8 C 296/2023-47 — Okresní soud v Chrudimi

1. Žalobce se po žalovaném svou žalobou domáhal zaplacení žalovaných částek, úroků a úroků z prodlení s tím, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které mu poskytla zápůjčku 40.000 Kč, žalovaný potvrdil převzetí této částky a zavázal se ji uvedenému věřiteli vrátit spolu s poplatkem 44.918 Kč formou 24 měsíčních splátek ve výši 3.668 Kč. Žalovaný ale dluhy řádně nesplatil, uhradil pouze 7.568 Kč. Dále žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], [IČO], dne [datum] uzavřela se žalovaným další smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které mu poskytla zápůjčku 30.000 Kč, žalovaný potvrdil převzetí této částky a zavázal se ji uvedenému věřiteli vrátit spolu s poplatkem 34. 063 Kč formou 24 měsíčních splátek ve výši 2.799 Kč. Žalovaný ale dluhy řádně nesplatil, uhradil pouze 9.793 Kč 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 13. 8. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které mu poskytla zápůjčku 40.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit 24 měsíčními splátkami po 3.668 Kč spolu se souhrnným poplatkem 44.918 Kč představující sjednaný úrok, odměnu za poskytnutí úvěru, administrativní poplatek a poplatek za úhrady v hotovosti. Celkem se žalovaný tak zavázal splatit 84.918 Kč bez pojistného. Úrok byl sjednán ve výši 69% ročně. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 4. 9. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které mu poskytla zápůjčku 30.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit 24 měsíčními splátkami po 2.799 Kč spolu se souhrnným poplatkem 34.063 Kč představující sjednaný úrok, odměnu za poskytnutí úvěru, administrativní poplatek a poplatek za úhrady v hotovosti. Celkem se žalovaný tak zavázal splatit 64.063 Kč bez pojistného. Úrok byl sjednán ve výši 69% ročně. 5. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], postoupila předmětné pohledávky za žalovaným žalobci. 6. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona. Zakázána jsou ujednání, porušující dobré mravy (§ 1 odst. 2 občanského zákoníku). 7. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku). 8. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu (§ 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku). 9. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 občanského zákoníku). 10. Soud rozhodoval v řízení bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř.. 11. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčkách, na základě kterých žalovanému poskytl zápůjčky 40. 000 Kč a 30.000 Kč. Žalobce potvrdil, že žalovaný na tento dluh uhradil 7.568 Kč v prvním případě a 9.793 Kč ve druhém případě. 12. Soud uvedené smlouvy považuje za smlouvy uzavřené v rozporu s dobrými mravy. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému 40.000 Kč a 30.000 Kč, žalovaný měl po 24 měsících vrátit 84.918 Kč v prvním případě a 64.063 Kč ve druhém případě. Sjednán byl úrok 69% v obou případech. Jedná se o zjevný nepoměr plnění, podstatně přesahující úrokovou výměru v době sjednání zápůjčky obvyklou, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám bank při poskytování úvěru. Podle statistiky ČNB – časových řad [příjmení] byly obvyklé úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu, bydlení, ostatní v srpnu 2020 8,53% ročně a v září 2020 8,34% ročně. 13. Pro výše uvedené soud považuje předmětné smlouvy za absolutně neplatné pro rozpor s ustanovením § 580, odst. 1 občanského zákoníku, poněvadž se jedná o smlouvy, které se příčí dobrým mravům. Plněním účastníků řízení podle těchto smluv tak vzniklo bezdůvodné obohacení žalovaného, které je třeba vypořádat v souladu s ustanovením § 2991 a § 2993 občanského zákoníku jako plnění z neplatného právního úkonu. Žalobce má právo na vydání částek poskytnutých žalovanému. Žalovaný ale na tyto dluhy plnil, uhradil 7.568 Kč v prvním případě a 9.793 Kč ve druhém případě. Z toho důvodu soud žalobě vyhověl ohledně částek poskytnutých původním věřitelem, ale snížených o skutečně zaplacené úhrady žalovaným. Jedná se o částky 32.432 Kč v prvním případě a 20.207 Kč ve druhém případě se zákonným úrokem z prodlení od 27. 1. 2023 do zaplacení, protože 13. 1. 2023 byla odeslána první prokázaná výzva k úhradě žalovanému, která podle § 573 občanského zákoníku byla fikcí doručena 16. 1. 2023 a žalovaný měl plnit do 26. 1. 2023. Pokud žalobce požadoval úhradu souhrnného poplatku a úroků vyšších než přiznaných, soud žalobu zamítnul. 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř., poněvadž neúspěch žalobce ve věci byl neúspěchem v poměrně nepatrné části. Soud žalobci přiznal právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku 2.106 Kč a nákladů na zastoupení ve věci advokátem podle advokátního tarifu za 3 hlavní úkony právní pomoci po 3.220 Kč, 3x režijní paušál 300 Kč a 21% DPH. Náhradu nákladů řízení soud podle § 149 o.s.ř. nechal zaplatit přímo do rukou zástupce žalobce.