1 C 14/2023-34 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1. 7. 2022 (návrh na vydání [webová adresa] rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 687 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 687 Kč od 28. 12.2020 do zaplacení ve výši 8,25 %, dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, dále částky 3 500 Kč jako smluvní pokuty a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že žalobkyně se žalovanou uzavřela dne 7. 12. 2020 smlouvu o zápůjčce, která byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku v elektronické formě, konkrétně pak prostřednictvím formuláře na webu žalobkyně. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 750 Kč uhradit do 27. 12. 2020. Žalovaná zápůjčku společně s poplatkem nezaplatila řádně a včas, žalobkyni tedy vzniklo právo požadovat zákonný úrok z prodlení a dále dle smlouvy rovněž účelně vynaložené náklady na uplatnění pohledávky v souvislosti s prodlením, v daném případě ve výši 2 500 Kč. Žalovaná dle žalobkyně dluží na jistině a poplatku 8 687 Kč a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky 2 500 Kč a podle čl. 2 má žalobkyně právo na smluvní pokutu 0,10 % denně z částky 7 000 Kč od 28.12.2020 jako dne následujícím po splatnosti zápůjčky do 16. 6. 2022 tj. do dne vyhotovení žaloby, kdy po zaokrouhlení činí smluvní pokuta 3 500 Kč. Ačkoliv byla žalovaná vyzývána dne 3. 2. 2022, ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z jednání nařízeného dne 6. 6. 2022 se žalobkyně omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti, zatímco žalovaná se bez omluvy nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána, a soud tak projednal věc v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud při jednání provedl níže uvedené důkazy a zjistil následující skutečnosti: 5. Z výpisu bankovního účtu žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč. 6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 28. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána žalobkyní k uhrazení dlužné částky a upozorněna na řešení věci soudní cestou. Z podacího lístku ze dne 28. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala listovní zásilku jako doporučené psaní na adresu žalované. 7. Ze smlouvy o zápůjčce z čl. 14-14 p.v. soud zjistil, že byla uzavřena dne 7. 12. 2020, a na jejím základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 5 000 Kč převodem na ve Smlouvě uvedený bankovní účet žalované, kterou se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni společně s poplatkem 1 187 Kč nejpozději do 27. 12. 2020. Žalovaná téhož dne podepsala Všeobecné obchodní podmínky. 8. Z dodatku ke smlouvě o úvěru ze 7. 12. 2020 soud zjistil, že žalovaná se zavázala s ohledem na to, že požádala o poskytnutí úvěru ve výši 2 000 Kč formou tohoto dodatku, tuto částku vrátit nejpozději 27. 12. 2022 i s poplatkem za navýšení zápůjčky 500 Kč s tím, že celkový poplatek z původní smlouvy i dodatku k ní činí 1 687 Kč a zápůjčka celkem činí 7 000 Kč. 9. Z upomínek žalobkyně ze dne 3. 1. 2021, 10. 1. 2021, 17. 1. 2021, 26. 1. 2021, 10. 2. 2021, že byly sepsány k upomínání žalované o zaplacení, avšak k upomínkám nebyl předložen žádný důkaz o doručení. 10. Z výpisu z účtu u [anonymizováno] banky soud zjistil, že na účet žalované od žalobkyně byly připsány částky 2 000 Kč dne 8. 12. 2020 s textem„ [anonymizována tři slova]“ a dne 7. 12. 2020 5 000 Kč s textem„ [anonymizována dvě slova]“. 11. Soud provedl důkaz Všeobecnými obchodními podmínkami, které podrobněji upravují vztah mezi žalobkyní a žalovanou v souvislosti s uzavřením smlouvy o zápůjčce. 12. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 7. 12. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce a dodatek k této smlouvě, na základě kterých na účet žalované poskytla žalobkyně finanční prostředky celkem ve výši 7 000 kč a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté prostředky a poplatek 1 750 Kč nejpozději do 27. 12. 2020. Žalovaná však ničeho neuhradila, ač byla doporučeným dopisem ze dne 28. 2. 2022 vyzvána k zaplacení. Nebylo prokázáno, že byl žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. 13. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, („o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, 17. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 19. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o.z. Žalobkyně na základě tohoto poskytla žalované finanční prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalobkyně však dle názoru soudu porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU, když nezkoumala úvěruschopnost žalované. Následkem této skutečnosti je smlouva o zápůjčce dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění by mělo být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z. 21. K závěru soudu ohledně neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu. 22. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele pot