48 C 30/2023-19 — Okresní soud v České Lípě

Žalobce žádal o přiznání částky 59 514 Kč, která představuje dluh ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) a žalovaným. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že žalovaný se zavázal touto smlouvou zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem 59 514 Kč, což je v hotovosti vyplacená zápůjčka 30 000 Kč a poplatek 29 514 Kč. Poplatek je tvořen kapitalizovanými úroky za půjčené peněžní prostředky 17 626 Kč a poplatkem za zpracování úvěru, garanci ceny, péči o zákazníka, splátkové prázdniny 11 888 Kč. Žalovaný se zavázal 59 514 Kč uhradit v 24 splátkách po 2 480 Kč měsíčně. Žalovaný právnímu předchůdci žalobce nezaplatil ničeho. Žalobce se domáhal také přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z jistiny od 11. 4. 2020 do 28. 1. 2022 ve výši 5 483,33 Kč a přiznání kapitalizovaných smluvních úroků (ve výši 25,23 % ročně) z jistiny za období od 19. 10. 2021 do 28. 1. 2022 ve výši 2 144,55 Kč. Dále žádal přiznání zákonných i smluvních úroků z této částky od 29. 1. 2022 do zaplacení. Smlouvou ze dne [datum] postoupila společnost [právnická osoba] tuto pohledávku za žalovaným žalobci. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] že byla uzavřena dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalovaným ohledně poskytnutí zápůjčky ve výši 30 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit za tuto zápůjčku ještě poplatek 29 514 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že poplatek je vypočten jako„ součet následujících kalkulačních položek“: úrok 17 626 Kč a poplatkem za zpracování úvěru, garanci ceny, péči o zákazníka, splátkové prázdniny 11 888 Kč. Celkovou částku 59 514 Kč měl žalovaný splácet v 24 splátkách po 2 480 Kč měsíčně s tím, že první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy potvrdil žalovaný, že mu částka 30 000 Kč byla předána v hotovosti. Ve smlouvě o zápůjčce je sjednána úroková sazba ze zápůjčky ve výši 49 % ročně. Z tabulky umoření předmětného dluhu má soud za prokázané, že žalovaný nezaplatil na předmětný dluh ničeho. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum], ze seznamu postoupených pohledávek a z oznámení firmy [právnická osoba] žalovanému o postoupení pohledávky soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným žalobci. Žalobce doložil také svou předžalobní výzvu žalovanému s poštovním podacím lístkem. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč a tuto částku tedy měl žalovaný z titulu zápůjčky vrátit. V této části byla tedy žaloba shledána důvodnou a bylo jí vyhověno. Ve smyslu § 1970 občanského zákoníku soud přiznal žalobci z jistiny zákonné úroky z prodlení, a to dle požadavku žalobce 11. 4. 2020 do 28. 1. 2022 a dále do zaplacení. Žalovaný se do prodlení se splácením dostal již před tímto datem, a to den následující po splatnosti 1. sjednané splátky, dnem 19. 11. 2019. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č.351/2013 Sb. Soud přiznal žalobci z přisouzené částky 30 000 Kč také účastníky sjednaný úrok ze zápůjčky 17 626 Kč a dále ve výši 25,23 % ročně, a to dle požadavku žalobce od 19. 10. 2021 do zaplacení. Pokud se týká částky 11 888 Kč, která byla ve smlouvě označena jako„ poplatek za zpracování úvěru, garanci ceny, péči o zákazníka, splátkové prázdniny“, je dle názoru soudu ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit tuto částku neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu shora citovaného ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku. Rozpor s dobrými mravy spatřuje soud ve výši tohoto poplatku (ten činí spolu s úrokem přes 98 % z částky zápůjčky). Představuje neadekvátní navýšení částky, kterou má vydlužitel v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zapůjčiteli zaplatit. Dle názoru soudu se jedná o skryté úroky ze zápůjčky (soudu je z úřední činnosti známo, že poplatky se liší podle výše zápůjčky; čím vyšší částka zápůjčky, tím jsou tyto poplatky vyšší). Tak je obcházen zákon, neboť řádně sjednané úroky představují příjem věřitele, který podléhá daňové povinnosti. S ohledem na neplatnost ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit spolu se zápůjčkou ještě sjednaný poplatek, byla žaloba ohledně částky převyšující nesplacený zůstatek zápůjčky zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 275,58 Kč, přičemž tato částka představuje 60,04 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80,02 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 19,98 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 381 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 59 514 Kč sestávající z částky 3 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 800 Kč ve výši 2 268 Kč.