11 C 178/2021-63 — Okresní soud v Chrudimi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 25.2.2021 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení 51.559,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 43.410 - Kč od 25.2.2021 do zaplacení. Žalovanému žalobce dne 9.9.2019 poskytl zápůjčku ve výši 30.000 - Kč, na níž měl žalovaný za 35 měsíců zaplatit 78.279 - Kč, avšak zaplatil jen 8.451 - Kč. Žalovaný byl marně upomenut o zaplacení žalované částky. 2. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání za splnění podmínek § 115a občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb., v platném znění, dále„ o. s. ř.“, poté, co byl vydaný elektronický platební rozkaz zrušen, neboť jej nepodařilo doručit žalovanému. Soud účastníkům tento postup podle § 101 odst. 4 o. s. ř., i na základě postoje žalobce, navrhl a současně sdělil právní názor, z něhož následně v tomto rozhodnutí vycházel. 3. Žalobce uvedl (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 26) že věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného v dostupných databázích a neměl důvod pochybovat o údajích poskytnutých žalovaným. Žalovaný měl čistý měsíční příjem ve výši 23.500 - Kč a byl hodnocen scóringovým systémem. Příjmy žalovaného zahrnovaly i pay-to-day půjčky. Disponibilní příjem činil 14.153,21 Kč a po odečtení splátky šlo o 11.911,34 Kč, což byla dostatečná částka, násobně přesahující částku životního minima. Žalobce nemá přístup do bankovních evidencí a není proveditelné posuzovat úvěruschopnost každého žadatele individuálně. Dále žalobce uvedl, že úrok měl přiměřenou výši, k čemuž dále argumentoval. Uvedl rovněž, že soud by měl případně aplikovat § 1812 občanského zákoníku (přiměřený úrok). Úrok byl sjednán jako jediná, zcela transparentně uvedená platba, namísto další, třeba i skrytých plateb. Úrok koresponduje s výší úroků v obdobných případech. Odkazem na judikaturu žalobce podporoval názor, že i v případě nalezeného rozporu úroku s dobrými mravy je třeba úrok moderovat. Žalovaný podepsal všechny smluvní dokumenty, včetně sazebníku úroku, poplatků a smluvních pokut. Rovněž smluvní pokuta vyhovuje judikatorním požadavkům a plní svůj účel paušalizované náhrady škody a motivaci k plnění závazků. Žalobě by tedy měl soud v plném rozsahu vyhovět. Soud ze spisu zjistil tyto skutečnosti. 4. Věřitel ([právnická osoba]) poskytl žalovanému dne 9.9.2019 částku 30.000 - Kč (č.l. 17). Věřitel a žalovaný uzavřeli dne 4.9.2019 smlouvu o zápůjčce (č.l. 12), na základě níž věřitel poskytl žalovanému 30.000 - Kč s tím, že mu žalovaný ve 36 měsíčních splátkách po 2.175 - Kč zaplatí celkem 78.279 - Kč, kdy úrok byl 58% ročně, administrativní poplatek byl 14.400 - Kč (400 - Kč za každou splátku, při uváděné RPSN 112,9% ročně. Žalovaný žádal na dobu 1 roku půjčku 10.000 - Kč (č.l. 34). Pro ověřování úvěruschopnosti žalovaného (č.l. 34) věřitel uvažoval čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 24.000 - Kč (mzda za květen až červenec 2019, č.l. 36-37), z výpisu účtu žalovaného za květen až srpen 2019 plynulo, že žalovaný splácí další několik dalších internetově poskytovaných půjček a to i exekučně (č.l. 38-42); byly zde i další výdaje žalovaného. Použitelný příjem, z nějž bylo třeba platit měsíční splátku v úvěrové dokumentaci, uveden není. Žalobce nedoložil, jak konkrétně byla úvěruschopnost vyhodnocena. 5. Dlužné částky žalovaný nevrátil, zápůjčka byla zesplatněna dne 8.12.2020, kdy byl žalovaný vyzván k zaplacení 48.309,98 Kč (č.l. 19). Žalovaný do 12.5.2020 zaplatil celkem 13.050 - Kč (č.l. 21) Žalobce marně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu. Těmto tvrzením a důkazním prostředkům žalovaný neoponoval. Právní posouzení 6. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce (§ 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „občanský zákoník“). Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 občanského zákoníku). Věřitel postoupil pohledávku žalobci podle § 1879 občanského zákoníku. 7. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru ve znění platném od 1.12.2016). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86 odst. 2 cit. zákona). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 cit. zákona). 8. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 občanského zákoníku). Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 občanského zákoníku). 9. Protiprávního jednání v podobě přečinu lichvy se dopustí ten, kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní (§ 218 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb.). 10. Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru (§ 1796 občanského zákoníku). 11. U občanskoprávní skutkové podstaty lichvy není k dispozici ustálená judikatura, neboť zákon platí relativně krátkou dobu. Současně si je soud rovněž vědom, že uplatňování občanského a trestního práva má v zásadě autonomní povahu. Avšak s ohledem na princip harmonie soudních rozhodnutí a souladnosti individuálních aktů veřejné moci nelze judikaturu obou tradičních právních odvětví navzájem přehlížet. Jednání, které trestní právo (kteréžto je krajní právním prostředkem), zapovídá, tedy je kvalifikuje jako protiprávní, stěží může právo soukromé aprobovat (pozn. opačně to neplatí – soukromoprávní protiprávnost díky subsidiaritě trestní represe nezakládá bez dalšího trestní protiprávnost). Platí-li v trestním právu, že při posuzování zákonného znaku poměru plnění, je vedle výše úroku třeba přihlížet i k zajištění a k ostatním akcesorickým závazkům, tedy k souhrnu všech plnění (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 3 Tdo 1131/2014, 8 Tdo 560/2013 či 3 Tdo 834/2014 dostupná na: [webová adresa]), pak toto posouzení není v civilním řízení zcela bez významu (srov. podobně kupř. rozhodnutí Nejvyššího soud sp. zn.: 22 Cdo 1993/2001, 30 Cdo 4665/2009, 30 Cdo 670/2013 nebo 29 Cdo 688/2012). 12. Věřitel vyplatil žalovanému 30.000 - Kč, s tím že mu žalovaný za tři roky vrátí 78.729 - Kč, tj. o 48.729 - Kč více, což je 162,43% navíc, tj. 54% navíc ročně. Přitom dne 8.12.2020, tedy po uplynutí cca 15 měsíců žádal věřitel zaplacení 48.309,98 Kč, ačkoli žalovaný již zaplatil 13.050 - Kč. 13. Soud konstatuje, že žalobce uplatnil u soudu pohledávku lichevní povahy (viz výše bod (11)). To vše v situaci, kdy cena peněz na mezibankovním trhu dlouhodobě nepřesahuje jednotky procent. Faktické úrokové navýšení se jeví neúměrným, byť by byla zohledněna doba trvání vztahu a výše jistiny, či způsob kontraktace, což jsou faktory zvyšující faktickou cenu peněz, z důvodu rizikovosti a uplatnění fixních transakčních nákladů. I tyto faktory totiž musí být dány individualizovaně, nikoli paušálně. 14. Mezi prvky, které indikují poskytování peněz v lichevním schématu, patří i povýtce formální posuzování schopnosti dlužníka splácet úvěr. [příjmení] a hloubka posuzování úvěruschopnosti a s tím souvisejících nákladů je spojena s výší poskytovaného úvěru. Závěr o řádném posouzení úvěruschopnosti, resp. vynaložení odborné péče musí být činěn s respektováním zásady proporcionality. [obec] podklady pro posuzování úvěruschopnosti předložené žalobcem v tomto řízení ukazuje (viz bod (4)), že bilance žalovaného, který žádal třikrát nižší úvěr, než mu věřit