako by byl úročen sazbou 15,43% ročně, což je průměrná bankovní sazba v době vyplacení úvěru na účet žalovaného. Platby žalovaného žalobce započetl nejprve na úhradu běžného úroku a poté na jistinu úvěru. Předmětem žaloby je tak jistina 54 361,34 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 7.9.2007 do zaplacení a s obvyklým úrokem ve výši 15,43% z této částky rovněž od 7.9.2007 do zaplacení. Žalobce dále žádal přiznání smluvní pokuty ve výši 2 571 Kč za prodlení s úhradou první, čtvrté a páté splátky. Ve smlouvě účastníků byla sjednána smluvní pokuta 8% z výše splátky pro případ prodlení delšího než 15 dní a 13% z výše splátky v případě prodlení o více než 30 dní. Právní subjektivita žalobce je doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, ze kterého vyplývá dřívější název žalobce [právnická osoba]. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán se k jednání nedostavil, omluvil se s tím, že souhlasí, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, o odročení jednání nepožádal. Soud proto jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Žalovaný se k žalobě vyjádřil písemně svým podáním, došlým soudu dne 13.7.2021. Žalovaný namítl promlčení uplatněného nároku, poukázal na zastavení exekučního řízení usnesením OS v Ústí nad Labem, č.j. [číslo jednací] z důvodu neplatného rozhodčího nálezu. 3. Vzhledem k tomu, že smlouva účastníků byla uzavřena za účinnosti obchodního zákoníku č. 513/1991Sb., aplikoval soud na posouzení této věci ve smyslu § 3028 odst. 3 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb., ustanovení tohoto obchodního zákoníku. Podle § 497 obchodního zákoníku č. 513/1991Sb. ve znění účinném k datu uzavření předmětné úvěrové smlouvy se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 502 odst. 1 tohoto obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle § 503 odst. 1 je závazek platit úroky splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Dle odstavce 2 mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky. Podle § 504 je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. Podle § 39 občanského zákoníku č.40/1964 Sb. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 4. Soud se nejprve zabýval žalovaným vznesenou námitkou promlčení uplatněného nároku, odůvodněnou zastavením exekučního řízení, které probíhalo na základě neplatného rozhodčího nálezu. Podle §387 odst. 1 obchodního zákoníku se právo promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu na dobu neurčitou. Podle § 391 odst. 1 obchodního zákoníku u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví –li tento zákon něco jiného. Podle § 397 obchodního zákoníku nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. 5. Předmětem řízení je požadavek žalobce na přiznání zbývající části úvěru, který měl být zaplacen ve 24 splátkách měsíčně, počínaje srpnem 2005 a který byl z důvodu neplacení splátek zesplatněn. Tato pohledávka byla žalobcem uplatněna v rozhodčím řízení. Z rozhodčího nálezu rozhodce Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 1.3.2006, č.j. La 245/06-7 soud zjistil, že žalovanému jím bylo uloženo zaplatit žalobci (tehdy s názvem [právnická osoba]) 153 679 Kč s 6% úrokem od 20.1.2006 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 25.7.2005. Tento rozhodčí nález nabyl právní moci 2.3.2006. Ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem, sp.zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že na základě shora označeného rozhodčího nálezu podal žalobce dne 8.4.2008 proti žalovanému návrh na nařízení exekuce a pověření soudního exekutora. Usnesením OS v Ústí nad Labem ze dne 21.4.2008 byla podle tohoto rozhodčího nálezu nařízena exekuce k uspokojení pohledávky 140 379 Kč s 6% úrokem ročně z částky 140 379 Kč od 20.1.2006 do zaplacení a nákladů předcházejícího řízení ve výši 1 600 Kč. Usnesením OS v Ústí nad Labem ze dne 19.8.2020, č.j. [číslo jednací] byla tato exekuce k návrhu žalovaného zastavena (po potvrzujícím rozhodnutí odvolacího soudu nabylo usnesení o zastavení exekuce právní moci dne 28.1.2021). Okresní soud shledal nepřípustnost exekuce v tom, že rozhodčí nález byl vydán na základě rozhodčí smlouvy, která byla obsažena v absolutně neplatné smlouvě o spotřebitelském úvěru. Odvolací soud považoval za podstatné pro zastavení exekuce zjištění soudu prvního stupně, že v rozhodčím spise se nenachází doklad o doručení rozhodčího nálezu žalovanému. Je tedy třeba učinit závěr, že rozhodčí nález žalovanému doručen nebyl a jedná se tedy o nevykonatelný exekuční titul s tím, že„ sama nevykonatelnost exekučního titulu z důvodu jeho nedoručení povinnému zakládá sama o sobě důvod k zastavení exekuce“. 6. Při posouzení námitky promlčení vyšel soud z rozsudku NS ČR sp.zn. 33Cdo 5258/2016, ze kterého (s odkazem na rozsudek NS ČR z 1.6.2016 sp.zn. 23Cdo 19/2015) vyplývá, že ke stavění běhu promlčecí lhůty dochází i tehdy, je-li rozhodčí řízení zahájeno na základě neplatné rozhodčí doložky. Dále je v tomto rozhodnutí vysloven právní názor, dle kterého„ dokud exekuční soud v exekučním řízení neurčí (neuvede v důvodech svého rozhodnutí), že rozhodčí nález nemá žádné právní účinky, jelikož byl vydán mimo rámec pravomoci rozhodce, je nutno posuzovat promlčení nároků z něj plynoucích jako u rozhodčího nálezu, jenž takovou vadou netrpí“ a zároveň„ podala-li žalobkyně poté, co exekuce byla pravomocně zastavená, bez zbytečného odkladu žalobu, jíž uplatnila právo přiznané formálně nezrušeným rozhodčím nálezem, k promlčení nedošlo“. V posuzovaném případě byla exekuce zahájena 8.4.2008, zastavená byla pravomocně dnem 28.1.2021, neboť rozhodčí nález č.j. La 245/06-7 z 1.3.2006 neměl žádné právní účinky z důvodu neplatnosti rozhodčí doložky. Po dobu exekučního řízení došlo ke stavění běhu promlčecí doby. Žaloba v této věci byla podána 25.2.2021, tedy ve smyslu shora citovaného rozhodnutí NS ČR bez zbytečného odkladu po právní moci rozhodnutí o zastavení exekuce, a k promlčení předmětného nároku nedošlo. 7. K věci samé soud v posuzovaném případě zjistil ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] že byla uzavřena mezi žalobcem (tehdy s názvem [právnická osoba]) a žalovaným dne 25.7.2005 ohledně úvěru ve výši 58 810 Kč, který měl být splácen ve 24 splátkách po 4 084 Kč měsíčně. Druhá strana smlouvy obsahuje„ Smluvní ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru společnosti [právnická osoba]“. Jedná se o zhuštěný, drobným písmem psaný, obtížně čitelný text, obsahující v článku 13 s názvem„ Sankce“ možnost zesplatnění celé částky úvěru v případě prodlení dlužníka se dvěma splátkami či jednou splátkou o déle než 30 dnů. Dále je zde stanovena smluvní pokuta ve výši 8% z výše splátky v případě prodlení dlužníka delšího než 15 dnů a nad rámec této pokuty ještě smluvní pokuta ve výši 13% z dlužné splátky pro případ prodlen