11 C 34/2023-189 — Okresní soud v Chrudimi

1. Návrhem ze dne 25.7.2022 se žalobce u místně nepříslušného soudu domáhal na žalované zaplacení 281 860,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 119 071,73 Kč od 4. 7. 2020 do zaplacení a smluvního úroku z prodlení 0,1% denně z částky 87 990 Kč od 4. 7. 2022 do zaplacení, z titulu dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě níž žalobce poskytl žalované dne 2.2.2022 částku 68.000 - Kč s tím, že mu v 72 měsíčních splátkách po 2.204 - Kč měsíčně zaplatí celkem 158.688 - Kč; celková výše měsíční splátky byla 3 461 - Kč a první splátka byla splatná již dne 15.2.2022. Protože žalovaná byla v prodlení se splácením, žalobce úvěr ke dni 21.5.2021 zesplatnil, a vyzval žalovanou k zaplacení 282.389,75 Kč, ačkoli žalovaná do té doby zaplatila nejméně 6.922 - Kč. 2. Soud účastníkům sdělil (č.l. 145), že věc bude posuzovat dle zákona o spotřebitelském úvěru, že uplatněný nárok vykazuje hrubý nepoměr plnění a vyzval žalobce k předložení úvěrové dokumentace, zejm. ve vztahu k vynaložení odborné péče při posouzení úvěruschopnosti (odkázal i na judikaturu SDEU od níž nemá důvod se odchylovat). Upozornil, že je nutno doložit, jak bylo vyhodnoceno riziko, zda se žalovaná nechce nově zadlužit jen proto, aby splatila již existující úvěr, což je vysoce rizikové dlužnické chování. Soud sdělil, že věc posoudí dle zásad vypořádání bezdůvodného obohacení, kdy přizná skutečně vyplacenou jistinu, od níž odečte dlužníkem zaplacené splátky. 3. Žalobce právnímu názoru soudu oponoval (č.l. 155), s tím, že nárok je důvodný a že je dostatečně prokázán. Byla rovněž vynaložena odborná péče při posouzení úvěruschopnosti žalované (která měla dostatečný disponibilní příjem), jakož i důvodnost nároku na zaplacení za doplňkové služby (inkasní služba, doplňková služba Podpora). Úroková sazba i RSPN jsou přiměřené a odpovídají situaci na trhu. Žalobce je hodnocen jako odpovědný věřitel a úspěšně prošel licenčním řízením [obec] národní banky. Smlouva byla platně uzavřena. Žalobce poukázal na konkrétní judikaturu podporující jeho stanovisko. Žalobce navrhoval, aby soud vydal ve věci rozsudek pro uznání (č.l. 159). <i>Zjištěné skutečnosti</i> 4. Žalobce jako poskytovatel (dále též jen„ věřitel“) a žalovaná jako spotřebitel uzavřeli na dálku dne 2.2.2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 139058 (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ [číslo]), na částku 80.000 - Kč (č.l. 11 druhá strana, dále„ p.v.“), s úrokem 26% ročně, RPSN 39,23%, při měsíční splátce uvedené ve výši 2.204 - Kč (72 splátek po dobu 6 let) s tím, že 12.000 - Kč připadne věřiteli na náklady, 38.983 - Kč bude zaplaceno věřiteli (předchozí úvěr, viz potvrzení č.l. 109-111) a 29.107 - Kč bude vyplaceno žalované, která celkový dluh, ve smlouvě vyčíslený ve výši 158.668 - Kč, zaplatí do 15.1.2028 Částku 12.000 - Kč žalobce nevyplatil, neboť ji požadoval z titulu nákladů specifikovaných ve smlouvě, nicméně i na tuto částku se vztahovalo úročení. Na souběžně uzavřenou smlouvu o Doplňkové službě Podpora (č.l. 100), jejímž účelem mělo být zajištění plnění závazků spotřebitele, měla žalovaná platit další měsíční částku a fakticky však splátka činila 3.461 - Kč (č.l. 109), takže mělo být zaplaceno 249.192 - Kč. Smlouva o úvěru je velmi obsáhlá, psaná drobným písmem a je nepřehledná. 5. Protože žalovaná byla v prodlení se splácením, žalobce úvěr 21.5.2022 zesplatnil, a vyzval žalovanou k zaplacení 282.389,75 Kč (č. l. 117 p.v.) do 3.7.2022, ačkoli žalovaná do té doby zaplatila nejméně 6.923 - Kč. 6. Žalobce k doložení vynaložení odborné péče při posouzení úvěruschopnosti žalované předložil dotazník vyplněný žalovanou (č.l. 14 p.v.), z něhož plynulo, že před poskytnutím úvěru měla žalovaná četné úvěrové závazky u nebankovních subjektů s vysokými náklady (OKV leasing 1.375 - Kč, Cool Credit jednorázově 10.000 - Kč, jakož i úvěrový závazek u žalobce - smlouva 9.4.2021, měsíční splátka 1.730 - Kč, č.l. 086). Měsíční příjmy žalované ze závislé činnosti mělz činit 35.529 - Kč. Disponibilní příjem žalované měl činit 22.493 - Kč měsíčně (č.l. 14 p.v), při nákladech na bydlení 3.000 - Kč měsíčně (viz též vyjádření žalobce na č.l. 50 a 155). <i>Právní posouzení</i> 7. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „občanský zákoník“). 8. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86 odst. 2 cit. zákona). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 cit. zákona). 9. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 občanského zákoníku). 10. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 občanského zákoníku). 11. Protiprávního jednání v podobě přečinu lichvy se dopustí ten, kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo kdo takovou pohledávku uplatní (§ 218 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb.). 12. Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru (§ 1796 občanského zákoníku). 13. Soud si je vědom, že k občanskoprávní skutkové podstatě lichvy nemůže být k dispozici ustálená judikatura, neboť zákon platí relativně krátkou dobu. Současně si je soud rovněž vědom, že uplatňování občanského a trestního práva má v zásadě autonomní povahu. Avšak s ohledem na princip harmonie soudních rozhodnutí a souladnosti individuálních aktů veřejné moci nelze judikaturu obou tradičních právních odvětví navzájem zcela přehlížet. Jednání, které trestní právo (kteréžto je krajní právním prostředkem), zapovídá, tedy je kvalifikuje jako protiprávní, stěží může právo soukromé aprobovat (pozn. opačně to neplatí – soukromoprávní protiprávnost s ohledem na subsidiaritu trestní represe nezakládá bez dalšího trestní protiprávnost). Platí-li v trestním právu, že při posuzování zákonného znaku poměru plnění, je vedle výše úroku třeba přihlížet i k zajištění a k ostatním akcesorickým závazkům (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] či [spisová značka] dostupná na: www.nsoud.cz), pak toto posouzení není v civilním řízení zcela bez významu (srov. podobně kupř. rozhodnutí Nejvyššího soud sp. zn.: [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] nebo [spisová značka]). 14. Věřitel vyplatil žalované 68.000 - Kč, s tím, že mu žalovaná do 72 měsíců vrátí částku 158.688 - Kč, při uváděném úroku 26% ročně a RPSN 39,23% ročně (viz výše bod (4)). Spotřebitelský úvěr poskytnutý dne 2.2.2022 věřitel zesplatnil dne 21.5.2021 (viz výše bod (5)), a za necelé 4 měsíce tak za poskytnutých 68.000 - Kč požadoval zaplacení celkem 282.389,75 Kč, což představuje navýšení o 214.389,75 Kč, tj. více než 946% ročně, ačkoli žalovaná do té doby zaplatila nejméně 6.922 - Kč (je otázkou, zda tyto splátky nebyly zaplaceny při poskytnutí úvěru, resp. strženy či blokovány již dopředu; první splátka byla splatná 14 dní po poskytnutí úvěru). 15. Soud konstatuje, že žalobce uplatnil u soudu pohledávku lichevní povahy (viz výše bod (14)). To vše v situaci, kdy cena peněz na mezibankovním trhu dlouhodobě nepřesahovala jednotky procent. Navýšení plnění, která se