4 C 95/2025-33 – Okresní soud v Chrudimi

1. Podanou žalobou žalobkyně požadovala po žalovaném, kterého označila jako otce své nezletilé dcery, následující nároky: 1) polovinu nákladů spojených s pořízením základní výbavičky pro dítě v částce 15.000,-- Kč, 2) výživné pro sebe po dobu dvou let ve výši 3.000,-- Kč měsíčně, 3) částku 4.500,-- Kč na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem, 4) částku 15.000,-- Kč na zajištění výživy dítěte po dobu 28 týdnů. V žalobě uvedla, že s žalovaným udržovala známost od června 2024 do poloviny ledna 2025. V lednu 2025 zjistila žalobkyně, že je těhotná. Poté, co tuto informaci sdělila žalovanému, řekl jí, že se k dítěti nebude hlásit. Narození dítěte žalobkyně očekává 7. srpna 2025 (žaloba doručena soudu dne 26.3.2025). Žalobkyně uvedla, že je zcela bez příjmu, není ani zaměstnaná ani evidovaná na úřadu práce, finančně jí pomáhá strýc. Na náklady spojené s těhotenstvím dosud žalobkyně žádnou částku nevynaložila. Základní výbavička pro dítě vyjde na 30.000,-- Kč. Žalovaný dosud nijak nepřispěl, je svobodný, má jednu vyživovací povinnost k dceři z předchozího vztahu. Pracuje u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, , jeho majetkové poměry nejsou žalobkyni známy.2. Žalovaný se u jednání soudu vyjádřil tak, že se za otce dítěte nepovažuje. Potvrdil, že s žalobkyní udržoval známost v období od června 2024 do poloviny ledna 2025, společně žili, ale stalo se i to, že žalobkyně na měsíc byla pryč. Žalovaný dále předložil zprávy od žalobkyně posílané přes Facebook, které má uložené v mobilu. Obsah zpráv byl zaznamenán v protokole o jednání, jde o přesný přepis těchto zpráv. Zprávy jsou velmi vulgární, plné nadávek vůči žalovanému, vyplývá z nich mj., že žalobkyně nepovažuje žalovaného za otce dítěte s tím, že v době jejich vztahu měla i jiné známosti. Po těchto zprávách si ho žalobkyně zablokovala a pak už mezi nimi žádná komunikace neprobíhala. O narození dcery ho neinformovala. Žalovaný dále uvedl, že je bezdomovcem, formou brigád působí u pana , jméno FO, , někdy si vydělá i 10 tis Kč za měsíc, někdy ale podstatně méně, v průměru to vychází tak na dva až tři tisíce měsíčně.3. Skutečnosti, které vyšly najevo u jednání, soud zprostředkoval žalobkyni (ta se z jednání omluvila s odůvodněním, že se jí dne 2.8.2025 narodila dcera , jméno FO, , nemůže se tudíž dostavit k soudu z důvodů péče o novorozené dítě) tak, že jí zaslal protokol o jednání a současně jí vyzval, ať se vyjádří k tvrzení žalovaného, že podle zpráv, které měla žalobkyně žalovanému zaslat, není otcem jejího dítěte a měla mít v rozhodné době pro otěhotnění pohlavní styky i s jinými muži. Soud rovněž žalobkyni informoval, že na základě výše uvedených skutečností za současného stavu dokazování žalovaného nepovažuje za pravděpodobného otce dítěte. Žalobkyně na tuto výzvu nereagovala. Soud nařídil jednání, žalobkyně se z jednání omluvila z důvodu péče o dítě a vzdálenosti soudu od místa jejího bydliště. Zároveň požádala o přeložení věci k soudu v Mostě, tj. do místa jejího bydliště. Jednání bylo zrušeno, žalobkyně byla znovu vyzvána k reakci na vyjádření žalovaného a současně byla upozorněna na to, že pokud nebude reagovat, pak soud žalobu zamítne. Žalobkyně opět nereagovala, soud proto za splnění podmínek podle § 115a o.s.ř. žalobu zamítl.4. Z dokazování vyplynulo, že žalobkyni se dne 2.8.2025 narodila dcera , jméno FO, , otec není v rodném listu uveden.5. Podle § 920 odst. 1 občanského zákoníku není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje ji v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Podle § 920 odst. 2 občanského zákoníku může soud na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem. Podle § 920 odst. 3 občanského zákoníku může soud rovněž na návrh těhotné ženy uložit muži, jeho otcovství je pravděpodobné, aby předem poskytl částku potřebnou k zajištění výživy dítěte po dobu, po kterou by ženě náležela jako zaměstnankyni podle jiného právního předpisu mateřská dovolená.6. V daném případě není z formulace žaloby úplně jasné, kterého nároku se žalobkyně vlastně domáhala. V žalobě v podstatě kumuluje úplně všechny nároky, které vyplývají z ustanovení všech tří odstavců § 920. Vzhledem k tomu, že v rodném listu není žalovaný uveden jako otec dítěte, je vyloučeno domáhat se nároků podle § 920 odst. 1 občanského zákoníku. V úvahu proto přicházejí pouze nároky uvedené v druhém a třetím odstavci tohoto ustanovení – jde vlastně o jakési předběžné opatření. Nicméně podmínkou vyhovění návrhu je, že žalovaný je pravděpodobným otcem dítěte. Právě tato podmínka v daném případě splněna není. Žalovaný sice měl v rozhodném období pro početí dítěte s žalobkyní pohlavní styky, avšak sama žalobkyně evidentně žalovanému sdělila, že ho za otce nepovažuje, že nechce, aby měl s ní a její dcerou cokoli společného, a že měla pohlavní styky i s jinými muži. Žalobkyni byla přitom dána dostatečná možnost se k této otázce vyjádřit, byla opakovaně vyzývána soudem, aby tak učinila, žalobkyně však nereagovala. Na předvolání k jednání přitom byla schopna reagovat řádnou omluvou. Takové pasivní jednání žalobkyně soud hodnotí tak, že žalovaný s vysokou mírou pravděpodobnosti otcem dítěte není. Za takového stavu pak soud nemůže žádnému z požadavků žalobkyně vyhovět. Žaloba proto byla zamítnuta.7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., úspěch ve věci měl žalovaný, měl by tak právo na náhradu nákladů řízení, ty mu však nevznikly.