12 C 162/2023-31 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedené částky, která představuje dluh ze smlouvy o úvěru, uzavřené dne 9. 5. 2022 a doplněné dne 12.5.2022 právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) a žalovanou. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do 8.6.2022. Tuto povinnost však nesplnila. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 byla dílčí smlouvou o postoupení pohledávka z uvedené smlouvy postoupena žalobci. Žalobce se domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 16 000 Kč (se zákonnými úroky z prodlení od 10. 6. 2022 do 8.11. 2022 ve výši 777,75 Kč a od 10.11.2022 do zaplacení) a dále přiznání smluvní pokuty za období od 9. 6. 2022 do 7. 11. 2022 ve výši 2 416 Kč. Součástí žaloby je také částka 100 Kč za náklady na upomínání a 256 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky. Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové. 2. Žalovaná se k jednání nedostavila, omluvila se, o odročení jednání nepožádala, k věci samé se nevyjádřila. Soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované a vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených listinných důkazů. (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Podle § 2395 obč. zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 obč. zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 4. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o úvěru [číslo] že byla uzavřena dne 9. 5. 2022 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou ohledně poskytnutí spotřebitelského, neúčelového úvěru 7 000 Kč se splatností do 8. 6. 2022. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo dále zjištěno, že byla uzavřena dne 12. 5. 2022 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Touto smlouvou byla byly změněny podmínky smlouvy shodného čísla tak, že právní předchůdce žalobce poskytuje spotřebitelský, neúčelový úvěr 16 000 Kč se splatností do 8. 6.2022. Žalobce dále předložil výpis z účtu společnosti [právnická osoba], ze kterého soud zjistil, že na účet, ze kterého žalovaná zaslala dne 9. 5. 2022 verifikační platbu 0,10 Kč, právní předchůdce žalobce poukázal dne 9.5.2021 částku 7 000 Kč a dne 12.5.2022 částku 9 000 Kč. 5. Z oznámení firmy [právnická osoba] žalované o postoupení pohledávek z 22.11.2022, z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek z 8. 12. 2021, ze společného prohlášení o postoupení pohledávek z 22. 11. 2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy [číslo] žalobci. Žalobce soudu dále předložil svou upomínku žalované z 22.11.2022 k úhradě dluhu do 9.12.2022 a také předžalobní výzvu k plnění žalované ze dne 9. 3. 2023. 6. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že v dané věci nebylo doloženo, zda (a jakým způsobem) právní předchůdce žalobce před uzavřením předmětné smlouvy hodnotil úvěruschopnost žalované. Soudu nebyly předloženy žádné důkazy v tomto směru. Žalobce se nedostavil k jednání soudu a vzdal se tak možnosti být při tomto jednání soudem poučen dle § 118a o.s.ř. Z důvodu absence hodnocení úvěruschopnosti žalované tedy soud smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 9. 5. 2022, doplněnou smlouvou shodného čísla z 12.5.2022 má za neplatnou. Soud se přiklání k výkladu shora citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého je jeho účelem ochrana spotřebitele a z hlediska celospolečenského pak zamezení zadlužení osob s nízkými příjmy (a nízkou či nulovou finanční gramotností). 7. Pokud právní předchůdce žalobce poskytl žalované plnění na základě neplatné smlouvy, došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení, které je povinna žalobci (po postoupení pohledávky) vydat. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, proti právním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 obč. zákoníku plnila-li strana, aniž by byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 8. Ve smyslu ustanovení shora citovaného § 2993 občanského zákoníku bylo tedy žalované uloženo zaplatit žalobci (po postoupení pohledávky) to, oč se plněním z neplatné smlouvy obohatila. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že ve prospěch žalované byla převodem na účet označený žalovanou ve smlouvě účastníků poskytnuto celkem 16 000 Kč. Ohledně této částky bylo proto žalobě vyhověno. Podle § 1970 občanského zákoníku byly žalobci přiznány z přisouzené částky také úroky z prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení den po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě žalobce k plnění ze dne 22. 11. 2022, tedy až dnem 10.12.2022. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb., žalobce žádal přiznání úroků ve výši 11,75 % ročně. S ohledem na závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy [číslo] byla žaloba ohledně ostatních nároků uplatněných z této smlouvy zamítnuta. 9. Žalobce měl ve věci převažující úspěch, má tedy podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Žalobci bylo přiznáno 16 000 Kč a jeho úspěch ve věci je tedy 82 % předmětu řízení (celkem bylo žalováno 19 547,75 Kč). Žalobcův úspěch ve věci převyšuje o 64 % úspěch žalovaného a žalovaný má tedy povinnost zaplatit žalobci 64 % nákladů řízení. Náklady jsou zde tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč, odměnou advokáta za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb. po 300 Kč, třemi paušálními náhradami hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5, písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. ke třem úkonům po 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva k úhradě). Konečně advokátu náleží DPH ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč. Celkem takto vypočtené náklady činí 2 252 Kč. Z této částky shora odůvodněných 64 % je přiznaných 1 441 Kč.