48 C 323/2025-14 — Okresní soud v České Lípě

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 22 299,41 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že její právní předchůdce společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., uzavřel dne , datum, s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, otištěné na zadní straně smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, kdy posoudil schopnost žalované splácet zápůjčku na základě informací o rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, které byly poznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny dokumenty, zejména pracovní smlouvou výplatními páskami za 3 předcházející měsíce a nájemní smlouvou. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se dále zavázala zaplatit i poplatek ve výši 8 469 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 971 Kč s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a poplatku za komfortní splácení ve výši 1 998 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky, úroku a všech poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 393 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Dle smluvních ujednání měla žalovaná zaplatit dluh do 21. 5. 2024. Poslední splátku uhradila dne 25. 10. 2023. Žalovaná na pohledávku za celou dobu smluvního vztahu až do okamžiku postoupení žalobkyni uhradila pouze částku 2 400 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni jako novému věřiteli. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila dlužná částka 25 371,57 Kč z toho dlužná jistina činila 9 183,89 Kč a dlužný poplatek 8 115,52 Kč. Dále žalobce požaduje úhradu zákonných úroků z prodlení od 2. 11. 2023 a smluvního úroku z úvěru ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 22. 5. 2024 do zaplacení.Žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila a k žalobě se nevyjádřila. Předvolání k ústnímu jednání společně s žalobou jí bylo doručeno dni 17. 10. 2025. Soud jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalované a podle důkazů založených ve spise, a to v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a 120 odst. 2 o.s.ř.Podle obsahu uzavřené smlouvy soud posoudil nárok žalobce jako zápůjčku podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku Podle § 2390 občanského zákoníku dle zákona 289/2012 Sb. (dále jen OZ) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.Žalobce soudu prokazoval svá skutková tvrzení v žalobě smlouvou o zápůjčce včetně smluvních podmínek, tabulkou umoření, zákaznickou kartou, smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek a podacím lístkem, přehledem plateb, předžalobní upomínkou a podacím lístkem.V této věci bylo nesporně prokázáno, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně platné ujednání o poskytnutí zápůjčky ve výši 10 000 Kč. Soud shledal platným i ujednání o úhradě úroku z půjčky, který byl vyjádřen kapitalizovanou částkou 4 971 Kč. Soud uložil žalované povinnost uhradit dlužnou jistinu ve výši 9 183,89 Kč, kdy nárok je v souladu s hmotným právem tedy § 2390 OZ. Dle skutkových tvrzení žalobce si soud vypočetl, že ze zaplacené částky 2 400 Kč si žalobkyně započetla na jistinu částku 816,11 Kč a na poplatky částku 1 583,89 Kč. Soud tedy uložil žalované povinnost k úhradě celkové částky tak, jak je uvedeno ve výroku I.. Soud rovněž shledal důvodným nárok žalobce na úhradu úroku z půjčky a zákonného úroku z prodlení.Ve výroku II. soud zamítl nárok žalobkyně na zaplacení zbývajících poplatků ve výši 8 728,41 Kč. Ujednání o administrativním poplatku a poplatku za hotovostní inkaso je dle názoru soudu neplatné, protože se zjevně příčí dobrým mravům, jak je uvedeno v citovaném § 580 OZ. Krom jiného soud spatřuje v rozpor s dobrými mravy ve výši těchto poplatků. Pokud by poplatky měly představovat výši nějakých účelně vynaložených nákladů na administrativní zpracování a hotovostní inkaso, měly by být nějak specifikovány a doloženy. Jak je soudu známo ze své úřední činnosti, tedy z jiných žalob uplatňovaných žalobcem v obdobných věcech, tak výše takových poplatků je v každém jednotlivém případě různá, zřejmě se odvíjí od výše půjčené částky. Za této situace nelze dovodit, že by se poplatky byly stanoveny podle faktických nákladů vynaložených na administrativní činnost či provádění hotovostního inkasa. Lze těžko dovodit, že by se faktické náklady lišily podle výše sjednaných finančních částek řádově o několikatisícové částky. Soud dospěl k závěru, že žalobce, resp. jeho právní předchůdce takovýmto způsobem obcházel zákon a takto navyšoval své profity ze smlouvy o půjčce.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 587,96 Kč, přičemž tato částka představuje 21,72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,86 % a úspěchu žalované v rozsahu 39,14 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 892 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 299,41 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.