15 C 166/2022-40 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení celkové částky 5 755 Kč. V žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřel dne 22. 6. 2016 s žalovanou smlouvu o půjčce [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, otištěné na zadní straně smlouvy. V důsledku fúze sloučením se dne 30: 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]) [IČO], Právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, kdy posoudil schopnost žalované splácet půjčku na základě informací o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, které byly poznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny dokumenty, zejména pracovní smlouvou výplatními páskami za 3 předcházející měsíce a nájemní smlouvou. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se dále zavázala zaplatit i poplatek ve výši 455 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč a za hotovostní inkaso částku ve výši 1 500 Kč Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky, úroku a všech poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 43 týdenních splátkách po 185 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Dle smluvních ujednání měla žalovaná zaplatit 3. 3. 2016. Žalovaná na pohledávku za celou dobu smluvního vztahu až do okamžiku postoupení žalobci uhradila pouze částku 2 200 Kč. Tato částka byla započtena ve výši 330,21 Kč na jistinu, 455 Kč na úrok, 1 000 Kč na poplatek za administrativní činnost a 414,76 Kč na poplatek za hotovostní inkaso. Pohledávka z uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobci jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila dlužná částka 5 755 Kč z toho dlužná jistina činila 4 669,79 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso ve výši 1 085,21 Kč. Žalobce dále požaduje po žalovaném zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 3 611,36 Kč (20,98 % ročně z 4 669,79 Kč od 19. 4. 2016 do 6. 12. 2019) a úroku ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny 4 669,79 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Dále žalobce požaduje úhradu kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 378,, 37 Kč (8,05 % ze 4 669,79 Kč ročně od 26. 4. 2016 do 6. 12. 2019) a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z 4 669,78 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila a k žalobě se nevyjádřila. Předvolání k ústnímu jednání společně s žalobou jí bylo doručeno s účinky doručení ke dni 24. 3. 2022. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované a podle důkazů založených ve spise, a to v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 2 o.s.ř. 3. Podle obsahu uzavřené smlouvy soud posoudil nárok žalobce jako zápůjčku podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku. Podle § 2390 občanského zákoníku dle zákona 289/2012 Sb. (dále jen OZ) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 4. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 5. Žalobce soudu prokazoval svá skutková tvrzení v žalobě smlouvu o půjčce ze dne 22. 6. 2015 [číslo] kartou zákazníka, předžalobní výzvou ze dne 7. 5. 2020 a podacím lístkem, oznámením o postoupení pohledávky a podacím lístkem, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, seznamem postupovaných pohledávek, předávacími protokoly ze dne 2. 10. 2020 a 2. 12. 2020; podacími lístky ze dne 7. 1. 2020 a 10. 5. 2020. 6. V této věci bylo nesporně prokázáno, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce platné ujednání o poskytnutí zápůjčky ve výši 5 000 Kč. Soud shledal platným i ujednání o úhradě úroku z půjčky, který byl vyjádřen kapitalizovanou částkou 455 Kč. Soud shledal, že sazba 20,98 % ročně není nepřiměřenou sazbou a nárok je v souladu s hmotným právem tedy 2390 OZ. Nicméně soud se neztotožnil s postupem žalobce, který přijaté plnění započítal částečně na úhradu jistiny a částečně na úhradu sjednaného poplatku. S ohledem na neplatnost části smluvních ujednání, jak bude uvedeno níže, soud dospěl k závěru, že přijaté platby lze platně započítat pouze na úhradu dlužné jistiny a poplatku za kapitalizovaný úrok. Tedy platbu 2 200 Kč započetl soud ve výši 455 Kč na úrok a 1 745 Kč na jistinu. Žalovaná tedy nadále dluží jistinu ve výši 3 255 Kč, kterou jí soud uložil k úhradě. Soud rovněž shledal důvodným nárok žalobce na úhradu kapitalizovaného úroku z půjčky ve výši 2 482 Kč (20,98 % ročně z částky 3 255 Kč od 19. 4. 2016 do 6. 12. 2019) a úroku ve výši 20,98 % ročně částky 3 255 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, dále byl přiznán kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 947,60 Kč (8,05 % ročně částky 3 255 Kč od 26. 4. 2016 do 6. 12. 2019) a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně částky 3 255 Kč od 7. 12. 2019 zaplacení. 7. Ve výroku II. soud zamítl nárok žalobce na zaplacení částky 1 414,79 Kč, tj. nároku na zaplacení části jistiny, jak je shora odůvodněno a žalovaného inkasního poplatku ve výši 1 085,21 Kč. Ujednání o administrativním a hotovostním poplatku je dle názoru soudu neplatné, protože se zjevně příčí dobrým mravům, jak je uvedeno v citovaném § 580 OZ. Krom jiného soud spatřuje v rozpor s dobrými mravy ve výši těchto poplatků. Pokud by poplatky měly představovat výši nějakých účelně vynaložených nákladů na administrativní zpracování a hotovostní inkaso, měly by být nějak specifikovány a doloženy. Jak je soudu známo ze své úřední činnosti, tedy z jiných žalob uplatňovaných žalobcem v obdobných věcech, tak výše takových poplatků je v každém jednotlivém případě různá, zřejmě se odvíjí od výše půjčené částky. Za této situace nelze dovodit, že by se poplatky byly stanoveny podle faktických nákladů vynaložených na administrativní činnost či provádění hotovostního inkasa. Lze těžko dovodit, že by se faktické náklady lišily podle výše sjednaných finančních částek řádově o několikatisícové částky. Soud dospěl k závěru, že žalobce, resp. jeho právní předchůdce takovýmto způsobem obcházel zákon a takto navyšoval své profity ze smlouvy o půjčce. Soud dále zamítl nárok na úrok ve zbývající výši kapitalizované částky tj. 1 128,66 K, úrok z prodlení ve zbývající výši kapitalizované částky tj. 430,77 Kč. Dále soud zamítl nárok na úhradu úroku z půjčky a zákonného úroku z prodlení v příslušné procentní výši, jak je shora uvedeno z částky 1 414,45 Kč od 7. 12. 2019. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy dle úspěchu ve věci účastníků. V této věci měl žalobce procesní úspěch v rozsahu 57 % a po započtení procesního úspěchu žalované v rozsahu 43 %, má žalobce nárok na náhradu náklad řízení v rozsahu 14 %. Žalobci vznikly náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč, a to 400 Kč za soudní poplatek, odměna za právní zastoupení za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) a paušální náhradu hotových výdajů za uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč, a to vše v souladu s § 14b vyhl. 177/1996 Sb. o advokátním tarifu. Nakonec měl žalobce nárok na úhradu DPH 21 % z částky 900 Kč, tj. 189 Kč. Soud přiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 14 % z uvedené částky, tj. 292 Kč.