8 C 307/2021-37 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalované svou žalobou domáhal zaplacení žalovaných částek, úroků a úroků z prodlení s tím, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], dne 13. 11. 2017 uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které jí poskytla zápůjčku 35.000 Kč, žalovaná potvrdila převzetí této částky a zavázala se ji uvedenému věřiteli vrátit spolu s poplatkem 25.900 Kč formou 58 týdenních splátek po 1.050 Kč. Žalovaná ale dluhy řádně nesplatila, uhradil pouze 26.800 Kč. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 13. 11. 2017 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které jí poskytla zápůjčku 35.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit 58 týdenními splátkami po 1.050 Kč spolu se souhrnným poplatkem 25.900 Kč představující sjednaný úrok, odměnu za poskytnutí úvěru, administrativní poplatek a poplatek za úhrady v hotovosti. Celkem se žalovaná tak zavázala splatit 60.900 Kč. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], postoupila předmětné pohledávky za žalovanou žalobci. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 2. 2021 soud zjistil, že původní věřitel žalované oznámil, že pohledávku za ní postoupil žalobci a vyzval žalovanou k úhradě celého dluhu najednou do deseti dnů po obdržení výzvy. Z podacího lístku k této listině soud zjistil, že výzva byla odeslána 15. 2. 2021. 6. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). 7. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). 8. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). 9. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 10. Soud rozhodoval v řízení bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř.. 11. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce, na základě které žalované poskytl zápůjčku 35.000 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaná na tento dluh uhradila 26.800 Kč. Podle žalobce žalovaná splatila pouze část svého závazku. Žalovaná by tak musela uhradit uvedených 60.900 Kč. 12. Soud uvedenou smlouvu považuje za smlouvu lichevní povahy. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované 35.000 Kč, žalovaná měla splatit 60.900 Kč. To představuje roční úrok 66,34%. Jedná se o zjevný nepoměr plnění, podstatně přesahující úrokovou výměru v době sjednání zápůjčky obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám bank při poskytování úvěru. 13. Pro výše uvedené soud považuje předmětnou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro rozpor s ustanovením § 580, odst. 1 občanského zákoníku, poněvadž se jedná o smlouvu, která se pro svoji lichevní povahu příčí dobrým mravům. Plněním účastníků řízení podle této smluv tak vzniklo bezdůvodné obohacení žalovaného, které je třeba vypořádat v souladu s ustanovením § 2991 a § 2993 občanského zákoníku jako plnění z neplatného právního úkonu. Žalobce má právo na vydání částek poskytnutých žalobci. Žalovaná ale na tento dluh plnila, uhradila 26.800 Kč. Z toho důvodu soud žalobě vyhověl ohledně částky poskytnuté původním věřitelem, ale snížené o skutečně zaplacenou úhradu žalovanou. Jedná se o částku 8.200 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 3. 2021 do zaplacení, protože 15. 2. 2021 byla odeslána první prokázaná výzva k úhradě žalované, která podle § 573 občanského zákoníku byla fikcí doručena 18. 2. 2021 a žalovaná měla plnit do 28. 2. 2021. Pokud žalobce požadoval úhradu souhrnného poplatku a úroků vyšších než přiznaných, soud žalobu zamítnul. 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř., poněvadž neúspěch žalobce ve věci byl neúspěchem v poměrně nepatrné části. Soud žalobci přiznal právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a nákladů na zastoupení ve věci advokátem podle § 14b advokátního tarifu za 3 hlavní úkony právní pomoci po 200 Kč, 3x režijní paušál 100 Kč a 21% DPH. Náhradu nákladů řízení soud podle § 149 o.s.ř. nechal zaplatit přímo do rukou zástupce žalobce.