23 C 296/2018 — Okresní soud v Chomutově

1.Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 12 541 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] („ předchůdce žalobkyně“), s ním uzavřela smlouvu o zápůjčce [číslo] dne 18. 4. 2015, na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že vrátí nejenom poskytnuté peněžní prostředky, ale i souhrnný poplatek za jejich poskytnutí ve výši 12 541 Kč, a to v pravidelných týdenních splátkách (60) ve výši 460 Kč Poslední splátka byla stanovena na 11.6.2016, žalovaný poslední splátku uhradil dne 15.3.2016 k tomu, že žalovaný si řádně neplnil povinnosti ze smlouvy, vzniklo předchůdci žalobkyně nejpozději dne 19. 6. 2016, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, právo požadovat zaplacení dosud nezaplacené pohledávky ze smlouvy, jež se sestávala z poskytnutých, ale nezaplacených peněžních prostředků ve výši 8 010,45Kč a nezaplaceného souhrnného poplatku ve výši 4 530,55Kč. Žalovaný pohledávku ze smlouvy ani přesto nezaplatil. Předchůdce žalobkyně poté postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši shora, ale bezúspěšně. 2.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3.Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Zástupce žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4.Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 18. 4. 2015 bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřeli předchůdce žalobkyně a žalovaný, na jejímž základě se předchůdce žalobkyně zavázal, že žalovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a žalovaný se zavázal, že peněžní prostředky bude splácet v pravidelných měsíčních splátkách (60) ve výši 460 Kč a dále zaplatí souhrnný poplatek ve výši 12 541 Kč, strany si sjednaly výpůjční úrokovou sazbu ve výši 20,50 % ročně. V případě porušení závazků ze smlouvy si strany v čl. 12 smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce sjednaly, že předchůdce žalobkyně má v případě prodlení s úhradou příslušné splátky celkové částky právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16.11.2017 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 12 541 Kč. Z výzvy k plnění ze dne 17. 5. 2018 a podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 17 011,69 Kč do 24.5.2018 5.Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o zápůjčce č. [číslo] dne 18. 4. 2015, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách (60) ve výši 460 Kč dále zaplatit souhrnný poplatek ve výši 12 541 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný si řádně neplnil povinnosti ze smlouvy, vzniklo předchůdci žalobkyně dne 19.6.2016, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře právo požadovat zaplacení dosud nezaplacené pohledávky ze smlouvy Předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16.11.2017, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši shora, ale bezúspěšně. Dluh se ke dni sepisu žaloby i ke dni postoupení pohledávky sestával z poskytnutých, ale nezaplacených peněžních prostředků ve výši 8 010,45Kč, poplatku ve výši 4 530,55 Kč, úroků ve výši 2 390 Kč (úrok ve výši 20,50 % ročně z částky 8 010,45 Kč od 11.6.2016, tj. od uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do data postoupení 16.11.2017), úroků z prodlení ve výši 924,27 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 010,45 Kč od 19.6.2016, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení dne 16.11.2017). 6.Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7.Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový právní vztah na základě platně uzavřené smlouvy o zápůjčce. Vzhledem k tomu, že žalovaný si řádně neplnil povinnosti ze smlouvy, vzniklo předchůdkyni žalobkyně právo požadovat zaplacení dosud nezaplacené pohledávky ze smlouvy nejpozději dne 19.6.2016, žalovaný dluh přesto nezaplatil. Dne 16.11.2017 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni a žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dluhu, avšak žalovaný dluh nezaplatil. Žalovanému vznikl ke dni postoupení, tj. ke dni 16.11.2017 dluh sestávající se z poskytnutých, ale nezaplacených peněžních prostředků ve výši 8 010,45 Kč, poplatku ve výši 4 530,55 Kč, úroku ve výši 2 390,23 Kč ke dni 16.11.2017, úroku z prodlení ve výši 924,27Kč ke dni 16.11.2017, proto je úrok i úrok z prodlení dále požadován ode dne 17.11.2017 do zaplacení. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k vymáhání žalobou uplatněného nároku je dána smlouvou o postoupení pohledávek. 8.Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Protože měla žalobkyně ve věci plný úspěch a splnila podmínku dle § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní výzvy k plnění), přiznal jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení v celkové částce 2 252 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady za právní zastoupení advokátem sestávajících z odměny ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014 (dále jen,,vyhláška“), tří paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky včetně 21 % DPH z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.