8 C 263/2021-39 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalované svou žalobou domáhal zaplacení žalovaných částek s tím, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], dne 29. 3. 2016 uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které jí poskytla zápůjčku 4.000 Kč, žalovaná se zavázala uvedenému věřiteli vrátit tuto částku spolu s poplatkem 1.020 Kč, s tím, že celkovou částku 5.020 Kč žalovaná věřiteli vrátí do 28. 4. 2016. Jednalo se o zápůjčku na 30 dnů. Žalovaná ale dluhy řádně nesplatila, na uvedený dluh ničeno neuhradila, ačkoliv 2. 2. 2021 byla žalobcem o úhradu upomínána. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 29. 3. 2016 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které jí poskytla zápůjčku 4.000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1.020 Kč do 28. 4. 2016. Z této smlouvy soud zjistil, že žalovaná poskytla věřiteli své osobní údaje včetně čísla svého účtu [bankovní účet]. 4. Z výpisu z účtu společnosti [právnická osoba], [IČO], soud zjistil, že dne 29. 3. 2016 na účet žalované poukázal částku 4.000 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], postoupila předmětné pohledávky za žalovanou žalobci. 6. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). 7. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). 8. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). 9. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 10. Soud rozhodoval v řízení bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř.. 11. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce, na základě které žalované byla poskytnuta zápůjčka 4.000 Kč. Bylo prokázáno, že tato částka byla poukázána věřitelem na bankovní účet žalované a podle smlouvy žalovaná měla po 30 dne vrátit 5.020 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalovaná na tento dluh něčeho uhradila. 12. Soud uvedenou smlouvu považuje za smlouvu lichevní povahy. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované 4.000 Kč, žalovaná měla po 30 dnech splatit 5.020 Kč. To představuje roční úrok 306%. Jedná se o zjevný nepoměr plnění, podstatně přesahující úrokovou výměru v době sjednání zápůjčky obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám bank při poskytování úvěru. 13. Pro výše uvedené soud považuje předmětnou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro rozpor s ustanovením § 580, odst. 1 občanského zákoníku, poněvadž se jedná o smlouvu, která se pro svoji lichevní povahu příčí dobrým mravům. Plněním účastníků řízení podle této smluv tak vzniklo bezdůvodné obohacení žalovaného, které je třeba vypořádat v souladu s ustanovením § 2991 a § 2993 občanského zákoníku jako plnění z neplatného právního úkonu. Žalobce má právo na vydání částek poskytnutých žalobci. Žalovaná na tento dluh nic neuhradila. Z toho důvodu soud žalobě vyhověl ohledně částky poskytnuté původním věřitelem. Jedná se o částku 4.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 9. 2. 2021 do zaplacení, protože první prokázaná výzva k vydání bezdůvodného obohacení byla z 2. 2. 2021, tentýž den byla odeslána, podle § 573 občanského zákoníku byla fikcí doručena 5. 2. 2021, žalovaná měla plnit do třech dnů, tedy do 8. 2. 2021. Neučinila-li tak, dostala se 9. 2. 2021 do prodlení. Z toho důvodu soud žalobě vyhověl ohledně částky 4.000 Kč s požadovaným úrokem z prodlení 8,05%, který nepřevyšoval úrok zákonný od 9. 2. 2021 do zaplacení. Ve zbývající části potom soud žalobu zamítnul. 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle poměru úspěchu ve věci a přiznal žalobci 60% nákladů řízení, které v celkové výši představovaly zaplacený soudní poplatek 400 Kč a odměnu za zastoupení ve věci advokátem stanovenou podle § 14b advokátního tarifu za 3 hlavní úkony právní pomoci po 200 Kč, 3x režijní paušál 100 Kč a 21% DPH. Náhradu nákladů řízení soud podle § 149 o.s.ř. nechal zaplatit přímo do rukou zástupce žalobce.