23 C 349/2021-14 — Okresní soud v Chomutově

1. Odůvodnění rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.. 2. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 3 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl dne 28. 9. 2020 ošetřen a hospitalizován v Protialkoholní záchytné stanici [obec], jejímž provozovatelem je žalobkyně. V Uznání dluhu ze dne 28.9.2020 se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni za vyšetření a hospitalizaci na záchytné stanici částku 3 000 Kč do 28.10.2020, přes upomínku žalobkyně však žalovaný dluh nezaplatil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Žalovaný byl dne 28. 9. 2020 vyšetřen a hospitalizován v Protialkoholní záchytné stanici [obec], jejímž provozovatelem je žalobkyně. V Uznání dluhu ze dne 28.9.2020 se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni za vyšetření a hospitalizaci na záchytné stanici částku 3 000 Kč do 28.10.2020, přes upomínku žalobkyně však žalovaný dluh nezaplatil. 6. Podle § 89e odst.1 zák. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný do 31.12.2020, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 7. Soud dospěl po právním posouzení zjištěného skutkového stavu k závěru, že žaloba je důvodná, neboť mezi účastníky řízení vznikl závazkový právní vztah z důvodu, že žalovaný byl vyšetřen a hospitalizován na protialkoholní záchytné stanici, a proto je dle zákona povinen zaplatit za vyšetření a pobyt na záchytné stanici částku 3 000 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení, kdy počátek jeho běhu je dán dnem 29.10.2020, který následuje po dni, kdy nastala splatnost dluhu na základě uznání závazku. 8. Dle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Dle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Dle § 142a o. s. ř. odst. 1 žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. 9. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014 (advokátní tarif), neboť žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, jak je vyžadováno zákonem (§ 142a o. s. ř.), ve výši 1 489 Kč sestávající se z odměny ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka a sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 bod 1, náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a), 21% DPH ze shora uvedených částek ve výši 189 Kč a zaplaceného soudního poplatku 400 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.