12 C 309/2023-24 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání částky 19 006,16 Kč s příslušenstvím, která představuje dluh ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené dne 29. 5. 2019 právním předchůdcem žalobce (firmou [právnická osoba]) a žalovaným. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že žalovaný se zavázal touto smlouvou zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 26 283 Kč, což je poskytnutá částka zápůjčky 14 000 Kč, úroky za poskytnuté peněžní prostředky 2 504 Kč, odměna za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení 5 652 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku uhradit v 60 splátkách po 439 Kč týdně. Žalovaný právnímu předchůdci žalobce zaplatil 7 238,99 Kč. Žalobce se domáhá přiznání 10 693,90 Kč na jistině a„ dlužné částky poplatku“ ve výši 8 312,26 Kč. Žalobce se domáhá také přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z částky 10 693,90 Kč od 30. 7. 2020 do 14. 12. 2022 ve výši 2 127,19 Kč a přiznání kapitalizovaných smluvních úroků (ve výši 29 % ročně) z částky 10 693,90 Kč za období od 23.7.2020 do 14. 12. 2022 ve výši 7 537,71 Kč. Dále žádal přiznání zákonných i smluvních úroků z této částky od 15. 12. 2022 do zaplacení. 2. Žalobce dále žádal přiznání částky 1 468,99 Kč s příslušenstvím, která představuje dluh ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené 8.2. 2019 právním předchůdcem žalobce (firmou [právnická osoba]) a žalovaným. Na odůvodnění této části žaloby uvedl, že žalovaný se zavázal touto smlouvou zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 12 302 Kč, což je poskytnutá částka zápůjčky 7 000 Kč, úroky za poskytnuté peněžní prostředky 932 Kč, odměna za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení 2 728 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku uhradit ve 45 splátkách po 274 Kč týdně. Žalovaný právnímu předchůdci žalobce zaplatil 10 833,01 Kč. Žalobce se domáhá přiznání 965,74 Kč na jistině a„ dlužné částky poplatku“ ve výši 503,25 Kč. Žalobce se domáhá také přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z částky 965,74 Kč od 28. 12. 2019 do 14. 12. 2022 ve výši 296,29 Kč a přiznání kapitalizovaných smluvních úroků (ve výši 29 % ročně) z částky 965,74 Kč za období od 21.12.2019 do 14. 12. 2022 ve výši 866,52 Kč. Dále žádal přiznání zákonných i smluvních úroků z této částky od 15. 12. 2022 do zaplacení. 3. Smlouvou ze dne 14. 12. 2022 postoupila společnost [právnická osoba] obě tyto pohledávky za žalovaným žalobci. Právní subjektivita žalobce je doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze. 4. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 5. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitelským úvěrem také peněžitá zápůjčka. 6. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce [číslo] že byla uzavřena 29. 5. 2019 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným ohledně poskytnutí zápůjčky 14 000 Kč s tím, že celková částka ke splacení je 26 283 Kč (žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit v 60 týdenních splátkách po 439 Kč). Uvedená částka je tvořena jistinou 14 000 Kč, úrokem ve výši 2 504 Kč, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení 5 652 Kč, poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí 14 000 Kč v hotovosti. 7. Z listiny označené„ karta zákazníka“ bylo zjištěno, že žalovaný požádal o poskytnutí zápůjčky 29. 5. 2019. Tato listina obsahuje také údaje o finanční situaci žalovaného, a to příjem žalovaného 14 375 Kč měsíčně,„ další čisté příjmy domácnosti“ 14 000Kč,„ odhadované měsíční výdaje“ 14 000 Kč s tím, že žalovaný je ženatý, má dvě vyživovací povinnosti, splácí půjčku právnímu předchůdci žalobce 274 Kč měsíčně a předložil pracovní smlouvu a také dvě výplatní pásky. 8. Z přehledu plateb na předmětnou půjčku bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil celkem 7 238,99 Kč (poslední platba byla realizována 20. 4. 2021). Žalobce soudu dále předložil svou předžalobní výzvu k plnění žalovanému z 1. 6. 2023 s poštovním podacím lístkem. Touto výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ze smlouvy [číslo] do 16.6.2023 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze 14. 12. 2022, ze seznamu postoupených pohledávek (strana 77, položka [číslo]) a z oznámení firmy [právnická osoba] žalovanému o postoupení pohledávek ze dne 16.12.2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo] žalobci. 10. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného nepostupoval s dostatečnou péčí, nýbrž poměry žalovaného zkoumal pouze formálně, což vyplývá z údajů obsažených v tzv. kartě zákazníka. Z měsíčního příjmu žalovaného 14 375 Kč byla odhadována (ničím nedoložená) částka 14 000 Kč na měsíční výdaje, což je částka, která neodpovídá průměrným výdajům dospělého člověka na bydlení a další, byť jen základní potřeby. To vše v situaci, kdy žalovaný uvedl, že je ženatý a má dvě vyživovací povinnosti. Není zřejmé, zda a jak byl ověřen další příjem domácnosti 14 000 Kč. Údaj a platbě na dluh u právního předchůdce žalobce je uveden 274 Kč měsíčně, ačkoliv z druhé předmětné smlouvy je zřejmé, že tato částka měla být žalovaným hrazena týdně, Tyto údaje svědčí o zcela formálním přístupu k hodnocení úvěruschopnosti žalovaného. 11. Z uvedených důvodů tedy soud smlouvu o zápůjčce [číslo] z 29. 5. 2019 má za neplatnou. Soud se přiklání k výkladu shora citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého je jeho účelem ochrana spotřebitele a z hlediska celospolečenského zamezení zadlužení osob s nízkými příjmy (a nízkou či nulovou finanční gramotností). Pokud právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, které je povinen žalobci vydat. 12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, proti právním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž by byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 13. Ve smyslu ustanovení § 2993 občanského zákoníku bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci (po postoupení pohledávky) to, oč se plněním z neplatné smlouvy obohatil. Z obsahu smlouvy o zápůjčce má soud za prokázané, že žalovanému byla poskytnuta částka 14 000 Kč. Po zaplacení 7 238,99 Kč tak zbývá k úhradě 6 761,01 Kč. V této části bylo tedy žalobě vyhověno. Podle § 1970 obč. zákoníku byly žalobci přiznány z přisouzené částky také úroky z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě k plnění z 1.6.2023, odeslané žalovanému dne 24