3 C 68/2020-194 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobou podanou k soudu dne 16.3.2020 domáhá se žalobkyně proti žalovaným, aby bylo určeno, že je výlučnou vlastnicí studny specifikované ve výroku tohoto rozhodnutí. K odůvodnění uvedla, že je vlastnicí nemovitosti pozemku parc. [číslo] zast. plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [anonymizováno], vše v k.ú. [obec], [územní celek], zaps. na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim. Žalovaní jsou ve společném jmění manželů vlastníky nemovitosti- pozemku parc. [číslo] – zast. plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], vše v k.ú. [obec], [územní celek], zaps. na [list vlastnictví], vedeném u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim. Na hranici mezi pozemky, která je oddělena potem, se nachází studna, tato je cca ze 2/3 na pozemku žalobkyně a cca 1/3 na pozemku žalovaných. Žalobkyně nepotvrzuje správnost hranice. Žalovaní tvrdí, že k předmětné studni mají vlastnické právo, žalobkyně je přesvědčena, že je výlučným vlastníkem studny. Žalobkyně studnu považuje za samostatnou nemovitou věc, která může tvořit příslušenství nemovitosti. Studna tvořila příslušenství nemovitosti nejpozději k 18.11.1987, kdy [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a [jméno] [příjmení] jako kupující byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod nemovitostí, které nyní náleží žalobkyni, a to včetně příslušenství, včetně předmětné studny. Dne 11.4.2007 uzavřela [jméno] [příjmení] jako prodávající s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako kupující kupní smlouvu, kterou bylo převedeno vlastnické právo včetně příslušenství, tj. i studny. Dne 25.10.2016 byla uzavřena kupní smlouva mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalobkyní (a jejím manželem) jako kupujícími, na základě které nabyla vlastnického práva žalobkyně. Žalobkyně je přesvědčena, že má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva ke studni. 2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili písemným podáním ze dne 28.5.2020 tak, že žádají zamítnutí žaloby. K odůvodnění uvedli, že nabyli vlastnické právo (SJM) na základě kupní smlouvy z 9.10.1992 spolu se studnou (celou), od samého začátku užívali nemovitost se studnou, v době bezproblémových sousedských vztahů neměli potřebu řešit vlastnictví studny, když tato navíc byla vydatná pro všechny. Pokojný stav ukončil zásah žalobkyně a jejího manžela v srpnu r. 2019 nemovitost nyní ve vlastnictví žalovaných byla postavena v na pozemku části bývalé pastviny, kterou na základě usnesení obecního zastupitelstva ze dne 28.9.1920 převedla [územní celek] do vlastnictví manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] smlouvou trhovou ze dne 14.10.1921. Manželé [příjmení] začali na pozemku stavět již v r. 1920, v květnu r. 1921 stavbu dokončili a nechali zkolaudovat, dne 11.11.1921 byla budova zapsána do pozemkové knihy. Smlouvou odstupní ze dne 25.9.1935 převedli nemovitost na svého syna [jméno] [příjmení] a jeho ženu [jméno]. Po [příjmení] [jméno] [příjmení] zdědil jeho podíl na základě rozhodnutí Státního notářství č.j. D 429/1988 jeho syn [jméno] [příjmení], svůj podíl mu následně darovala darovací smlouvou ze dne 31.7.1992 matka, takže se stal výlučným vlastníkem nemovitosti. [příjmení] [jméno] [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne 9.10.1992 nabyli nemovitost žalovaní, a to včetně studny. Pozemek nyní vlastněný žalobkyní jako část bývalé pastviny převedla na základě usnesení obecního zastupitelstva z 19.12.1926 [územní celek] manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] smlouvou trhovou ze dne 8.8.1928 na pozemku v r. 1927, tedy o 7 let později než [příjmení], začali manželé stavět budovu, kterou v červnu 1928 dokončili a zkolaudovali. Předmětem stavby dle dostupné dokumentace nebyla studna. Následně nemovitost na základě rozhodnutí Státního notářství v [obec] č.j. D 326/79-21 ze dne 25.5.1979 zdědil syn manželů [příjmení] [jméno] [příjmení], od [jméno] [příjmení] nabyla nemovitost kupní smlouvou ze dne 18.11.1987 [jméno] [příjmení], a to včetně study (dle smlouvy). [příjmení] [jméno] [příjmení] nabyla nemovitost smlouvou kupní ze dne 11.4.2007 Mgr. [jméno] [příjmení], která nemovitost kupní smlouvou ze dne 25.10.2016 převedla na manžele [jméno] a [jméno] [příjmení], na základě souhlasného prohlášení ze dne 12.12.2016 byla nemovitost zapsána pouze na žalobkyni. Studna je samostatnou stavbou, která je umístěna na hranici pozemků [anonymizováno] (ve vlastnictví žalovaných) a pozemku parc.č.st. [anonymizováno] (ve vlastnictví žalobkyně). Studna je vymezena ve stavebním plánu k nemovitosti ve vlastnictví žalovaných, plán nemovitosti žalobkyně žádnou studnu neudává. Podle stavebního úřadu jde o jedinou stavbu studny na těchto pozemcích. Podle stavebního řádu pro Království České ze dne 8.1.1889 musela být nová stavba opatřena zdrojem vody čili studnou. Podle § 27 stavebního řádu bylo i ke stavbě studny třeba povolení stavebního úřadu, podkladem byl též stavební plán. Pokud tedy byla stavba nyní ve vlastnictví žalovaných zkolaudována v r. 1921 v souladu s tehdy platnými zákony, musela již v r. 1921 na místě být studna postavená [anonymizováno]. Stavba nyní ve vlastnictví žalobkyně již přístup k vodě měla, když stavební řád nestanovil podmínku vlastnictví zdroje pitné vody. Vlastníkem studny byl ten, kdo ji na vlastní náklady zbudoval. Ze stavební dokumentace je zřejmé, že studna není okótovaná, jde o volný nákres studny, který ale bylo nutné vyhotovit pro získání povolení k její stavbě spolu s domem. Ruční pumpa byla odjakživa na straně nemovitosti nyní ve vlastnictví žalovaných, nemovitost nyní ve vlastnictví žalobkyně byla odjakživa vázána na souhlas vlastníků studny tuto užívat. Původní vlastníci, manželé [příjmení] nikdy nebyli vlastníky studny, měli nanejvýš právo studnu užívat, což ale nemohlo založit jejich vlastnické právo, jejich dědic proto nemohl platně převést vlastnické právo ke studni. 3. K vyjádření žalovaných podala žalobkyně dne 17.7.2020 písemné vyjádření, kde uvedla, že pokojné sousedské vztahy narušili žalovaní v r. 2018, kdy neoprávněně vnikli na pozemek žalobkyně a do studny, která se nachází na jejím pozemku, umístili své kalové čerpadlo. Pokud žalovaní předložili stavební dokumentaci stavby původních vlastníků jejich nemovitosti, pak na nákresu na stavbu hospodářské budovy je zakreslena studna u paty nemovitosti a nikoli 12 m od nemovitosti na cizí nemovitosti. Studna je jasně vymezená a při jejím posunutí o 12 m na cizí pozemek by museli mít manželé [příjmení] k tomu povolení. Ve smlouvě odstupní z 25.9.1935 nedošlo k převodu studny. Studna na cizím pozemku není ani v rozhodnutí Státního notářství v [obec] č.j. D 429/88 z 20.5.1988 Darovací smlouvou ze dne 31.7.1992 nemohla paní [příjmení] převést vlastnická práva ke studni, která je na cizím pozemku. [jméno] [příjmení] se stal výlučným vlastníkem nemovitosti, nikoliv studny. Manželé [příjmení] kopili od [územní celek] smlouvou trhovou ze dne 8.8.1928 pozemek č. 57, ve smlouvě není uvedeno, že by pozemek byl prodáván se studnou, kterou postavil pan [příjmení]. Dle řádu stavebního pro Království České z 8.1.1889 při nových stavbách a přístavbách budiž o dostatečné množství zdravé vody pitné postaráno založením vlastní studny. V kolaudačním rozhodnutí ze dne 10.3.1921 není studna vymezena. Žalobkyně dále uvedla, že 50 m od nemovitosti nyní ve vlastnictví žalovaných je obecní studna. 4. K vydření žalobkyně se vyjádřili žalovaní podáním ze dne 31.8.2020 tak, že studna se nachází na hranici pozemků, studna tvoří jeden nedělitelný celek, žádná jiná studna ani na pozemku nyní ve vlastnictví žalobkyně ani žalovaných není a nikdy nebyla. V původní stavební dokumentaci se studna objevuje jen u nemovitosti nyní ve vlastnictví žalovaných. Z doložené dokumentace je zřejmé, že studnu zbudovali manželé [příjmení]. Jestliže byla studna zbudovaná na počátku dvacátých let minulého století, musela být logicky vybudována vlastníky nemovitosti nyní žalovaných, neboť nemovitost nyní žalobkyně ještě v té době neexistovala. Proto byla pumpa vždy otočena směrem k nemovitosti žalovaných. 5. Žalovaní doplnili skutková tvrzení podáním ze dne 9.12.2020 tak, že studna byla vybudována na hranici pozemku v letech 1920 1921, kdy začali manželé [příjmení] stavět rodinný dům. Který v květnu 1921 dokončili, předmětem stavby byla dle dostupné dokumentace i studna. Z protokolu k povolení obývání nemovitosti je uvedeno, že každá část nové stavby byla porovnána se schváleným nástinem a nebylo nalezeno odchylek. Stavebním plánem nebyla závazně určena poloha studny. Studna nemohla být stavebním plánem okótována, neboť je nutné umístit ji tam, kde je pramen, kde to umožňují přírodní podmínky, tj. podloží, vzdálenost od komunikace, od žump a jiných zdrojů potencionálního znečištění. Původní majitelé nemovitosti nyní ve vlastnictví žalobkyně začali stavět dům o 7 let později, předmětem jejich stavby dle dokumentace nebyla studna. Manželé [příjmení] v době, kdy budovali dům, měli dospívajícího syna, který měl zájem stavět dům