15 C 243/2022-16 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení celkové částky 23 000 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřel dne 16. 12. 2019 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce smluvní podmínky. Žalobce v žalobě popsal, že jeho právní předchůdce posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěru na základě informací získaných o spotřebiteli a dále nahlédnutím do databází. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky v hotovosti ve výši 15 000 Kč, a to v den uzavření smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázal zaplatit dále úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3000 Kč, odměnu za administrativní činnosti ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 450 Kč, počínaje 23. 12. 2019 a poslední splátka měla být splatná dne 8. 2. 2021. Žalovaná neuhradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Dle smluvních ujednání se neuhrazená jistiny ode dne 9. 2. 2021 úročí úrokem ve výši 25,14 % ročně. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany [právnická osoba] [anonymizována tři slova] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 žalobci, a to s účinnosti ke dni 7. 1. 2022. Postoupení bylo žalované písemně oznámeno dopisem z téhož data. Žalovaná uhradila na pohledávku částku 4 000, kterou žalobce započetl na rok ve výši 3 000 Kč za sjednanou dobu trvání smlouvy, ve výši 100 Kč na poplatek za administrativní činnost a 900 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalobce požaduje po žalované úhradu dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, dlužného poplatku z administrativní činnosti ve výši 2900 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 100 Kč, úhradu kapitalizovaných úroků ve výši 3 4888,18 Kč, zákonných úroků z prodlení ve výši 1 144,69 Kč, úroků ve výši 25,14 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 ˇročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila a k žalobě se nevyjádřila. Předvolání k ústnímu jednání společně s žalobou jí bylo doručeno s účinky doručení ke dni 20. 11. 2022. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované a podle důkazů založených ve spise, a to v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 2 o.s.ř. 3. Soud posoudil nárok žalobce podle občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. (dále jen OZ). 4. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 5. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho pořádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazje poskytnuté peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 7. Žalobce soudu prokazoval svá skutková tvrzení v žalobě listinnými důkazy, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 16. 12. 2019, kartou zákazníka, předžalobní upomínkou vč. podacího lístku, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, seznamem postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky vč. podacího lístku. 8. Soud posoudil smluvní ujednání mezi prvním předchůdcem žalobce a žalovanou jako smlouvu o zápůjčce, a to zejména s ohledem na hotovostní předání peněžní částky. Soud uložil žalované povinnost vrátit půjčenou jistinu 15 000 Kč. Soud shledal platným i ujednání o úhradě úroku z půjčky, který byl vyjádřen kapitalizovanou částkou 3 000 Kč. Soud shledal, že sazba 25,14 % ročně není nepřiměřenou sazbou a nárok je v souladu s hmotným právem tedy 2390 OZ. Z předložených důkazů a skutkových tvrzení žalobce je nesporné, že žalovaná zaplatila celkem 4 000 Kč, které byly započteny, jak uvádí žalobce. Soud rovněž shledal důvodným nárok žalobce na úhradu úroku z půjčky, počítaného z jistiny 15 000 Kč, a to jak v kapitalizované výši 3 488,18 Kč a ve výši 25,14 % ročně od 8. 2022. Stejně tak soud uložil žalované povinnost k úhradě zákonné úroku z prodlení z jistiny 15 000 Kč, a to v kapitalizované výši 1 144,69 Kč a ve výši 8,25 % ročně od 8. 2. 2022. 9. Ve výroku II. soud zamítl nárok žalobce na zaplacení částky 8 000 Kč, tj. nároku na zaplacení tedy na zaplacení administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Soud neshledal důvodným nárok na zaplacení administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Toto ujednání je dle názoru soudu neplatné, protože se zjevně příčí dobrým mravům, jak je uvedeno v citovaném § 580 OZ. Krom jiného soud spatřuje v rozpor s dobrými mravy ve. Pokud by poplatky měly představovat výši nějakých účelně vynaložených nákladů na administrativní zpracování a hotovostní inkaso, měly by být nějak specifikovány a doloženy. Jak je soudu známo ze své úřední činnosti, tedy z jiných žalob uplatňovaných žalobcem v obdobných věcech, tak výše takových poplatků je v každém jednotlivém případě různá, zřejmě se odvíjí od výše půjčené částky. Za této situace nelze dovodit, že by se poplatky byly stanoveny podle faktických nákladů vynaložených na administrativní činnost či provádění hotovostního inkasa. Lze těžko dovodit, že by se faktické náklady lišily podle výše sjednaných finančních částek řádově o několikatisícové částky. Soud dospěl k závěru, že žalobce, resp. jeho právní předchůdce takovýmto způsobem obcházel zákon a takto navyšoval své profity ze smlouvy o půjčce. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle výsledku řízení. V této věci měl úspěch v rozsahu 65 %, po započtení procesního úspěchu žalovaného v rozsahu 35 % má žalobce právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 30 % Náklady řízení žalobce jsou tvořeny částkou 920 Kč za soudní poplatek, odměnou za právní zastoupení za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb. o advokátním tarifu (převzetí a příprava věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 300 Kč a DPH z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč Celkem činí náklady řízení částku 2 372 Kč a žalobci bylo přiznáno 30 %, tj. částka 711 Kč.