12 C 351/2023-32 — Okresní soud v České Lípě

1. Žalobce žádal o přiznání shora uvedených částek, které představují dluh ze smlouvy o úvěru, uzavřené dne 23. 2. 2023 mezi žalobcem a žalovaným. Na odůvodnění své žaloby uvedl, že poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr do 30 dnů od jeho poskytnutí spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 330 Kč, poplatkem 199 Kč za expres výplatu úvěru do 60 minut od ověření identity žalovaného, za tzv. bezpečnou splátku 99 Kč měsíčně a za SMS servis 49 Kč měsíčně. Žalovaný však nezaplatil žalobci žádnou částku. Žalobce se domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatků za expres výplatu 199 Kč, za bezpečnou splátku 99 Kč, za SMS servis 49 Kč, účelně vynaložených nákladů při správě a vymáhání pohledávky ve výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši celkem 600 Kč. Právní subjektivita žalobce byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně. 2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 podst.3 o.s.ř.) 3. Podle § 2395 obč. zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 obč. zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 4. V posuzovaném případě soud zjistil z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že v něm byly poskytnuty informace o podmínkách poskytnutí bezúčelového úvěru ve výši 10 000 Kč s tím, že celková částka, kterou je třeba zaplatit je (bez úhrady za doplňkové služby) 10 330 Kč,„ výpůjční“ úroková sazba je uvedena 0 %. Z listiny označené„ Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik“ vyplývají následující údaje o žalovaném: výše příjmu 34 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 21 000 Kč, dvě děti, splátky jiným společnostem 0 Kč. 5. Z úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 23. 2. 2023 mezi žalobcem a žalovaným ohledně poskytnutí bezúčelového úvěru 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč zaplatit do 25.3.2023. Ve smlouvě je uvedeno, že celková částka ke splacení je 10 330 Kč bez úhrad za doplňkové služby. Účastníci ve smlouvě dále sjednali poplatek 199 Kč za doplňkovou službu„ expres výplata“, poplatek 99 Kč měsíčně za doplňkovou službu„ Bezpečná splátka“ a poplatek 49 Kč měsíčně za doplňkovou službu SMS servis. Pro případ zpoždění s úhradou splátky je ve smlouvě sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky. Z výpisu„ proplacení smlouvy“ bylo zjištěno, že dne 23. 2. 2023 žalobce poukázal na účet uvedený žalovaným ve smlouvě účastníků 10 000 Kč. Z přehledu čerpání a úhrad předmětného úvěru pak vyplývá, že žalovaný žalobci nezaplatil ničeho. 6. Žalobce soudu dále předložil předžalobní výzvu k plnění z 9. 6. 2023, žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 30 dnů od sepsání této výzvy. 7. Z uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobce při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného nepostupoval s dostatečnou péčí, když není zřejmé, jakým způsobem ověřoval osobní a finanční poměry žalovaného. V tomto směru žalobce soudu nepředložil žádné doklady, svědčící o tom, že údaje o„ bonitě“ žalovaného byly doloženy a jsou tedy pravdivé. Žalobce se k jednání dne 22. 1. 2024 nedostavil a vzdal se tak možnosti být soudem poučen ve smyslu § 118 a o.s.ř. 8. Z uvedených důvodů tedy soud má smlouvu účastníků o úvěru ze dne 23. 2. 2023 za neplatnou. Soud se přiklání k takovému výkladu shora citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého je jeho účelem ochrana spotřebitele a z hlediska celospolečenského zamezení zadlužení osob s nízkými příjmy (a nízkou či nulovou finanční gramotností). Pokud žalobce poskytl žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, které je povinen žalobci vydat. 9. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, proti právním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž by byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 10. Ve smyslu tohoto ustanovení občanského zákoníku bylo tedy žalovanému uloženo zaplatit žalobci to, oč se plněním z neplatné smlouvy obohatil. Z listiny o čerpání úvěru a z výpisu proplacení smlouvy má soud za prokázané, že ve prospěch žalovaného byla poskytnuta částka 10 000 Kč, na kterou žalovaný neuhradil nic. V této části bylo tedy žalobě vyhověno. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku byly žalobci přiznány z přisouzené částky také úroky z prodlení, a to dle požadavku žalobce od 10. 7. 2023 do 25. 7. 2023 a dále do zaplacení. Žalovaný se dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení den následující po uplynutí lhůty 30 dnů k úhradě uvedené ve výzvě žalobce z 9. 6. 2023. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb. Od 10. 7. 2023 do 25. 7. 2023 činí kapitalizované úroky 65,70 Kč. Požadavek žalobce na přiznání kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení o 10,42 Kč vyšších je nedůvodný, neboť byl vypočten z částky 11577 Kč, se kterou však žalovaný v prodlení nebyl. 12. S ohledem na závěr o neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy byla žaloba ohledně ostatních, na neplatnou smlouvu odkazujících nároků zamítnuta. 13. Žalobce měl ve věci převažující úspěch, má tedy podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu poměrné části nákladů řízení proti žalovanému. Žalobci bylo přiznáno 10 000 Kč s příslušenstvím a jeho úspěch ve věci je tedy v 86,5 % předmětu řízení. Žalobcův úspěch ve věci převyšuje o 73 % úspěch žalovaného a žalovaný má tedy povinnost zaplatit žalobci 73 % nákladů řízení. Náklady jsou zde tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní služby podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. po 300 Kč, 3 paušálními náhradami hotových výdajů advokáta dle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. ke třem úkonům po 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva k úhradě). Konečně advokátu náleží DPH ve výši 21 % z částky 1200 Kč, tj. 252 Kč Celkem takto vypočtené náklady činí 2 252 Kč. Z této částky shora odůvodněných 73 % je přiznaných 1 644 Kč.