12 C 134/2021-39 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou soudu podanou dne 31.5.2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky 2 549 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 549 Kč od 13.11.2016 do zaplacení a 5 119 Kč a na nákladech řízení. Žalobkyně tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1.1.2021 mezi společností [právnická osoba], [IČO], postupitelem a společností [právnická osoba], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností podnikající v kolektivním investování spočívajícím zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaná je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 13.10.2016 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytnul žalované úvěr ve výši 2 000 Kč, který měl být splacen dne 12.11.2016. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala (o čemž svědčí předkládaný výpis z bankovního účtu věřitele, avšak po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 2 000 Kč a dále poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 549 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaná následně odsouhlasila znění úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala a původní věřitel úvěr žalované vyplatil dne 13.10.2016. K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Úvěr byl žalované prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobkyně, ale přesto nebyla žalovanou do dnešního dne uhrazena v celé výši. Žalovaná nevrátila úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovanou telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 2.2.2021. Žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr, žádné důkazy nejsou navrhovány k tomuto. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. K prokázání skutečnosti, že žalované byly poskytnuty finanční prostředky v tvrzené výši, navrhuje žalobce, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného tj. [právnická osoba], zda jí byla v měsíci říjnu 2016 zaslána na účet č. [bankovní účet] částka 2 000 Kč pod variabilním symbolem 9757013574 a zda je majitelem účtu právě žalovaná. Celková výše nároků žalobkyně činí celkem 2 549 Kč nejpozději splatných dne 12.11.2016. 2. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen pro nedoručení žalované. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Z textu„ smlouvy o zápůjčce“ bylo zjištěno, že nebyl podepsán, nebyl datován a podle něj [právnická osoba], [IČO] uzavírá se žalovanou jako klientem označeným i rodným číslem, je vyplněna výše zápůjčky 2 000 Kč na třicet dnů, poplatek 549 Kč, RPSN 1 812,65%, měsíční procentní sazba zápůjčky 27,83%. Zápůjčka bude poskytnuta po splnění podmínek dohodnutých ve Všeobecných obchodních podmínkách verze 20151218, podle těchto podmínek označených dále„ pro smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi zapůjčitelem CreditAir (pod záštitou společnosti [právnická osoba]) verze 2016. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že za spotřebitelský úvěr 2 000 Kč na 30 dní musí klient uhradit spolu s vrácenou jistinou 2000 Kč i poplatek 549 Kč, RPSN je 1812,65% Z jakéhosi výseku výpisu z jakéhosi účtu bylo zjištěno, že z něj bylo 13.10.2016 odepsáno 2 000 Kč na protiúčet označený jménem žalované č. [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že [právnická osoba], [IČO], postoupila žalobkyni pohledávky podle přílohy 1. smlouvy 1.1.2021, kdy v seznamu soudu předloženém figuruje i žalovaná. Soudu bylo předloženo nepodepsané oznámení [právnická osoba] z 2.2.2021 o postoupení pohledávky vůči žalované žalobkyni ze dne 1.1.2021. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku soud zjistil, že byla žalovaná doporučeným dopisem zaslaným 2.2.2021 vyzývána k úhradě 11 814,29 Kč do 3 dnů s upozorněním na následné vymáhání v soudním řízení při nezaplacení. Ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že 13.10.2016 uvedená platba 2 000 Kč přišla na účet žalované od [anonymizována dvě slova]. 4. Podle §§ 2390, 2392 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 2395 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení podle § 1968 občanského zákoníku. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 obč. zák.). Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. Bezdůvodně se podle odstavce druhého téhož ustanovení obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalobkyně neprokázala své tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem [anonymizována dvě slova] a žalovanou, prokázala však, že tento poskytl 2 000 Kč žalované na její účet 13.10.2016, žalobkyně prokázala rovněž své právní nástupnictví. Žalobkyně přes konkrétní výzvu s poučením o následcích nečinnosti zůstala procesně pasivní. 6. Soud přezkoumal zjištěný skutkový stav podle § 2390 a násl., § 1968 a násl. a § 2991 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do žalovaných 2 000 Kč a částečně co do žalovaného zákonného úroku z prodlení. Žalovaná neunesla své procesní povinnosti, tj. břemeno tvrzení a břemeno důkazní, netvrdila ani neprokazovala, že by žalovanou částku uhradila nebo, že by ji z jiného důvodu nedlužila žalobkyni jako právnímu nástupci původního věřitele [anonymizována dvě slova]. Protože nebyla prokázána existence konkrétní smlouvy, soud hodnotí právní vztah jako tzv. bezdůvodné obohacení, kdy žalované ukládá vrátit žalobkyni jako právní nástupkyni původního věřitele poskytnutých 2 000 Kč. Co se týče zákonného úroku z prodlení ten byl žalobkyni přiznán nikoli podle smlouvy, jejíž existence nebyla prokázána, ale podle první výzvy doručované žalobkyní k zaplacení, kterou byla výzva předžalobní zaslaná doporučeně 2.2.2021. Zde soud vycházel z § 573 občanského zákoníku, kdy dnem doručení výzvy je 5.2.2021, kdy třídenní lhůta k plnění skončila 8.2.2021 a dnem 9.2.2021 je žalovaná v prodlení. Z těchto důvodů soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výší žalovaných 8,05% ročně z částky 2 000 Kč od 9.2.2021 do zaplacení a ve zbývající žalované částce a úroku z prodlení žalobu zamítl jako nedůvodnou. 7. Pro většinový úspěch žalobkyně ve věci jí soud podle § 142 odst. l o.s.ř. přiznal i právo na náhradu nákladů řízení ve výši odpovídající jejímu úspěchu 58% (79% mínus 21%), kdy celkové výdaje žalobkyně spočívají v odměně za zastoupení ve věci advokátem stanovené podle advo