48 C 75/2023-13 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně žádala o přiznání shora uvedených částek, které představují dluh ze smlouvy o zápůjčce uzavřené účastníky dne [datum]. Na odůvodnění své žaloby uvedla, že žalovaný se zavázal touto smlouvou zaplatit žalobkyni celkem 24 744 Kč, což je poskytnutá zápůjčka 19 100 Kč a poplatek 5 644 Kč. Žalovaný se zavázal částku 24 744 Kč vrátit žalobci do 18. 11. 2021, na úhradu tohoto dluhu však zaplatil pouze částku 1 238 Kč. Žalobce se domáhal také přiznání nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč (za pět písemných výzev k plnění) a přiznání smluvní pokuty, sjednané účastníky ve výši 0,1 % denně z částky zápůjčky, a to od 19. 11. 2021 do 31. 10. 2022 v částce 6 609 Kč na kterou započetl platbu žalovaného, domáhá se tedy smluvní pokuty 5 371 Kč. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. V posuzovaném případě soud zjistil ze smlouvy o zápůjčce, že byla uzavřena účastníky dne [datum] ohledně poskytnutí zápůjčky ve výši 17 500 Kč a 8. 10. 2021 ohledně částky 1 600 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí zápůjčky poplatek 5 404 Kč a 240 Kč. Celkovou částku 24 744 Kč měl žalovaný zaplatit nejpozději do 18. 11. 2021. Ve smlouvě o zápůjčce je uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 0 %. V bodě 2. 3. smlouvy je sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s plněním závazků ze smlouvy se žalovaný zavazuje uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dále je zde rozpis nákladů žalobce, které je oprávněn požadovat po žalovaném, a to za písemnou (listinnou) upomínku k úhradě vždy 500 Kč. Z kopie výpisu z účtu žalobce bylo zjištěno, že dne 19. 9. 2021 bylo z tohoto účtu poukázáno na účet uvedený ve smlouvě účastníků 17 500 Kč a dne 8. 10. 2021 1 600 Kč. Žalobce soudu předložil své upomínky žalovanému, ze kterých bylo zjištěno, že byly sepsány 25. 11. 2021, 2. 12. 2021, 9.12.2021, 18. 12. 2021 a 2. 1. 2022. Žalobce doložil také svou předžalobní výzvu žalovanému s poštovním podacím lístkem. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 19 100 Kč a tuto částku tedy měl žalovaný z titulu zápůjčky vrátit. Poskytnutí této částky bylo prokázáno shora citovanými smlouvami, ale zejména výpisem z účtu žalobce o poukázání 19 100 Kč na účet označený ve smlouvě účastníků. V této části byla tedy žaloba shledána důvodnou a bylo jí vyhověno. Ve smyslu § 1970 občanského zákoníku soud přiznal žalobci z částky 19 100 Kč zákonné úroky z prodlení, žalovaný se do prodlení dostal den následující po sjednané splatnosti zápůjčky. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č.351/2013 Sb. Důvodným je také požadavek žalobce na přiznání smluvní pokuty ve výši 6 609 Kč za období od 19. 11. 2021 do 31. 10. 2022, po započtení platby žalovaného ve výši 1 238 Kč Smluvní pokuta byla účastníky sjednána ve smlouvě o zápůjčce a zároveň žalovaný porušil svou smluvní povinnost vrátit zápůjčku do 18. 11. 2021. Proto soud vyhověl žalobě i ohledně částky 5 371 Kč. Výše smluvní pokuty je omezena na 50 % z poskytnuté částky, a to ve smyslu § 122 odst. 3 zákona č.257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Pokud se týká částky 5 644 Kč, která je ve smlouvě označena jako„ poplatek za poskytnutí zápůjčky“ je dle názoru soudu ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit tuto částku neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu shora citovaného ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku. Rozpor s dobrými mravy spatřuje soud ve výši tohoto poplatku (ze zápůjčky 19 100 Kč, poskytnuté na 60 dnů; za rok by se jednalo o 180 % z jistiny. Dle názoru soudu se jedná o skryté úroky ze zápůjčky a tedy o obcházení zákona ve vztahu k daňové povinnosti z příjmů žalobce, plynoucích z úroků. To je zřejmé i z toho, že smlouva účastníků (zcela proti logice podnikatelských aktivit žalobce) deklaruje 0 % zápůjční úrokovou sazbu. S ohledem na neplatnost ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit spolu se zápůjčkou ještě sjednaný poplatek, byla žaloba ohledně částky převyšující nesplacený zůstatek zápůjčky zamítnuta. Žaloba byla zamítnuta také ohledně částky 2 500 Kč za pět zaslaných upomínek žalovanému k úhradě dlužné částky. Částka 500 Kč uvedená v článku 2.3. smlouvy účastníků jako náklad na každou písemnou výzvu k úhradě je dle názoru zcela neadekvátní možným skutečným výdajům na upomínání dlužníka a představuje zcela účelové navýšení dluhu. Soud i toto ujednání smlouvy hodnotí jako rozporné s dobrými mravy a tedy neplatné ve smyslu § 580 odst. 1 občanského zákoníku O účelovosti tohoto ustanovení smlouvy svědčí i to, že žalobce dokládá pět výzev žalovanému, a to v týdenních intervalech, výzvy jsou zcela shodné, obsahují vždy jen navýšení dluhu o žádným způsobem neodůvodněnou částku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 743,59 Kč, přičemž tato částka představuje 50,06 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,03 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 24,97 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 305 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 615 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.