15 C 31/2023-23 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce se domáhal zaplacení celkové částky 39 908 Kč spolu s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce, na jejímž základě mu poskytl v hotovosti peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Zároveň se žalovaný zavázal ve smlouvě zaplatit souhrnný poplatek ve výši 14 608 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázel splácet v 52 týdenních splátkách po 704 Kč a poslední splátka se stala splatnou dne 18. 4. 2006 Žalovaný neuhradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobci, a to s účinnosti ke dni 5. 1. 2020. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Od uzavření smlouvy do podpise smlouvu o postoupení pohledávek žalovaný uhradil celkem částku 9 953,45 Kč. Žalobce požaduje po žalovaném úhradu dlužné jistiny ve výši 16 018,63 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 10 636,19 Kč. Dále se žalobce domáhá úhrady kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 31 988,64 Kč, které vypočetl jako úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné částky 26 654,55 Kč od 26. 4. 2006 do 18. 12. 2020. Za období od 19. 12. 2020 do zaplacení s žalobce domáhá zákonného úroku z prodlení z částky 26 654,55 Kč. Žalovaný do dne podání žaloby žádnou jinou platbu neuhradil, a to ani po odeslání předžalobní výzvy právního zástupce žalobce. 2. Dále žalobce uvedl. uvedl, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce, na jejímž základě mu poskytl v hotovosti peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Zároveň se žalovaný zavázal ve smlouvě zaplatit souhrnný poplatek ve výši 3 850 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázel splácet v 31 týdenních splátkách po 350 Kč a poslední splátka se stala splatnou dne 6. 9. 2005 Žalovaný neuhradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobci, a to s účinnosti ke dni 5. 1. 2020. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem. Od uzavření smlouvy do podpise smlouvu o postoupení pohledávek ničeho neuhradil Žalobce požaduje po žalovaném úhradu dlužné jistiny ve výši 8 550,61 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 4 702,84 Kč. Dále se žalobce domáhá úhrady kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 16 637,88 Kč, které vypočetl jako úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné částky 13 253,45 za období od 14. 9. 2005 do 18. 12. 2005. Dále za období od 19. 12. 2020 do zaplacení s žalobce domáhá zákonného úroku z prodlení z částky 13 253,45 Kč v zákonných sazbách. Po upozornění soudu, že se žalobce domáhá úhrady vyšších částek jistiny a poplatku než bylo sjednáno ve smlouvě, žalobce upřesnil žalobu a omezil svůj nárok. Žalobce vzal žalobu zpět co do částky 1 550,61 Kč na jistině, co do částku 852,84 Kč na poplatku, částky 3 213,59 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ke dni 18. 12. 2020 a zákonného úroku z prodlení z částky 2 403,45 Kč od 19. 12. 2020 v zákonných sazbách. V tomto rozsahu soud řízení zastavil v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. 3. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil a k žalobě se nevyjádřila Předvolání k ústnímu jednání společně s žalobou mu bylo doručeno s účinky doručení ke dni 16. 3. 2023. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného a podle důkazů založených ve spise, a to v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 2 o.s.ř. 4. Soud posoudil nárok žalobce podle občanského zákoníku dle zákona 40/1964 Sb. (dále jen OZ), tedy předpisu účinného ke dni vzniku smluvních závazků a splatnosti sjednaného plnění. Podle § 657 OZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 5. Podle § 517 odst. 2 OZ Jde-li p prodlení s plněním peněžního dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit úrok z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 6. Podle § 3 odst. 1 výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 7. Podle § 37 odst. 1 OZ právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. 8. Podle § 1805 odst. 2 občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že úroky činí tolik co jistina, pozbývá parvo požadovat další úroky. Ode dne, kdy uplatnil právo u soudu, mu však další úroky náleží. 9. Žalobce soudu prokazoval svá skutková tvrzení v žalobě listinnými důkazy, a smlouvou o půjčce [číslo] ze dne 25. 1. 2005 vč. smluvních podmínek a zákaznické karty; smlouvou o půjčce [číslo] ze dne 14. 4. 2005 vč. smluvních podmínek a zákaznické karty; smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, seznamem postupovaných pohledávek pořadové [číslo] pořadové [číslo] oznámením o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 11. 11. 2021 vč. podacího lístku. 10. Nejprve se soud zabýval nárokem žalobce, který vyplývá ze smlouvy o půjčce [číslo] posoudil smluvní ujednání mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným jako smlouvy o půjčce. V tomto případě bylo z vyhotovení smlouvy prokázáno, že žalobce předal žalovanému v hotovosti částku 22 000. Ze skutkových tvrzení žalobce soud považuje za nesporné, že žalovaný uhradil právnímu předchůdci celkovu částku 9 953,45 Kč. Přijaté plnění bylo s ohledem na výši žalovaných nároků zřejmě zčásti započteno na úhradu jistiny a zčásti na úhradu souhrnného poplatku dle smlouvy. Jak bude níže odůvodněno soud považuje ujednání o úhradě poplatku za neplatné. Z tohoto důvodu soud poskytnuté plnění 9 953,45 Kč započetl na úhradu jistiny a tedy zbývá k úhradě jistina ve výši 12 046,55 Kč. Soud tedy uložil žalovanému povinnost k úhradě této částky, jak je uvedeno ve výroku I. Pokud jde o kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, tak žalobce má nepochybně nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení. V této souvislosti ovšem soud zohlednil skutečnost, že žalobce a jeho právní předchůdce otáleli s vymáháním dluhu a podáním žaloby zhruba 17 let. Za této situace je uplatněný zákonný úrok z prodlení za celé období výkonem práva v rozporu s dobrými mravy. Soud uložil žalovanému povinnost k úhradě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení pouze ve výši 12 046,55 Kč, což odpovídá výši dlužné jistiny. Soud tedy analogicky využil ustanovení § 1805 obč. zákoníku dle zákona 89/2012 Sb., kdy přiznal nárok pouze na zákonný úrok z prodlení ve výši jistiny. Dále soud přiznal nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení až ode dne podání žaloby, tj. 1. 12. 2022. Sazba zákonného úroku z prodlení byla stanovena v souladu s vládním nařízením 142/1994 Sb. 11. Ve výroku II. soud zamítl nárok žalobce na zaplacení částky 14 608 Kč, tj. nároku na zaplacení souhrnného poplatku ve výši 12 0465,55 Kč a zbývající části jistiny ve výši 3 971,81 Kč, tj. celkem 14 608 Kč. Pokud jde o nárok na úhradu souhrnného poplatku, soud dospěl k závěru, že ujednání o souhrnném poplatku postrádá jakoukoli specifikaci, tedy vysvětlení, z jakého důvodu je souhrnný poplatek požadován a jeho specifikaci. Za této situace soud hodnotí ujednání o souhrnném poplatku za neplatné z důvodu neurčitosti dle § 37 odst. 1 OZ. S ohledem na neplatnost ujednání o souhrnném poplatku lze přijaté plnění 9 953,45 Kč započítat pouze na úhradu jistiny, což znamená, že žalobce má nárok na úhradu pouze částky 12 046,55 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. Pokud se žalobce domáhá úhrady jistiny ve výši další částky 3 971,81 Kč, tak tento nárok je nedůvodný a soud jej zamítl. Soud dále zamítl nárok na úhradu zbývající části kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 17 593,84 Kč, když se jedná o výkon práva v rozporu s dobrými mravy, jak soud odůvodnil v odstavci 11. Z téhož důvodu soud zamítl nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení od 19. 12. 2020 do 30. 11.2022, kdy se jedná o období před podáním žaloby. Nakonec soud zamítl úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 14 608 Kč, o kterou byla žaloba zamítnuta, a to za období od 1. 12. 2022. 12. O nároku žalobce na úhradu plnění dle smlouvy o půjčce [číslo] soud rozhodl na základě stejných principů jako u předchozího nároku. Soud uložil žalovanému povinnost k úhradě dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč, když na úhradu smluvního plnění ničeho nezaplatil. Dále mu soud uložil povinnost k úhradě kapitalizovaného zákonného úroku z