12 C 415/2021-16 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání částky 23 401,70 Kč, která představuje dluh ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 18. 4. 2019 právním předchůdcem žalobce (firmou [právnická osoba]) a žalovaným. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že žalovaný se zavázal touto smlouvou zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 26 283 Kč, což je v hotovosti vyplacená zápůjčka 14 000 Kč a poplatek 12 283 Kč. Poplatek je tvořen kapitalizovanými úroky za půjčené peněžní prostředky 2 504 Kč, odměnou za zpracování doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 5 652 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 4 127 Kč. Žalovaný se zavázal 26 283 Kč uhradit v 60 splátkách po 439 Kč týdně. Žalovaný právnímu předchůdci žalobce zaplatil 2 881,30 Kč. Tato částka byla částečně započtena na jistinu, částečně na sjednaný poplatek. Žalobce žádá přiznání 12 998,18 Kč na jistině a 10 403,52 Kč na poplatku. Žalobce se domáhal také přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z částky 12 998,18 Kč (nesplacený zůstatek zápůjčky) od 23.10.2019 do 18.12.2020 ve výši 1 527,29 Kč a přiznání kapitalizovaných smluvních úroků (ve výši 29 % ročně) z částky 12 998,18 Kč za období od 12.6.2020 do 18.12.2020 ve výši 1 989,44 Kč. Dále žádal přiznání zákonných i smluvních úroků z této částky od 19.12.2020 do zaplacení. Smlouvou ze dne 18.12.2020 postoupila společnost [právnická osoba] tuto pohledávku za žalovaným žalobci. Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze. 2. Žalovaný potvrdil, že uzavřel předmětnou smlouvu a také to, že sjednané splátky nehradil. Požádal o povolení splátek ve výši 1 000 Kč měsíčně. Je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti, je nezaměstnaný, z evidence uchazečů o zaměstnání byl sankčně vyřazen, živí se příležitostnými brigádami. 3. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce [číslo] že byla uzavřena dne 18.4.2019 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným ohledně poskytnutí zápůjčky ve výši 14 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit za tuto zápůjčku ještě poplatek 12 283 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že poplatek je vypočten jako„ součet následujících kalkulačních položek“: úrok 2 504 Kč, částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 5 652 Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 4 127 Kč. Celkovou částku 26 283 Kč měl žalovaný splácet v 60 splátkách po 439 Kč týdně od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný, že mu částka 14 000 Kč byla předána v hotovosti. Ve smlouvě o zápůjčce je sjednána úroková sazba ze zápůjčky ve výši 29 % ročně. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 18.12.2020 a ze seznamu postoupených pohledávek (předmětná pohledávka se nachází na straně 72 pod položkou [číslo]) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo] žalobci. Soud konstatoval rovněž oznámení firmy [právnická osoba] žalovanému o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021. Žalobce doložil také svou předžalobní výzvu žalovanému z 28.6.2021 s poštovním podacím lístkem. 6. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč a tuto částku tedy měl žalovaný z titulu zápůjčky vrátit. Pokud žalovaný zaplatil 2 881,30 Kč (rozdíl mezi částkou, kterou měl žalovaný dle smlouvy zaplatit, a částkou, která je žalována), zbývá mu doplatit (po postoupení pohledávky žalobci) zápůjčku částkou 11 118,70 Kč. V této části byla tedy žaloba shledána důvodnou a bylo jí vyhověno. 7. Ve smyslu § 1970 občanského zákoníku soud přiznal žalobci z částky 11 118,70 Kč zákonné úroky z prodlení, a to dle požadavku žalobce od 23. 10. 2019 do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení. Žalovaný se do prodlení se splácením s ohledem na zaplacených 2 881,30 Kč dostal již před tímto datem (žalovaný zaplatil necelých 7 sjednaných týdenních splátek). Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č.351/2013 Sb. Z částky 11 118,70 Kč za období od 23. 10. 2019 do 18. 12. 2020 se jedná o 1 288,55 Kč. Pokud žalobce žádal přiznání zákonných úroků z prodlení od 23. 10. 2019 do 18. 12. 2020 ve výši 238,74 Kč, v té části byla žaloba zamítnuta, neboť byla žalobcem vypočtena z částky 12 998,18 Kč a s úhradou této částky žalovaný od 23.10.2019 v prodlení nebyl, jak je dále uvedeno v odůvodnění zamítavé části rozsudku, týkající se žalobcem požadovaného„ poplatku“. Z těchto důvodů byla zamítnuta žaloba také ohledně přiznání zákonných úroků z prodlení z částky 1 879,48 Kč (rozdíl mezi žalobcem požadovanou a soudem přiznanou částkou jistiny zápůjčky) od 19.12.2020 do zaplacení. 8. Soud přiznal žalobci z přisouzené částky 11 118,70 Kč také účastníky sjednaný úrok ze zápůjčky ve výši 29 % ročně, a to dle požadavku žalobce od 12. 6. 2020 do 18. 12. 2020 a dále do zaplacení. Za období od 12. 6. 2020 do 18. 12. 2020 se jedná o 1 678,47 Kč. Pokud žalobce žádal přiznání smluvních úroků od 12. 6. 2020 do 18. 12. 2020 ve výši 310,97 Kč, v té části byla žaloba zamítnuta, neboť byla žalobcem vypočtena z částky 12 998,18 Kč a tuto částku žalovaný v uvedeném období již žalobci nedlužil. Z těchto důvodů byla zamítnuta žaloba také ohledně přiznání smluvních úroků z částky 1 879,48 Kč od 19.12.2020 do zaplacení. 9. Pokud se týká částky 12 283 Kč, která byla ve smlouvě označena jako„ poplatek“ s rozpisem částek, kterými je tvořen, je dle názoru soudu ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit tuto částku neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu shora citovaného ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku. Rozpor s dobrými mravy spatřuje soud ve výši tohoto poplatku (ten činí přes 87% z částky zápůjčky) a také ve způsobu tohoto ujednání. Částka 2 504 Kč je uvedena jako úrok, který však je zároveň sjednán ve smlouvě o zápůjčce sazbou 29 % ročně. Zahrnutí dalšího úroku pod tzv. poplatek je tak dle soudu zavádějící ve vztahu ke skutečné výši úroků ze zápůjčky. Také částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 5 652 Kč a částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 4 127 Kč představují neadekvátní navýšení částky, kterou má vydlužitel v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zapůjčiteli zaplatit. 10. Dle názoru soudu se jedná u poplatku sjednaného ve smlouvě o skryté úroky ze zápůjčky a tedy o obcházení zákona, neboť úroky představují příjem věřitele, který podléhá daňové povinnosti. O tom, že poplatek ve skutečnosti představuje úroky, svědčí i ta skutečnost (soudu známá z jiných obdobných sporů), že čím je částka zápůjčky vyšší, tím vyšší jsou i náklady na administrativní činnost, na splácení, na vedení zákaznického účtu atd.) S ohledem na neplatnost ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit spolu se zápůjčkou ještě sjednaný poplatek, byla žaloba ohledně částky převyšující nesplacený zůstatek zápůjčky zamítnuta. Vzhledem k neplatnosti ujednání o tomto poplatku, nebyl právní předchůdce žalobce ani žalobce oprávněn započítat platbu žalovaného ve výši 2 881,30 Kč ani částečně na tento poplatek. 11. Oba účastníci měli ve věci pouze částečný úspěch, žalovaný měl úspěch převažující, měl by tedy ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o nákladech řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozsudku. 12. Žalovaný žádal o poskytnutí splátek, své poměry však žádným způsobem nedoložil. S ohledem na výši přisouzených částek soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. k úhradě dluhu dvouměsíční lhůtu, ve které je na žalovaném, aby se s existencí dluhu u žalobce vyrovnal.